Hájovna (Kryštofovy Hamry)
Hájovna (německy Hegerhaus) je zaniklá osada v okrese Chomutov. Stávala 2,5 kilometru západně od Kryštofových Hamrů v těsném sousedství státní hranice s Německem a navazovala na zástavbu města Jöhstadt.
| Hájovna | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklá osada |
| Obec | Kryštofovy Hamry |
| Okres | Chomutov |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°30′10″ s. š., 13°6′10″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Kryštofovy Hamry |
| Nadmořská výška | 730 m n. m. |
  Hájovna | |
| Další údaje | |
| Zaniklé obce.cz | 6067 |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název editovat
Původní německý název Hegerhaus je složeninou slov Heger (hajný) a Haus (dům).[1] V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Hegerhaus (1680),[2] Hegershaus (1787) a Hegerhaus (1846).[1]
Historie editovat
První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1680 a nachází se v přísečnické pozemkové knize, ve které je Hájovna uvedena jako nová dominikální osada na panství Přísečnice.[2] Osada zanikla vysídlením po roce 1945.[3]
Přírodní poměry editovat
Hájovna stávala v Krušných horách v katastrálním území Kryštofovy Hamry mezi Černým Potokem a Kryštofovými Hamry. Oblast je součástí okrsku Přísečnická hornatina a místo se nachází v nadmořské výšce asi 730 metrů.[4] Z půdních typů se zde na svahovinách svorů a fylitů vyvinul podzol kambický. Bývalou osadou protéká drobný potok, který je přítokem Černé vody.[5]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí osada stávala v chladné oblasti CH6,[4] pro kterou jsou typické průměrné teploty −4 až −5 °C v lednu a 14–15 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 1000–1200 milimetrů, sníh zde leží 120–140 dní v roce. Mrazových dnů bývá 140–160, zatímco letních dnů jen 10–30..[6]
Obyvatelstvo editovat
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 28 obyvatel (z toho čtrnáct mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 22 obyvatel, jejichž národnostní a náboženská struktura se nijak nezměnily.[8]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 24 | 30 | 19 | 58 | 41 | 28 | 22 | . |
| Domy | 6 | 4 | 4 | 7 | 5 | 4 | 4 | 5 |
Obecní správa a politika editovat
Hájovna se nikdy nestala obcí. Vždy byla osadou Kryštofových Hamrů, u kterých byla uvedena naposledy při sčítání lidu v roce 1950.[10]
Reference editovat
- ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Hájovna, Hegerhaus, s. 579.
- ↑ a b SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Hájovna, s. 169.
- ↑ PECHAR, Zdeněk. Hájovna [online]. Zaniklé obce, 2008-03-12 [cit. 2020-12-27]. Dostupné online.
- ↑ a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-12-27]. Dostupné online.
- ↑ CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2020-12-27]. Dostupné online.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 255.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 294.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-11]. Kapitola Okres Chomutov. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-09-03]. S. 131. Dostupné online.