Otevřít hlavní menu

Grand Prix USA Západ (VII Toyota Grand Prix of Long Beach) byla úvodním závodem sezóny 1981, který se konal 15. března 1981 na okruhu Long Beach Circuit. V závodě zvítězil Australan Alan Jones na voze Williams. Nelson Piquet, obhájce prvenství z předchozí sezóny dojel v závodě třetí. Carlos Reutemann druhým místem zajistil pro Williams 4. double v krátké historii týmu.

USA Grand Prix USA Západ 1981
1.. závod v sezóně 1981
Long Beach 1978.jpg
Detaily závodu
Datum 15. března 1981
Oficiální název VII Toyota Grand Prix of Long Beach
Místo Long Beach Circuit, Long Beach, USA
Charakter trati Závodní okruh
3.251 km
Délka závodu 80 kol, 261,705 km
Pole
Pilot Itálie Riccardo Patrese Arrows
Čas 1:19.399
Nejrychlejší kolo
Pilot Austrálie Alan Jones Williams
Čas 1:20.901
Stupně vítězů
První Austrálie Alan Jones Williams
Druhý Argentina Carlos Reutemann Williams
Třetí Brazílie Nelson Piquet Brabham

Sezónu 1981 zahájil spor mezi FISA (Mezinárodní federace automobilového sportu) a FOCA (Asociace konstruktéru formule 1) ohledně změn technických předpisů pro automobily formule 1, platných od 1. ledna 1981. Změna předpisů byla vedená opět především snahou o zvýšení bezpečnosti. Jablkem sváru byl zákaz použití bočních těsnicích lišt. Podrobnosti naleznete v článku Formule 1 v roce 1981. Spory byly natolik vyhrocené a vyvolaly sérii všech možných zmatků a komplikací, které znovu hrozily nebezpečím, že se mistrovství světa v roce 1981 neuskuteční. 19. ledna se uskutečnila schůzka dvou znepřátelených stran, FOCA a FISA, ve starém sídle Ferrari v Modeně. Výsledkem schůzky u Ferrariho, byl kompromis; Dohoda o svornosti, podle níž měla FISA nadále vydávat pravidla a propozice Velkých cen a dbát na jejich dodržování. Dále měla povolovat a řídit všechny Grand Prix a vést administrativu mistrovství světa. FOCA dostala právo vést jednání o finančních otázkách s pořadateli závodů.

Úřadující mistr světa Alan Jones získal prvenství ve Velké ceně USA o 9 sekund před týmovým kolegou Carlosem Reutemannem a poprvé tak zvítězil na trati v Long Beach. Bylo to jeho třetí vítězství v řadě, když zvítězil v posledních dvou velkých cenách loňské sezóny; Grand Prix Kanady a Grand Prix USA ve Watkins Glen.

Nová pravidla způsobila nedostatek automobilů, protože do prvního závodu, kterým měla být Grand Prix Jihoafrické republiky 1981 nenastoupili italské a francouzské týmy. Proto nebyla GP JAR zařazena do mistrovství světa. Dalším problémem bylo i odstoupení amerického výrobce pneumatik Goodyear. Situaci stihl zachránila francouzská firma Michaelin, která zajistila pro všechny týmy vhodné obutí.

Hned sobotní trénink přilil olej do ohně v sváru mezi FISA a FOCA. Elio de Angelis se v tréninku objevil s novým vozem, kterým byl Lotus 88. Chapmann přišel s novým typem konstrukce, automobilem se dvěma na sobě nezávisle odpruženými karosériemi, vnitřní a vnější. Vnitřní šasí sestávalo z monokoku, motoru a závěsu. Druhé šasí byl podvozek a bočnice s chladiči, které měli obstarávat přísavný efekt. Vnější šasí se za jízdy přisálo k vozovce a nahrazovalo tak efekt zakázaných bočních těsnicích lišt. Toto nevšední řešení však vyvolalo řadu dohadů a protestů a na protest ostatních týmu vůz nebyl připuštěn do závodu. Lotus musel nasadit upravený vůz Lotus 81.

Příjemným oživením kvalifikace byla rychlost vozu Arrows Itala Riccarda Patreseho, který si tak zajistil první pole position v kariéře a zároveň první (a jediné) pole pro stáj Arrows. Riccardo Patrese překonal o desetinu sekundy Williams Alana Jonese. Ve druhé řadě stáli Carlos Reutemann a Nelson Piquet následování Villeneuvem a Andrettim. Pro Andrettiho to byl první závod s vozem Alfa Romeo.

Do nedělního závodu nejlépe odstartoval Villeneuve na Ferrari, ale nedokázal vůz ubrzdit do první zatáčky a nechtěně tak musel přepustit vedení Patresemu. Za Partesem se seřadily oba vozy Williams. Carlos Reutemann a Alan Jones, Villeneuve se stačil vrátit na čtvrtém místě. Podobným způsobem se podíval mimo trať i Andrea de Cesaris, který při návratu byl sestřelen Alainem Prostem, kterého zezadu přistrčil Hector Rebaque. Prost i de Cesaris museli ze závodu odstoupit zatímco Rebaque byl schopný pokračovat dál. Pořadí po průjezdu prvního kola bylo: Patrese, Reutemann, Jones, Villeneuve, Piquet, Didier Pironi, Cheever a Andretti.

