Otevřít hlavní menu

Gregor Strasser

německý nacistický politik

Gregor Strasser (též psáno Straßer, 31. května 1892, Geisenfeld, Německé císařství30. června 1934, Berlín, Německo) byl německý nacistický politik a jeden ze zakladatelů NSDAP. Byl zavražděn během noci dlouhých nožů. Jeho bratr byl německý politik Otto Strasser.

Gregor Strasser
Bundesarchiv Bild 119-1721, Gregor Strasser.jpg
Stranická příslušnost
Členství Národně socialistická německá dělnická strana
Národní socialistické hnutí za svobodu

Narození 31. května 1892
Geisenfeld
Úmrtí 30. června 1934 (ve věku 42 let)
Berlín
Příbuzní Otto Strasser (sourozenec)
Alma mater Mnichovská univerzita
Profese politik a farmaceut
Ocenění Zlatý stranický odznak
Commons Kategorie Gregor Strasser
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

Mládí a vojenská službaEditovat

Gregor Strasser se narodil do rodiny katolického soudního úředníka v malém hornobavorském městě Geisenfeldu. Navštěvoval místní gymnázium a po maturitě se živil jako drogista ve vesnici Frontenhausen od roku 1910 až do začátku první světové války, kdy musel narukovat. V průběhu války se vypracoval do hodnosti nadporučíka (vyšší, než měl svobodník Hitler) a byl vyznamenán Železným křížem I. a II. třídy.

V roce 1918 pokračoval ve studiích na Friedrichově univerzitě v Erlangenu a v roce 1919 vstoupil do krajně pravicové polovojenské organizace Freikorps, vedené Franzem von Eppem. V roce 1920 si našel práci jako lékárník v Landshutu a téhož roku se zúčastnil neúspěšného Kappova puče, pokusu o obnovení monarchie. V téže době jeho bratr Otto působil v sociální demokracii.

Kariéra v NSDAPEditovat

 
Nacisté v černých košilích v roce 1927. Zleva: Heinrich Himmler, Rudolf Hess, Gregor Strasser, Adolf Hitler, Franz von Salomon

Gregor Strasser vstoupil do nově vzniklé NSDAP, kterou pomáhal založit. Jeho vůdčí vlastnosti byly pohotově rozpoznány a Strasser byl záhy jmenován oblastní hlavou stranické milice SA v Bavorsku. V listopadu roku 1923 se účastnil neúspěšného pivnicového puče. Spolu s Hitlerem a dalšími byl Strasser odsouzen k jednomu a půl roku vězení v Landsbergu, po několika týdnech však byl propuštěn, protože byl zvolen členem Bavorského zemského sněmu za nacistickou stranu.

V prosinci roku 1924 dosáhl Strasser křesla v Reichstagu. Později se stal členem Německé svobodné strany, která sloužila jako náhradní organizace za NSDAP, která byla po nepodařeném puči zakázána. Strasser v ní působil do prosince roku 1932.

Když byla NSDAP znovu založena, stal se Strasser prvním gauleiterem pro Bavorsko od roku 1928 do roku 1929. Poté se stal vůdcem propagandy a organizačním vůdcem. Když roku 1931 spáchala sebevraždu Hitlerova neteř Geli Raubalová, k níž měl Hitler hluboký vztah, nechtěl se od něj Strasser ani na krok vzdálit, protože měl obavy, že se Hitler zabije.

Na Německo silně dopadla hospodářská krize, vzrostla nezaměstnanost a ve volbách roku 1930 dosáhla NSDAP 18,3 % hlasů (oproti 2,6 % v roce 1928), takže se stala druhou nejsilnější stranou. Strasser na tom měl značný podíl. V srpnu 1932 nabídl kancléř Franz von Papen z podnětu prezidenta Hindenburga Hitlerovi funkci vicekancléře, což Hitler odmítl, protože by ve vládě „hrál druhé housle“.

SmrtEditovat

Programové a osobní soupeření s Adolfem Hitlerem se vyostřilo v prosinci roku 1932, když říšský kancléř Kurt von Schleicher nabídl Strasserovi vicekancléřství a úřad pruského ministerského předsedy. Von Schleicher doufal, že se tím NSDAP rozdělí a že se Strasser později připojí k von Schleicherově Národní konzervativní straně, a že tak Hitlera politicky zničí. Hitler však na schůzi poslanců NSDAP Strassera ostře napadl, obvinil z bolševismu a donutil jeho příznivce, aby se ho výslovně zřekli. Na rozdíl od Strasserova asistenta Goebbelse, který se k Hitlerovi přidal, zdrcený Strasser se vzdal všech stranických funkcí a začátkem roku 1933 i poslaneckého mandátu a z politiky se zcela stáhl.

Jeho bratr Otto emigroval do Prahy, což nabídl i Gregorovi, ten však odmítl. Gregor Strasser přerušil své politické kontakty a chtěl se vrátit ke svému farmaceutickému povolání. Počátkem roku 1934 se dokonce zdálo, že ho Hitler chce vzít na milost: vyznamenal ho zlatým odznakem NSDAP a 13. června mu nabídl funkci ministra hospodářství. Strasser si ovšem chtěl vymínit, že ve vládě nebude Göring ani Goebbels, což Hitler nepřijal. 30. června byl spolu s dalšími funkcionáři berlínské NSDAP zatčen a uvězněn. Během stranických čistek, známých jako Noc dlouhých nožů, byl v berlínském vězení Gestapa zastřelen. Na rozkaz generála SS Reinharda Heydricha nedostal ani kulku z milosti, ale hodinu umíral, než vykrvácel. Není známo, zda byl zavražděn na Hitlerův osobní rozkaz, zato Göring a Himmler se na tom podíleli.

Fritz Günther von Tschirschky, jeden z právníků, podal svědectví o vraždě: podle jeho pamětí byl Strasser zavražděn ve věznici ve své cele střelou okénkem ve dveřích do zadní části hlavy. Tschirschky sám exekuci neviděl, protože stál na chodbě, o pár minut později však viděl stráže nesoucí ven krvavé tašky. Mrtvola byla 3. července převezena k úřední pitvě a zpopelněna. Urnu předal Himmler osobně Strasserovu bratru Antonovi.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gregor Strasser na anglické Wikipedii.

LiteraturaEditovat

  • KERSHAW, Ian, Hitlerův mýtus : obraz a skutečnost ve Třetí říši. Praha 2009
  • KERSHAW, Ian, Do pekel a zpět: Evropa 1914–1949. Praha 2017
  • KERSHAW, Ian, Hitler. I. díl, 1889–1936: Hybris. Praha: Argo 2015
  • KERSHAW, Ian, Hitler. II. díl, 1937–1945: Nemesis. Praha: Argo 2015
  • CHILDERS, Thomas, 2017. The Third Reich: A History of Nazi Germany. New York: Simon & Schuster. ISBN 978-1-45165-113-3. (anglicky) 
  • EVANS, Richard, 2004. The Coming of the Third Reich. New York: Penguin Publishing. ISBN 978-1594200045. (anglicky) 
  • HAMILTON, Charles, 1984. Leaders & Personalities of the Third Reich. [s.l.]: R. James Bender Publishing. ISBN 0-912138-27-0. (anglicky) 
  • KERSHAW, Ian, 2008. Hitler: A Biography. [s.l.]: W. W. Norton & Company. ISBN 978-0-393-06757-6. (anglicky) 
  • LONGERICH, Peter, 2015. Goebbels: A Biography. [s.l.]: Random House. ISBN 978-1400067510. (anglicky) 
  • NICHOLLS, David, 2000. Adolf Hitler: A Biographical Companion. [s.l.]: ABC-CLIO. ISBN 978-0874369656. (anglicky) 
  • OVERY, Richard, 2010. The Third Reich: A Chronicle. New York: Quercus Publishing Inc.. ISBN 978-1-62365-456-6. (anglicky) 
  • READ, Anthony, 2005. The Devil's Disciples: Hitler's Inner Circle. New York: Norton. ISBN 978-039332-697-0. (anglicky) 
  • STACHURA, Peter D., 1983. Gregor Strasser and the Rise of Nazism. London: George Allen & Unwin. ISBN 978-0-04943-027-3. (anglicky) 
  • WISTRICH, Robert, 2013. Who's Who in Nazi Germany. [s.l.]: Routledge Publishing. ISBN 978-1136413810. (anglicky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat