Velká poloosa dráhy
Velká poloosa dráhy je jedním z elementů dráhy, popisujících pohyb kosmického tělesa (přirozeného, např. planety, komety apod., nebo umělého) v kosmickém prostoru. Značí se a a vyjadřuje se v délkových mírách; u přirozených kosmických těles, zejména planet ve sluneční soustavě se používá nejčastěji astronomické jednotky (AU). Vyjadřuje střední vzdálenost kosmického tělesa od těžiště soustavy.
Charakteristika
editovatU eliptické dráhy je rovna aritmetickému průměru hodnot vzdálenosti periapsidy (pericentra) a apoapsidy (apocentra) od těžiště soustavy, tedy
- ,
kde je vzdálenost periapsidy a je vzdálenost apoapsidy.
Hodnota velké poloosy je přímo svázána s dalšími elementy dráhy podle 3. Keplerova zákona. Doba oběhu (perioda) P je rovna
- ,
kde a je velká poloosa a μ je gravitační parametr centrálního tělesa.
Vyjádříme-li u těles pohybujících se Sluneční soustavou a v astronomických jednotkách, dostaneme pro dobu oběhu P v rocích zjednodušený výraz
- .
Pro střední denní pohyb resp. střední pohyb za jednotku času n vyjádřený ve stupních za jednotku času
,
kde a je velká poloosa a μ je gravitační parametr centrálního tělesa.
U hyperbolických drah je hodnota velké poloosy záporná (a < 0).
U parabolické dráhy je hodnota velké poloosy nedefinovaná. Blíží-li se excentricita eliptické dráhy k hodnotě 1 zleva (tj. elipsa se protahuje až se mění na parabolu), pak hodnota velké poloosy roste nade všechny meze, tj.
- .
Naopak klesá-li u hyperbolické dráhy hodnota excentricity k hodnotě 1 zprava (tj. hyperbola se zužuje a mění se na parabolu), pak (záporná) hodnota velké poloosy klesá pode všechny meze, tj.
- .