Glykolethery

skupina chemických sloučenin

Glykolethery jsou chemické sloučeniny, jejichž molekuly obsahují etherové skupiny a jsou odvozené od dvojsytných alkoholů, nazývaných dioly nebo glykoly, jsko jsou ethylenglykol a propylenglykol. Používají se jako rozpouštědla v barvách a čisticích prostředcích. Jsou dobrými rozpouštědly a mají vyšší teploty varu než nízkomolekulární ethery a alkoholy.

ethylenglykolmonomethylether, sloučenina patřící mezi glykolethery

Druhy editovat

Glykolethery se dělí na dva typy: E, vyrobené z ethylenoxidu, a P, získávané z propylenoxidu. E-glykolethery bývají složkami léků, opalovacích krémů a další kosmetiky, inkoustů, a barev s obsahem vody, zatímco P-glykolethery se používají hlavně jako přísady do odmašťovačů, čističů, aerosolových barev, a lepidel. Oba druhy lze použít jako meziprodukty dalších reakcí, kterými vznikají glykoldiethery a acetáty glykoletherů.

Vliv na zdraví editovat

Na začátku 90. let 20. století byla u žen pracujících v továrnách na polovodiče zjištěna zvýšená četnost samovolných potratů, přičemž byla připsána glykoletherům používaným ve vrstvách pokrývajících polovodiče.[1]

Vystavení glykoletherům může snižovat pohyblivost spermií.[2][3]

Rozdělení editovat

Rozpouštědla editovat

Dialkylethery editovat

Estery editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Glycol ethers na anglické Wikipedii.

  1. Justine Calma. The fight to clean up the toxic legacy of semiconductors. The Verge. 2023-12-08. Dostupné online [cit. 2024-01-05]. 
  2. Nicola Cherry, Harry Moore, Roseanne McNamee, Allan Pacey, Gary Burgess, Julie-Ann Clyma, Martin Dippnall, Helen Baillie, Andrew Povey. Occupation and male infertility: glycol ethers and other exposures. Occupational and Environmental Medicine. 2008, s. 708–714. Dostupné online. DOI 10.1136/oem.2007.035824. PMID 18417551. 
  3. Peter J. Boogaard; Gerard M. H. Swaen. Letter to the editor on a recent publication titled "Occupation and male infertility: glycol ethers". Occupational and Environmental Medicine. 2008. Dostupné online. DOI 10.1136/oem.2007.035824. PMID 18417551. 

Externí odkazy editovat