Hluboš

obec v okrese Příbram ve Středočeském kraji

Hluboš (německy Hlubosch) je obec v okrese Příbram ve Středočeském kraji, v údolí říčky Litavky, asi 6 km severně od Příbrami. Žije zde 673[1] obyvatel.

Hluboš
Zámek Hluboš
Zámek Hluboš
Znak obce HlubošVlajka obce Hluboš
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecPříbram
Obec s rozšířenou působnostíPříbram
(správní obvod)
OkresPříbram
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel673 (2024)[1]
Rozloha12,07 km²[2]
Nadmořská výška475 m n. m.
PSČ262 22
Počet domů243 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Hluboš
Hluboš 3
262 22 Hluboš
ouhlubos@volny.cz
StarostaBc. Jiří Čajan
Oficiální web: www.hlubos.eu
Hluboš
Hluboš
Další údaje
Kód obce540242
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1355. Odehrály se zde 2 bitvy – 8. září 1422 husitská bitva příbramských a Hanuše z Kolovrat. Příbramští byli tehdy poraženi (dodnes se místo bitvy jmenuje „V zabitých“). Druhá bitva u Hluboše proběhla okolo 13. března roku 1611, kdy do Čech vpadli Pasovští. Roku 1546 byla místní tvrz přestavěna na zámek. Koncem 17. století zde byl vystavěn kostel Nejsvětější Trojice.

Zámek Hluboš byl prvním rekreačním sídlem prezidenta T. G. Masaryka po vzniku Československé republiky. Masaryk zde s rodinou pobýval v letech 1920 až 1921, poté se prezidentským letním sídlem stal zámek v Lánech. V hlubošském zámku bývala v letech 2001 až 2010 expozice připomínající pobyt Masarykových.

Obecní správa

editovat

Části obce

editovat
  • Hluboš (k. ú. Hluboš)
  • Kardavec (k. ú. Kardavec)

K obci patří také Loudilka, Medalův Mlýn, Náves a Pičínský Mlýn.

Sousedními obcemi sídla jsou Pičín, Trhové Dušníky, Bratkovice a Čenkov.

Územněsprávní začlenění

editovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Příbram[4]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Příbram
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Příbram
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Příbram[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Příbram[6]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Příbram[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Příbram[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram

Starostové

editovat
  • Jiří Prokeš (2010–2014)
  • Bc. Jiří Čajan (od 2014)

Znak a vlajka

editovat

Znak tvoří zelený štít pod červenou vypouklou hlavou se třemi zlatými cvočky hroty k sobě a vodorovným zlatým řetězem se sedmi články. Vlajku tvoří dva vodorovné pruhy, nahoře červený a dole zelený. V červené části vlevo se nachází tři zlaté cvočky hroty k sobě a dolní zelené části se nachází horizontální zlatý řetěz se sedmi články. Poměr šířky k délce listu je 2:3.[9]

Společnost

editovat

Rok 1932

editovat

V obci Hluboš (přísl. Kardavec, 926 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] autodoprava, biograf Valet, obchod s cukrovinkami, prodej časopisů, družstvo pro rozvod elektrické energie v Hluboši, galanterie, 5 hostinců, holič, 2 kapelníci, kovář, 2 krejčí, malíř, 2 mlýny, obchod s obuví Baťa, obuvník, 2 pekaři, 3 obchody s lahvovým pivem, pokrývač, 2 řezníci, sadař, 3 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Hluboš, 2 švadleny, 2 trafiky, 2 trhovci, 2 truhláři, velkostatek, zámečník.

Památky

editovat
 
Kostel Nejsvětější Trojice

Zajímavosti

editovat

Doprava

editovat

Dopravní síť

editovat

Obcí vede silnice II/118 Nové Dvory – Budyně nad Ohří – Slaný – Kladno – Beroun – Zdice – Příbram – Kamýk nad Vltavou – Krásná Hora nad Vltavou – Petrovice. Do obce vedou silnice III. třídy. Železniční trať ani stanice či zastávka na území obce nejsou.

Autobusová doprava 2024

editovat

Autobusovou dopravu v obci Hluboš zajišťuje společnost Arriva Střední Čechy. Obec je součástí Pražské integrované dopravy (PID). V obci se nachází zastávka Hluboš. V Kardavce se nachází zastávka Hluboš,Kardavec. Mezi Hlubošem a Kardavcem se nachází zastávka Hluboš,Loudilka. Obcí prochází autobusová linka 531 a obec je také výchozí nebo konečnou pro linku 504. Linka 504 spojuje Příbram se Lhotou u Příbramě, Obecnicí, Drahlínem, Sádkem, Bratkovicemi a Hlubošem. Linka 531 směřuje z Příbrami do Jinců a Hořovic.

Turistika

editovat

Územím obce vede turistická trasa   Pod Provazcem – Hluboš, U Kříže – Skorotín – Příbram.

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  9. Hluboš - znak, vlajka, skloňování [online]. kurzy.cz [cit. 2021-07-15]. Dostupné online. 
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 313-314. (česky a německy)

Literatura

editovat
  • BATULKOVÁ, Ivana. Hluboš. Historický obzor, 1998, 9 (11/12), s. 273-274. ISSN 1210-6097.

Externí odkazy

editovat