Heřmanov (okres Žďár nad Sázavou)

obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina

Heřmanov je obec na Moravě v okrese Žďár nad SázavouKraji Vysočina. Žije zde 218[1] obyvatel.

Heřmanov
Kostel sv. Mikuláše
Kostel sv. Mikuláše
Znak obce HeřmanovVlajka obce Heřmanov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0635 595608
Pověřená obec Velká Bíteš
Obec s rozšířenou působností Velké Meziříčí
Okres (LAU 1) Žďár nad Sázavou (CZ0635)
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 218 (2020)[1]
Rozloha 5,37 km²
Katastrální území Heřmanov u Křižanova
Nadmořská výška 590 m n. m.
PSČ 594 58
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Heřmanov 35
59458 Heřmanov u Velké Bíteše
ou.hermanov@tiscali.cz
Starostka Pavla Chadimová
Oficiální web: www.hermanov.info
Heřmanov
Heřmanov
Další údaje
Kód části obce 38661
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Heřmanov byl založen německými osadníky za období lesní kolonizace ve 14. století pod názvem Hermanschlag. První písemná zmínka pochází z roku 1349, kdy ves patřila k panství Osová, před rokem 1415 přešla pod panství Náměšť nad Oslavou. České jméno Heřmanov se vyskytuje až od 70. let 19. století. Nepravidelný půdorys obce, typický pro lesní kolonizaci, dodnes zachován. Široká náves se zužuje směrem k jihu, starší domy (cca před rokem 1850) jsou k ní obráceny štítem, novější průčelím. Zdejší fara byla založena před rokem 1428, kdy o ní pochází první písemná zmínka. Kostel svatého Mikuláše, stojící na severu vesnice, byl vystavěn roku 1731.

SoučasnostEditovat

Obec v roce 2014 získala ocenění v rámci soutěže Vesnice Kraje Vysočina 2014, tj. konkrétně obdržela Cenu naděje pro živý venkov za místní spolkový život a občanskou společnost v obcích.[2] Obec Heřmanov v roce 2014 rovněž obdržela ocenění v soutěži Vesnice Kraje Vysočina konkrétně získala ocenění Zlatá cihla v Programu obnovy venkova A.[3] V roce 2015 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Kraje Vysočina 2015, konkrétně obdržela Oranžovou stuhu za spolupráci obce a zemědělského subjektu a v celorepublikovém hodnocení druhé místo.[4] V roce 2016 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Kraje Vysočina 2016, konkrétně obdržela Modrou stuhu za společenský život.[5] V roce 2017 pak obec získala v téže soutěži hlavní cenu, tj. Zlatou stuhu a stala se tak krajským vítězem.[6] V témže roce získala celostátní ocenění Vesnice roku 2017.[7][8]

ObyvatelstvoEditovat

Vývoj počtu obyvatel Heřmanova[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2006 2013
Počet obyvatel 338 362 342 357 332 308 273 263 258 278 241 224 210 211 215

V roce 1790 činil počet obyvatel 236 a v roce 1840 pak 287.

Společenský životEditovat

Každý rok se v obci pořádá více než 50 různých akcí. Jde zejména o společenské večery (s tématy jako například zelňačkobraní, burčákobraní, štrůdlobraní nebo klobásobraní). Od roku 2001 se koná soutěž hasičských družstev „Heřmanovská savice“, které předchází slavnostní bohoslužba k svátku sv. Floriána, patrona hasičů. V budově základní školy, jejíž činnost musela obec pro nedostatek dětí pozastavit, vzniklo víceúčelové kulturní zařízení „Komunitní škola Heřmánek“.

V obci se nacházejí dva obchody se smíšeným zbožím, pohostinství, požární zbrojnice, pošta Partner a knihovna, je zde instalován bezdrátový internet. Od začátku 21. století se v obci podařilo zrealizovat celou řadu akcí z Programu obnovy venkova (mj. veřejný vodovod, plynofikaci, rekonstrukci kulturního domu nebo veřejného osvětlení. Bylo vybudováno dětské hřiště a sportovní areál. Peníze získané za Oranžovou a Modrou stuhu i Zlatou stuhu v letech 2015 až 2018 použila obec na rekonstrukci obecních budov.[10] V roce 2019 byla dokončena výstavba kanalizace a ČOV.

ŠkolstvíEditovat

  • Komunitní škola Heřmánek

PamětihodnostiEditovat

  • Kostel svatého Mikuláše – s gotickou věží ze 14.-15. století, písemně se připomíná k roku 1428; přestavěn kolem roku 1600, v baroku prolomena kasulová okna a přistavěna kaple (roku 1731 vysvěcená); ve věži tři staré zvony z let 1493. 1516 a 1534
  • Smírčí kámen, směrem do Křižanova
  • Mineralogická zvláštnost Heřmanovské koule – složené z biotitu a antofylitu, vyskytující se při silnici z Heřmanova do Osové Bitýšky.

Související článkyEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. MAREŠOVÁ, Dita. Obec Ořechov a místní část Ronov - Vesnice Vysočiny 2014 [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 15. 8. 2014, rev. 15. 8. 2014 [cit. 2014-09-15]. Dostupné online. 
  3. Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18. 
  4. SVATOŠOVÁ, Jitka. Vesnicí roku 2015 Kraje Vysočina je MARTÍNKOV [online]. Kraj Vysočina, 2015-05-27, rev. 2015-05-27 [cit. 2016-05-31]. Dostupné online. 
  5. SVATOŠOVÁ, Jitka. Vesnicí roku Kraje Vysočina je LÍPA [online]. Kraj Vysočina, 2016-05-30, rev. 2016-05-30 [cit. 2016-05-31]. Dostupné online. 
  6. SVATOŠOVÁ, Jitka. Titul Vesnice roku Kraje Vysočina zdobí Heřmanov [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2017-08-03 [cit. 2017-08-06]. Dostupné online. 
  7. NEDĚLKOVÁ, Jana. Titul Vesnice roku 2017 putuje do Heřmanova na Žďársku. Žďárský deník [online]. 2017-09-16 [cit. 2017-09-18]. Dostupné online. 
  8. Vesnicí roku se stal Heřmanov. Novinky.cz [online]. 2017-09-16 [cit. 2017-09-18]. Dostupné online. 
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 598–599. 
  10. PÁNKOVÁ, Kateřina. Výsledky soutěže Vesnice roku 2017. Obec & finance. 2017, čís. 4, s. 6. 

LiteraturaEditovat

  • Bohumil Samek (editor): Umělecké památky Moravy a Slezska I. Academia Praha 1994, s. 474-475.
  • ZAVADIL, Ladislav; TIRAY, Jan. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Bítešský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1900. 132 s. 

Externí odkazyEditovat