Herschel (planetka)

planetka

(2000) Herschel je planetka objevená 29. července 1960 německým astronomem Joachimem Schubartem v Sonneberské observatoři v někdejším východním Německu.[6] Nachází se ve vnitřní části hlavního pásu planetek, má přibližně 16 kilometrů v průměru a na planetku velmi pomalou rotaci. Je pojmenována po anglickém astronomovi německého původu Williamu Herschelovi, který objevil mimo jiné i planetu Uran.[7]

Herschel
Identifikátory
Typplanetka
Označení(2000) Herschel
Předběžné označení1934 NX
1960 OA
Katalogové číslo2000
Objeveno
Datum29. července 1960
MístoSonneberg
ObjevitelJoachim Schubart
Jméno poWilliam Herschel
Elementy dráhy
(Ekvinokcium J2000,0)
Velká poloosa356 308 km
2,382 au
Výstřednost0,279
Perihel250 427 km
1,674 au
Afel462 181 km
4,2226 au
Perioda (oběžná doba)1342,584 d
(3,68 a)
Sklon dráhy 
- k ekliptice22,747°
Délka vzestupného uzlu292,211°
Argument šířky perihelu129,765°
Fyzikální charakteristiky
Absolutní hvězdná velikost11,25
Albedo0,1870[1]
0,197[2]
0,24[3]
0,256[4][5]

Oběžná dráha a zařazení

editovat

Planetka Herschel je součástí tzv. skupiny Phocaea,[8] velké skupiny planetek v hlavním pásu.[9] Obíhá Slunce ve vzdálenosti 1,7–3,1 AU, s dobou oběhu 3 roky a 8 měsíců. Oběžná dráha má excentricitu 0,30 a její sklon vůči rovině ekliptiky je 23°.[10] Poprvé byla pozorována v roce 1934 observatoří v jihoafrickém Johannesburgu, tj. 26 let před oficiálním objevením v Sonnebergu.[6]

Kvůli poměrně vysoké excentricitě své dráhy se planetka během obíhání Slunce přibližuje k oběžné dráze Marsu a existuje tedy možnost kolize. Její pravděpodobnost byla propočítána na přibližně 18 % za miliardu oběhů.[11]

Planetka byla pojmenována na počest anglického astronoma německého původu Williama Herschela, který v roce 1781 objevil planetu Uran. Název zveřejnilo středisko Minor Planet Center 15. října 1977.[12] Zatímco v pořadí tisící planetka, 1000 Piazzia, je nazvána podle Giuseppa Piazziho, objevitele trpasličí planety Ceres, dvoutísící je nazvaná podle Herschela, objevitele první planety, kterou nelze ze Země vidět pouhým okem. Další tisící planetky jsou nazvané například po Leonardu da Vincim, Marii a Pierrovi Curiovým či Isaacu Newtonovi.[13]

Fyzikální vlastnosti

editovat

Herschel je planetka typu S, tvořena zejména křemičitany železa a hořčíku.[10]

Analýza světelné křivky planetky ukázala, že rotuje nepravidelně, s periodou rotace zhruba 130 hodin a výraznými výchylkami zářivosti.[14][15]

Průměr a albedo

editovat

Pro běžnou planetku se počítá s albedem přibližně 0,20; na základě absolutní hvězdné velikosti 11,25 je průměr planetky Herschel podle výpočtu 16,71 kilometrů.[15] Dle pozorování z japonského satelitu Akari a teleskopu WISE společnosti NASA má planetka 14,768–17,385 kilometrů v průměru a její albedo má hodnotu 0,1870–0,256.[1][2][3][4][5]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2000 Herschel na anglické Wikipedii.

