Gundaker Wurmbrand-Stuppach

rakouský člen rakouské Říšské rady, archeolog, zemský hejtman, úředník a šlechtic

Gundaker Wurmbrand-Stuppach též Guandaccar nebo Guandackar nebo Gundacker, plným jménem hrabě Ladislaus Gundaccar Gregor Alois von Wurmbrand-Stuppach (9. května 1838 Vídeň26. března 1901 Štýrský Hradec[2]) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský politik, v letech 1893–1895 ministr obchodu Předlitavska.

Gundaker von Wurmbrand-Stuppach
14. ministr obchodu Předlitavska
Ve funkci:
12. listopadu 1893 – 19. června 1895
PanovníkFrantišek Josef I.
Předseda vládyAlfred z Windisch-Graetze
PředchůdceOlivier de Bacquehem
NástupceHeinrich von Wittek
Poslanec Štýrského zem. sněmu
Ve funkci:
1878 – 1899
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1879 – 1897
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana
(Sjednoc. levice)
(Německorak. klub)
(Sjednoc. něm. levice)

Narození9. května 1838
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí26. března 1901 (ve věku 62 let)
Štýrský Hradec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníFriedhof St. Leonhard
Choť(1871) Wilhelmine von Dickmann-Secherau (1853–1885)
(1886) Therese von Wenckheim (1853–1941)
RodičeFerdinand Wurmbrand-Stuppach
Aloisie Széchényiová ze Sárváru a Felsővidéku
DětiFerdinandine z Wurmbrand-Stuppachu
PříbuzníKarel Pálffy z Erdődu a Žofie Pálffyová z Erdődu[1] (vnoučata)
Profesearcheolog, politik, přírodovědec, vědec a historik
CommonsGundaker Wurmbrand-Stuppach
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

editovat

Působil jako vysoký státní úředník. Byl tajným radou. V roce 1877 byl zvolen ve velkostatkářské kurii na Štýrský zemský sněm. Od roku 1884 působil po třináct let jako zemský hejtman Štýrska.[2][3]

Ve volbách do Říšské rady roku 1879 získal i mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kde reprezentoval kurii obchodních a živnostenských komor, obvod Štýrský Hradec. Mandát obhájil za stejnou kurii a obvod ve volbách do Říšské rady roku 1885. Poslancem se stal i ve volbách do Říšské rady roku 1891, nyní ovšem za velkostatkářskou kurii ve Štýrsku. Ve vídeňském parlamentu setrval do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1897.[4]

Po volbách roku 1879 je řazen mezi ústavověrné poslance.[5] Od roku 1881 byl členem klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných (liberálně a centralisticky orientovaných) politických proudů.[6] Za tento klub uspěl i ve volbách roku 1885.[7] Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německorakouský klub.[8] V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.[9] I ve volbách roku 1891 byl na Říšskou radu zvolen za klub Sjednocené německé levice.[10]

12. listopadu 1893 se stal ministrem obchodu Předlitavska ve vládě Alfreda Windischgrätze. Ministerstvo vedl do 19. června 1895.[11]

Publikoval odborné práce zaměřené na prehistorii a archeologii Štýrska.[2][3] Zemřel 26. března 1901 ve Štýrském Hradci, kde také nalezl místo posledního odpočinku.

Manželství a potomci

editovat

Jeho první manželkou se stala 28. srpna 1871 baronka Wilhelmine von Dickmann-Secherau (1853–1885). Z jejich manželství se narodily tři dcery. Jediný syn zemřel bezdětný ve věku osmnácti let.

  • 1. Ferdinandina (23. 6. 1872 Töscheldorf – 2. 1. 1954 Štýrský Hradec), manž. 1898 hrabě Jan Nepomuk Pálffy z Erdödu (10. 10. 1872 Retzhof – 11. 5. 1953 Štýrský Hradec)[12][13]
  • 2. Adalberta (2. 8. 1873 Borl – 24. 2. 1945 Štýrský Hradec), manž. 1901 baron Maximilián Kübeck von Kübau (8. 6. 1868 Florencie – 26. 2. 1945 Štýrský Hradec)[12][13]
  • 3. Heinrich Gundaker (11. 10. 1878 Borl – 7. 10. 1897 Vídeň), svobodný a bezdětný[12][13]
  • 4. Alexandrina (17. 12. 1883 Vídeň – 1. 2. 1929 Štýrský Hradec), manž. 1906 baron Gustav Leopold von Mensshengen (18. 3. 1877 Kremže 13. 11. 1947 Štýrský Hradec)[13]

Po smrti první manželky se ve Štýrském Hradci oženil 8. května 1886 s baronkou Theresou von Wenckheim (1853–1941). Toto manželství zůstalo bezdětné.

Reference

editovat
  1. Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. a b c Wurmbrand-Stuppach Gundaker Graf [online]. 81.10.184.26:9001 [cit. 2013-03-25]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  3. a b Graf Ladislaus Gundaccar Gregor Alois von Wurmbrand-Stuppach [online]. wurmbrand-stuppach.com [cit. 2013-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  5. Das Vaterland, 11. 7. 1879, s. 1-2.
  6. Das Vaterland, 21. 11. 1881, č. 321, s. 1.
  7. Výsledek voleb. Našinec. Červen 1885, čís. 69, s. 1–2. Dostupné online. 
  8. Südsteirische Post, 13. 4. 1887, č. 29, s. 3.
  9. Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
  10. Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.
  11. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 588. 
  12. a b c Wurmbrand 3. w.genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  13. a b c d Wurmbrand-Stuppach. www.angelfire.com [online]. [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat