Otevřít hlavní menu

Heřmaneč

obec v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji
Tento článek je o obci na Dačicku. O části města Počátky pojednává článek Heřmaneč (Počátky).

Obec Heřmaneč (německy Hermantsch) se nachází v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji 12,5 km severovýchodně od Dačic. Leží v nadmořské výšce 609 m v severovýchodní části Novobystřické vrchoviny, v údolí krátkého přítoku Bolíkovského potoka. Žije zde 87[1] obyvatel.

Heřmaneč
Heřmaneč, náves
Heřmaneč, náves
Znak obce HeřmanečVlajka obce Heřmaneč
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0313 546305
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Okres (LAU 1) Jindřichův Hradec (CZ0313)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Dačice
Historická země Morava
Katastrální území Heřmaneč
Katastrální výměra 5,08 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 87 (2019)[1]
Nadmořská výška 609 m n. m.
PSČ 378 59
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Heřmaneč 33
378 53 Heřmaneč
Starosta Zdeněk Mayer
Oficiální web: hermanec.cz
Email: Z.Mayer@seznam.cz
Heřmaneč
Heřmaneč
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1350, kdy jsou také uváděni její majitelé vladykové z Heřmanče. Po velmi častém střídání majitelů se ves v roce 1638 stala součástí dačického panství, kde setrvala až do roce 1849. V roce 1843 podle vceňovacího operátu žilo ve vsi 217 obyvatel v 32 domech a 49 domácnostech. Desátky byly odváděny panství Dačice a do Dačic se také jezdilo na týdenní sobotní trhy. Ve vsi byl jeden mlýn. Od roku 1990 je Heřmaneč samostatnou obcí. Elektrifikována byla obec až v roce 1947 připojením na síť ZME Brno.[2]

Správní začlenění obce od roku 1850Editovat

V letech 1850 až 1855 byla vesnice podřízena politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v rámci soudní správy Dačickému okresnímu soudu. V roce 1855 byly zřízeny smíšené okresní úřady s politickou a soudní pravomocí, a proto byla v letech 1855 až 1868 vesnice podřízena Okresnímu úřadu v Dačicích. V roce 1868, když byly veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátila se vesnice pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích. Po vzniku Československé republiky patřila od roku 1919 pod nově vzniklou Okresní správu politickou. Od roku 1928, po vzniku Okresního úřadu v Dačicích, náležela pod jeho správu až do roku 1945. Po osvobození Rudou armádou v květnu roku 1945 náležela vesnice pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od roku 1949 pod nově vzniklý Jihlavský kraj. V polovině roku 1960 došlo k rozsáhlé územní reorganizaci a po ní byla vesnice spolu s celým moravským Dačickem začleněna pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj. Toto začlenění trvalo až do zrušení Okresního úřadu v Jindřichově Hradci koncem roku 2002. V roce 1960 připadl k Heřmanči Maršov, v roce 1976 byly v rámci integrace obcí sloučeny pod Heřmaneč obce Olšany a Velký Jeníkov, v roce 1980 byla Heřmaneč sloučena se Studenou. Od roku 1990 se opět osamostatnila.Od roku 2003 spadá jako samostatná obec pod pověřený Městský úřad v Dačicích v samosprávném Jihočeském kraji.[2]

Statistika počtu domů a obyvatelEditovat

V roce 1880 měla obec 39 domů a 237 obyvatel, roku 1900 39 domů a 231 obyvatel, roku 1921 40 domů a 222 obyvatel, roku 1930 41 domů a 202 obyvatel, roku 1947 44 domů a 165 obyvatel, roku 1950 43 domů a 154 obyvatel, roku 1970 28 domů a 118 obyvatel a v roce 1982 25 domů a 93 obyvatel.[2]

ŠkolaEditovat

V letech 17881910 byla obec přiškolena do Olšan. V roce 1907 byla v Heřmanči zřízena expozitura olšanské školy v nově postavené školní budově. Škola se osamostatnila v roce 1910. Po zabrání českého pohraničí v roce 1938 byla do Heřmanče přeložena česká měšťanka z Českého Rudolce. Od roku 1953 zde byla osmiletá střední škola, která byla pro úbytek žactva postupně redukována na 1. - 5. ročník. V roce 1977 byla místní škola zrušena a žactvo bylo převedeno do Studené.[2]

Památky a pamětihodnostiEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. a b c d NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko. 2005. vyd. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. 1070 s. ISBN 80-7275-059-3. S. 617-619. 

LiteraturaEditovat

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3.  str. 617-620

Externí odkazyEditovat