  1. a b MAINZER, A.; GRAV, T.; MASIERO, J.; HAND, E. NEOWISE Studies of Spectrophotometrically Classified Asteroids: Preliminary Results. The Astrophysical Journal. November 2011, roč. 741, čís. 2, s. 25. DOI 10.1088/0004-637X/741/2/90. Bibcode 2011ApJ...741...90M. arXiv 1109.6407. (anglicky)  (catalog)
  2. a b USUI, Fumihiko; KURODA, Daisuke; MÜLLER, Thomas G.; HASEGAWA, Sunao; ISHIGURO, Masateru; OOTSUBO, Takafumi; ISHIHARA, Daisuke. Asteroid Catalog Using Akari: AKARI/IRC Mid-Infrared Asteroid Survey. Publications of the Astronomical Society of Japan. Říjen 2011, roč. 63, čís. 5, s. 1117–1138. Dostupné online [cit. 2020-03-25]. DOI 10.1093/pasj/63.5.1117. (anglicky)  (online, AcuA catalog p. 153)
  3. a b NUGENT, C. R.; MAINZER, A.; BAUER, J.; CUTRI, R. M.; KRAMER, E. A.; GRAV, T.; MASIERO, J. NEOWISE Reactivation Mission Year Two: Asteroid Diameters and Albedos. The Astronomical Journal. Září 2016, roč. 152, čís. 3, s. 12. DOI 10.3847/0004-6256/152/3/63. (anglicky) 
  4. a b NUGENT, C. R.; MAINZER, A.; BAUER, J.; CUTRI, R. M.; KRAMER, E. A.; GRAV, T.; MASIERO, J. NEOWISE Diameters and Albedos V1.0. NASA Planetary Data System. Červen 2016, s. EAR–A–COMPIL–5–NEOWISEDIAM–V1.0. Dostupné online [cit. 2020-03-25]. (anglicky) 
  5. a b MASIERO, Joseph R.; GRAV, T.; MAINZER, A. K.; NUGENT, C. R. Main-belt Asteroids with WISE/NEOWISE: Near-infrared Albedos. The Astrophysical Journal. August 2014, roč. 791, čís. 2, s. 11. DOI 10.1088/0004-637X/791/2/121. (anglicky) 
  6. a b 2000 Herschel (1960 OA) [online]. [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. SCHMADEL, Lutz D. Dictionary of Minor Planet Names – (2000) Herschel. [s.l.]: Springer Berlin Heidelberg, 2007. Dostupné online. ISBN 978-3-540-00238-3. DOI 10.1007/978-3-540-29925-7_2001. Kapitola (2000) Herschel, s. 162. 
  8. Asteroid 2000 Herschel – Nesvorny HCM Asteroid Families V3.0 [online]. [cit. 2020-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-11. (anglicky) 
  9. NESVORNÝ, D.; BROZ, M.; CARRUBA, V. Identification and Dynamical Properties of Asteroid Families. [s.l.]: [s.n.], Prosinec 2014. ISBN 9780816532131. DOI 10.2458/azu_uapress_9780816532131-ch016. S. 297–321. 
  10. a b JPL Small-Body Database Browser: 2000 Herschel (1960 OA) [online]. Jet Propulsion Laboratory [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. STEEL, D. I. Collisions in the solar systems. II - Asteroid impacts upon Mars. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. August 1985, roč. 215, čís. 3, s. 369–381. DOI 10.1093/mnras/215.3.369. (anglicky) 
  12. SCHMADEL, Lutz D. Dictionary of Minor Planet Names – Addendum to Fifth Edition (2006–2008). [s.l.]: Springer Berlin Heidelberg, 2009. Dostupné online. ISBN 978-3-642-01964-7. DOI 10.1007/978-3-642-01965-4. Kapitola Appendix – Publication Dates of the MPCs, s. 221. 
  13. ELKINS-TANTON, Linda T. Asteroids, Meteorites, and Comets. [s.l.]: [s.n.], 2010. Dostupné online. ISBN 9781438131863. S. 96. 
  14. Warner, Brian D. Upon Further Review: VI. An Examination of Previous Lightcurve Analysis from the Palmer Divide Observatory. The Minor Planet Bulletin. Duben 2011, roč. 38, čís. 2, s. 96–101. (anglicky) 
  15. a b LCDB Data for (2000) Herschel [online]. Asteroid Lightcurve Database (LCDB) [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat