Giacomo Meyerbeer

německý operní skladatel a dirigent

Giacomo Meyerbeer, rodným jménem Jacob Liebmann Beer (5. září 1791, Tasdorf u Berlína2. května 1864, Paříž), byl německo-francouzský operní skladatel a dirigent žijící převážně ve Francii.

Giacomo Meyerbeer
Meyerbeer d'après P. Petit b 1865.jpg
Rodné jméno Jacob Liebmann Beer
Narození 5. září 1791
Tasdorf
Úmrtí 2. května 1864 (ve věku 72 let)
Paříž
Místo pohřbení Schönhauser Allee Jewish Cemetery
Povolání hudební skladatel, hudebník, dirigent, autor autobiografie a šéfdirigent
Rodiče Amalie Beer
Děti Cornelie Richter
Příbuzní Wilhelm Beer[1][2] a Michael Beer[1][3][4] (sourozenci)
Raoul Richter (vnuk)
Ocenění Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1853)
Řád za zásluhy v oblasti umění a věd
komandér Řádu čestné legie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Meyerbeerův pomník v belgických lázních Spa, které skladatel často navštěvoval

Meyerbeer byl představitelem francouzského žánru velké opery (grand opéra), který vznikl ve 20. letech 19. století. Jeho operní hudba je vynalézavá a efektní a vždy graduje dramatický účinek.[5] Jeho opery v sobě spojovaly tehdejší umělecký vkus třech velkých evropských zemí – Francie, Itálie a Německa.

Meyerbeerova hudba však později, ovšem až dlouho po jeho smrti, upadla na několik desítek let do zapomnění. Do určité míry k tomu přispělo ideologicky motivované, dokonce antisemitské nepřátelství, spojené se skladatelovým židovským původem. Tento odpor proti Meyerbeerovi byl také živen výhradami vůči jeho hudebnímu a dramatickému pojetí, které vyslovoval například Richard Wagner. I po druhé světové válce se jeho opery pro svou značnou inscenační náročnost objevovaly na operních jevištích poměrně zřídka. Bylo však vydáno mnoho nahrávek jeho čtyř velkých oper i drobnějších komických kusů jako je Dinorah (1859).[6] Na světových operních scénách se v současnosti poměrně často objevují zmíněné čtyři velké Meyerbeerovy opery – kromě Hugenotů z roku 1836 také Robert ďábel (poprvé uveden 1831), Prorok (z roku 1849) a Afričanka (uvedena posmrtně v roce 1865).

Život a díloEditovat

Giacomo Meyerbeer se narodil v zámožné židovské berlínské rodině jako Jacob Liebmann Beer. Jeho otec, Jacob Herz Beer (1769–1825), byl židovský bankéř a výrobce cukru. Jeho matka, Amalia („Malka“) Beerová (1767–1854) také pocházela z bohaté rodiny. Narodil se jí 5. září 1791 v kočáře ve vesnici Tasdorf během cesty z Berlína do Frankfurtu nad Odrou.[7] Mezi další děti manželů Beerových patřili astronom Wilhelm Beer a básník Michael Beer.

Od mládí byl odhodlaný stát se hudebníkem, ale musel se rozhodovat mezi dráhou interpreta a skladatele. Jméno Meyer spojil se svým původním příjmením po smrti svého praděda z matčiny strany, obchodníka jménem Liepmann Meyer Wulff, kterého obdivoval.

Po studiích v Německu využil svého zděděného bohatství k cestám po Evropě a návštěvám tehdejších význačných operních domů. Setkával se s vůdčími hudebními skladateli té doby, mimo jiné s Ludwigem van BeethovenemGioacchinem Rossinim. Pařížská opera uvedla jeho dílo Robert ďábel („Robert le diable“, 1831). Libreto k ní napsal francouzský dramatik Eugène Scribe, se kterým se Meyerbeer seznámil již několik let předtím a který s ním pak spolupracoval i na dalších jeho operách. Robert ďábel je jednou z prvních oper tehdy nového žánru zvaného grand opéra. Od svého usídlení ve Francii byl skladatel nazýván Giacomo Meyerbeer. V tehdejším centru evropské kultury Paříži následovaly další jeho opery: Les Huguenots („Hugenoti“, 1836), Le Prophète („Prorok“, 1849) a pozdě dokončené dílo L'Africaine („Afričanka“), které mělo pařížskou premiéru až v roce 1865, po skladatelově smrti.

Za nacistické nadvlády v Německu a v okupovaných zemích Evropy včetně Francie byla Meyerbeerova díla zakázána pro autorův židovský původ. Kromě hudebního odkazu jsou významné také jeho rozsáhlé deníky a korespondence.

Giacomo Meyerbeer zemřel 2. května 1864 v Paříži během příprav k uvedení opery L'Africaine, na které pracoval již 20 let a jež byla uvedena až v roce 1865. Na skladatelovo přání bylo jeho tělo po smrti převezeno do Berlína, kde žila Meyerbeerova rodina. Skladatel byl pohřben na berlínském židovském hřbitově Jüdischer Friedhof Schönhauser Allee. V Paříži se předtím konala smuteční slavnost.

Významná dílaEditovat

OperyEditovat

 
Hrob Giacoma Meyerbeera v Berlíně (Jüdischer Friedhof Schönhauser Allee)
  • Jeftův slib (Jephtas Gelübte); 1812
  • Hostinský a host (Wirt und Gast); 1813
  • Braniborská brána (Das Brandenburger Tor); 1814
  • Romilda e Costanza; 1817
  • Semiramide riconosciuta; 1819
  • Emma di Resburgo; 1819
  • Margherita d'Anjou; 1820
  • L'Almanzore; 18201821
  • L'esule di Granata; 1821
  • Křižák v Egyptě (Il crociato in Egitto); 1824
  • Robert ďábel (Robert le diable); 1831
  • Hugenoti (opera) (Les Huguenots); 1836
  • Tábor ve Slezsku (Ein Feldlager in Schlesien); 1844
  • Prorok (opera) (Le prophète); 1849
  • Hvězda Severu (L'Étoile du Nord); 1854
  • Dinora aneb Pouť na Ploermel (Dinorah ou Le pardon de Ploërmel); 1859
  • Afričanka (L'Africaine); uvedena posmrtně v roce 1865

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Giacomo Meyerbeer na anglické Wikipedii a Giacomo Meyerbeer na německé Wikipedii.

  1. a b Nicolai Soloviev:  Q24468970.
  2. Samuil Lozinsky:  Q24924460.
  3.  Q26037016:  Q24944096.
  4. Hermann Theodor Hettner: Beer, Michael (ADB). 1875.
  5. Giacomo Meyerbeer (1791-1864) - dovršitel velké francouzské opery
  6. seznam nahrávek Meyerbeerových oper
  7. WETTSTEIN, Rika: Giacomo Mayerbeer (1791–1864). Baden-Baden, Der ultimative Stadtführer (Baden-Baden, dokonalý cestovní průvodce), http://www.bad-bad.de/gesch/meyerbeer.htm (německy).

Německá literaturaEditovat

  • Heinz Becker: Giacomo Meyerbeer in Selbstzeugnissen und Bilddokumenten. Rowohlt, Reinbek 1980, ISBN 3-499-50288-7.
  • Werner Michael Blumenthal: Die unsichtbare Mauer. Die dreihundertjährige Geschichte einer deutsch-jüdischen Familie. 4. Aufl. Dtv, München 2004, ISBN 3-423-30788-9.
  • Anselm Gerhard: Die Verstädterung der Oper. Paris und das Musiktheater des 19. Jahrhunderts. Metzler, Stuttgart 1992, ISBN 3-476-00850-9.
  • Berndt W. Wessling: Meyerbeer. Wagners Beute – Heines Geisel. Droste, Düsseldorf 1984, ISBN 3-7700-0652-6.
  • Reiner Zimmermann: Giacomo Meyerbeer. Eine Biografie nach Dokumenten. Edition Parthas, Berlin 1991, ISBN 3-932529-23-5.

Externí odkazyEditovat