Pohromou pro Ferrari bylo 17. kolo, nejprve se přes Pironiho dostal Piruet a následně musel Villeneuve ze závodu odstoupit. Ve 25. kole se z vedoucího místa odporoučel Patrese, kterého zradil palivový systém. Po zastávce v boxech se do závodu opět vrátil, ale problém se opakoval a tak ve 33. kole odstoupil definitivně. Patrese přepustil vedoucí pozici Reutemannu, ke kterému se zezadu rychle přibližoval Jones. Reutemann chyboval ve 32. kole, když předjížděl pomalejší vůz Ensign pilotovaný Marcem Surerem čehož využil Jones a proklouzl do vedení. Během 12. kol si Jones vybudoval náskok přes deset sekund. Převahu Williams potvrzoval i na druhém místě jedoucí Reutemann jenž najel 36 sekund na Piqueta.

Dalším začarovaným kolem bylo to 41., které znamenalo stop pro čtyři jezdce. Nejprve Laffite poškodil předek svého vozu, když přistrčil Tyrrell Eddiho Cheevera. Laffite pomalu kroužil po okruhu, když se k němu přiblížili Giacomelli a Lammers, giacomelli nejprve zpomalil a pak se snažil předjet pomalého Laffita, ale to už po jeho boku byl Lammers a vzájemně spolu kolidovali. Odstoupení Laffiteho rozšířilo boj o čtvrtou příčku mezi Pironiho, Cheevera a Andrettiho. Andretti nejprve zdolal Chevera v 43. kole a začal se přetahovat s Pironim o čtvrté místo. Pironiho v 54. kole začalo zlobit palivové čerpadlo, které nakonec bylo příčinou jeho odstoupení.

V poslední čtvrtině závodu už nedošlo k žádným změnám a tak cílem prolétly oba vozy Williams, Nelson Piruet, Mario Andretti, Eddie Cheever, klasifikováno bylo pouze 8 vozů.

Obsah

VýsledkyEditovat

  • 15. březen 1981
  • Okruh Long Beach Circuit
  • 3251m × 80 kol + 1625m = 261.705 km
  • 343. Grand Prix
  • 11. vítězství Alana Jonese
  • 12. vítězství pro Williams
  • 25. vítězství pro Austrálii
  • 40. vítězství pro vůz se startovním číslem 1
Pozice Jezdec Vůz Čas
1   Alan Jones Williams FW07C 1:50'41.33
2   Carlos Reutemann Williams FW07C á 0:09,19
3   Nelson Piquet Brabham BT49C á 0:34,92
4   Mario Andretti Alfa Romeo N179C á 0:49,31
5   Eddie Cheever Tyrrell 010 á 1:06,70
6   Patrick Tambay Theodore TY01 ex (Shadow DN12) á 1 kolo
7   Chico Serra Fittipaldi F8C á 2 kola
8   René Arnoux Renault RE20B á 3 kola
Kolo Odstoupili - -
70   Marc Surer Ensign N180B Palivový systém
67   Didier Pironi Ferrari 126CK Palivový systém
64   Jean-Pierre Jarier Ligier JS17 Palivová pumpa
49   Hector Rebaque Brabham BT49C Nehoda
41   Bruno Giacomelli Alfa Romeo N179C Kolize
41   Jacques Laffite Ligier JS17 Kolize
41   Keke Rosberg Fittipaldi F8C Motor
41   Jan Lammers ATS D4 Kolize
33   Riccardo Patrese Arrows A3 Palivový systém
26   Beppe Gabbiani Osella FA1B Nehoda
25   Nigel Mansell Lotus 81B Nehoda
17   Gilles Villeneuve Ferrari 126CK Rozvody
16   John Watson McLaren M29F Brzdy
21   Elio de Angelis Lotus 81 Nehoda
0   Alain Prost Renault RE20B Kolize
0   Andrea de Cesaris McLaren M29F Kolize
* Nekvalifikovali se - -
**   Kevin Cogan Tyrrell 010 **
**   Derek Daly March 811 **
**   Miguel Angel Guerra Osella FA1B **
**   Siegfried Stohr Arrows A3 **
**   Eliseo Salazar March 811 **

Nejrychlejší koloEditovat

  Alan Jones - Williams - 1'20.901

  • 9. nejrychlejší kolo Alana Jonese
  • 12. nejrychlejší kolo pro Williams
  • 21. nejrychlejší kolo pro Austrálii
  • 36. nejrychlejší kolo pro vůz se startovním číslem 1

Vedení v závoděEditovat

Kola km Jezdec %
1. – 24. kolo 78.0216 km Riccardo Patrese 30%
25. – 31. kolo 22.7563 km Carlos Reutemann 9%
32. – 80. kolo 5,338 km Alan Jones 61%


Patrese
Reutemann
Jones

Postavení na startuEditovat

  Riccardo Patrese- Arrows- 1'19.399

  • 1. Pole position Richarda Patreseho
  • 1. Pole position pro Arrows
  • 24. Pole position pro Itálii
  • 1. Pole position pro vůz se startovním číslem 29
1. řada 2 1
 
Alan Jones
Williams
1'19.408
 
Riccardo Patrese
Arrows
1'19.399
2. řada 4 3
 
Nelson Piquet
Brabham
1'20.289
 
Carlos Reutemann
Williams
1'20.149
3. řada 6 5
 
Mario Andretti
Alfa Romeo
1'20.476
 
Gilles Villeneuve
Ferrari
1'20.462
4. řada 8 7
 
Eddie Cheever
Tyrrell
1'20.643
 
Nigel Mansell
Lotus
1'20.573
5. řada 10 9
 
Jean-Pierre Jarier
Ligier
1'20.787
 
Bruno Giacomelli
Alfa Romeo
1'20.664
6. řada 12 11
 
Jacques Laffite
Ligier
1'20.925
 
Didier Pironi
Ferrari
1'20.909
7. řada 14 13
 
Alain Prost
Renault
1'20.980
 
Elio de Angelis
Lotus
1'20.928
8. řada 16 15
 
Keke Rosberg
Fittipaldi
1'21.001
 
Hector Rebaque
Brabham
1'21.000
9. řada 18 17
 
Chico Serra
Fittipaldi
1'21.409
 
Patrick Tambay
Theodore
1'21.298
10. řada 20 19
 
René Arnoux
Renault
1'21.540
 
Marc Surer
Theodore
1'21.522
11. řada 22 21
 
Andrea de Cesaris
McLaren
1'22.028
 
Jan Lammers
ATS
1'21.758
12. řada 24 23
 
Beppe Gabbiani
Osella
1'22.213
 
John Watson
McLaren
1'22.183

KvalifikaceEditovat

Pozice Jezdec Vůz Čas
1   Riccardo Patrese Arrows 1'19.399
2   Alan Jones Williams 1'19.408
3   Carlos Reutemann Williams 1'20.149
4   Nelson Piquet Brabham 1'20.289
5   Gilles Villeneuve Ferrari 1'20.462
6   Mario Andretti Alfa Romeo 1'20.476
7   Nigel Mansell Lotus 1'20.573
8   Eddie Cheever Tyrrell 1'20.643
9   Bruno Giacomelli Alfa Romeo 1'20.664
10   Jean-Pierre Jarier Ligier 1'20.787
11   Didier Pironi Ferrari 1'20.909
12   Jacques Laffite Ligier 1'20.925
13   Elio de Angelis Lotus 1'20.928
14   Alain Prost Renault 1'20.980
15   Hector Rebaque Brabham 1'21.000
16   Keke Rosberg Fittipaldi 1'21.001
17   Patrick Tambay Theodore 1'21.298
18   Chico Serra Fittipaldi 1'21.409
19   Marc Surer Theodore 1'21.522
20   René Arnoux Renault 1'21.540
21   Jan Lammers ATS 1'21.758
22   Andrea de Cesaris McLaren 1'22.028
23   Beppe Gabbiani Osella 1'22.213
24   John Watson McLaren 1'22.183
25  Kevin Cogan Tyrrell 1'22.284
26  Derek Daly March 1'22.356
27  Miguel Angel Guerra Osella 1'22.673
28  Siegfried Stohr Arrows 1'23.504
29  Eliseo Salazar March 1'24.383

ZajímavostiEditovat

  • V závodě debutovali Chico Serra, Eliseo Salazar, Miguel Angel Guerra, Siegfried Stohr.
  • Poprvé byl představeny nové modely vozů Alfa Romeo 179C, Brabham BT49C, Ensign N180B, Ferrari 126CK, Fittipaldi F8C, Ligier JS17, March 811, McLaren M29F, Renault RE20B, Theodore TY01, Williams FW07C.
  • 25 GP proBruna Giacomelliho
Pole position Vítězství Nej. kolo
     
Riccardo Patrese Alan Jones Alan Jones
Arrows A3 Williams FW07C Williams FW07C
1'19.399 1:50'41.33 1'20.901
147.402 km/h 141.860 km/h 144.666 km/h

Stav MSEditovat

* Jezdec Body
1   Alan Jones 9
2   Carlos Reutemann 6
3   Nelson Piquet 4
4   Mario Andretti 3
5   Eddie Cheever 2
6   Patrick Tambay 1


* Vůz Body
1 Williams 15
2 Brabham 4
3 Alfa Romeo 3
4 Tyrrell 2
5 Theodore 1


* Stát Body
1   Austrálie 9
2   Argentina 6
3   USA 4
4   Brazílie 4
5   Francie 1

Externí odkazyEditovat