Kamýk (hrad)

zřícenina hradu v Česku
(přesměrováno z Hrad Kamýk)

Kamýk je zřícenina gotického hraduokrese Litoměřice. Zřícenina se nachází na skalnatém čedičovém ostrohu v nadmořské výšce 350 metrů v katastru obce KamýkLitoměřicČeském středohoří. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Kamýk
Obytná věž
Obytná věž
Základní informace
Slohgotický
Výstavbapřed rokem 1319
Přestavba1547
Zánikpo roce 1632
StavebníkJindřich Kamýk z Pokratic
Další majiteléKamýci z Pokratic, Zajícové z Hazmburka aj.
Poloha
Adresavrch nad obcí, Kamýk, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Kamýk
Kamýk
Další informace
Rejstříkové číslo památky30883/5-2079 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Slovo kamýk je staročeské synonymum pro skálu. Původně tvrz byla postavena někdy na počátku 14. století na pokyn krále Jana Lucemburského Jindřichen z Kamýku.[2] První písemná zmínka o  tvrzi pochází z roku 1319, kdy král Jan Lucemburský udělil Jindřichovi z Kamýku tvrz v dědičné léno. Jindřich z Kamýka se zde uvádí až do roku 1347. Jeho potomci jako Kamýčtí z Pokratic ztratili na tvrz Kamýk nárok.[3] Vznik tvrze je spojována zejména s vybíráním cla při plavbě po Labi a zpočátku patrně sloužila spolu s nedalekým hradem Střekovem jakožto významný opěrný bod tehdejší královské státní moci nad labskou vodní cestou. Majitelé hradu měli manskou povinnost vůči králi.

 
Celkový pohled na ves Kamýk s hradem od jihozápadu

Kamýčtí z Pokratic přesídlili do Pokratic a hrad připadl opět králi Karlu IV., který ho roku 1352 dal v manství jako úhradu dluhu Zbyňku Zajíci z Hazmburka. Později se v držení hradu vystřídala řada šlechticů. Hrad přežil i bouřlivé období husitských válek, kdy roku 1428 došlo ke zpustošení jeho blízkého okolí.[4] Roku 1428 se hradu lstí zmocnilo spojené vojsko Zikmunda Děčínského z Vartenberka, Jana Smiřického ze Smiřic a Zající z Hazmburka. Hrad nakonec připadl Mikuláši Zajícovi z Hazmburka, který byl právoplatným majitelem.[5]

Roku 1547 byl hrad opraven a rozšířen. Avšak již v roce 1600 byl opuštěn a v roce 1632 po jeho vydrancování saskými vojsky definitivně zpustl. Na počátku 19. století navíc ještě podvakrát vyhořel.[4]

Stavební podoba

editovat

Hlavní hradní stavbou byla pětiboká obytná věž na vrcholu čedičového suku, který byl opevněn hradbou předhradí. K této hradbě byly při renesanční přestavbě přistavěny obytné budovy, ze kterých se na jižní straně dochovala zeď se zbytky tří částečně dochovaných obdélníkových oken.[2]

Přístup

editovat

Kolem hradního vrchu vede modře značená turistická trasa. Zřícenina je volně přístupná po celý rok, ale zejména výstup na nejvyšší skálu není příliš bezpečný. Z vrcholku kopce je výhled po okolí.

Reference

editovat
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-08-23]. Identifikátor záznamu 142362 : Hrad Kamýk. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Kamýk, s. 241–242. 
  3. Hrad Kamýk stojí na vysokém čedičovém suku. www.turistickelisty.sportovnilisty.cz [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  4. a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Kamýk – hrad, s. 191–192. 
  5. LEHKÝ, Ivan; SÝKORA, Milan. Kalich a Panna. Hrady Jana Žižky. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2016. 316 s. ISBN 978-80-86531-17-5. S. 268. 

Literatura

editovat
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Litoměřicko a Žatecko [online]. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. Kapitola Kamýk hrad, s. 392–359. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Kamýk na Wikimedia Commons
  • Hrad Kamýk u Litoměřic – 9. díl seriálu Hrady, zámky a tvrze českého severozápadu [online]. Historie v terénu – Litvínovsko, 2020-01-19 [cit. 2020-01-24]. Video s komentářem Milana Sýkory. Dostupné online.