Kraví Hora (hrad)

zřícenina hradu v okrese Třebíč
(přesměrováno z Hrad Kraví Hora)

Zřícenina hradu Kraví Hora se nachází na jihovýchod od obce Kuroslepy, nad řekou Oslavou, nedaleko jejího soutoku s Chvojnicí. Je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1] V blízkosti se nachází také hrad Levnov.

Kraví Hora
Hlavní část hradu Kraví hora
Hlavní část hradu Kraví hora
Základní informace
Výstavbapřed r. 1367
Zánikpřed r. 1494
Stavebníkneznámý
Další majitelépáni z Náchoda, Šelmberkové, Komorovští z Komorovic, páni z Kunštátu a Poděbrad, páni z Kralic
Současný majitelČeská republika
Poloha
Adresavrch Kraví hora, Kuroslepy, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky15402/7-2819 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První písemná zmínka o hradu pochází z listiny z roku 1367. Tehdy se objevuje v přídomku Ješka z Náchoda, který přibližně od roku 1349 vlastnil obec Kuroslepy. Jeho syn Ješek hrad prodal Šelmberkům. Přídomek však páni z Náchoda používali nějakou dobu poté. Při markraběcích válkách mezi Joštem a Prokopem docházelo z hradu k loupení na majetcích vlastněných benediktinským klášterem v Třebíči. Dalším majitelem byl Jan Komorovský z Komorovic, naposledy zmiňovaný v roce 1459, po němž hrad od krále Jiřího získal Matěj z Náchoda a Březníku. Část statku připadl pánům z Kralic, což vyvolalo spor, ze kterého po smrti Matěje roku 1492 vyšli vítězně Kraličtí. V listině z roku 1494, v níž král Vladislav II. potvrzuje hrad a Kuroslepy jako majetek Bluda z Kralic, je hrad zmiňován jako pustý.[2]

Architektura

editovat

Hrad byl chráněn ze třech stran hlubokým příkopem, valem a hradbami. Ze západní strany roklinou a z jižní strany skalnatým srázem. Ze západní strany byl hrad přístupný přes padací most do hranaté bašty. Jádrem hradu byla válcová věž o průměru 5,5 metru. Její torzo se dodnes tyčí do výšky asi pěti metrů.

Pověsti

editovat

Podle pověstí, které zaznamenal Václav Hájek z Libočan, se po pádu Velkomoravské říše měli Moravané před Uhry skrývat mimo jiné také na hradě Kraví Hora. Jeden z těchto moravských rodů se pak měl podle hradu psát – z Kraví Hory.

Dostupnost

editovat

Hrad je dostupný po červené turistické značce od osady Sedlečko do Ketkovic.

Reference

editovat
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-01]. Identifikátor záznamu 125881 : hrad Kraví hora, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. FABIÁN, Petr. Kraví Hora [online]. Hrady-zriceniny.cz [cit. 2021-05-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat