Genk je město v belgické provincii Limburk poblíž Hasseltu. Leží na Albertově kanálu mezi Antverpami a Lutychem a je jedním z nejdůležitějších průmyslových měst ve Vlámsku. Dne 1. ledna 2015 měl 65 321 obyvatel.

Genk
Genk – znak
znak
Genk – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška324 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00
StátBelgieBelgie Belgie
Jazyk. společenstvíVlámské
RegionVlámsko
ProvincieLimburk
ArrondissementHasselt
Genk
Genk
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha87,85 km²
Počet obyvatel65 321 (2015)
Hustota zalidnění743,6 obyv./km²
Správa
StarostaWim Dries (od 2009)
Oficiální webwww.genk.be
E-mailinfo@genk.be
Telefonní předvolba089
PSČ3600
Počet zastupitelů39
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Počátky města a středověk

editovat

Genk vznikl pravděpodobně jako keltská vesnice a byl pokřesťanštěn v 10. století. V oblasti města byly nalezeny zbytky malého dřevěného kostela, pocházejícího z tohoto období. Genk byl poprvé zmíněn pod názvem Geneche v dokumentu z 13. prosince 1108, podle kterého měla být oblast přiznána opatství Rolduc. Politicky Genk patřil hrabství Loon, které bylo roku 1365 připojeno ke knížectví Lutych.

20. století

editovat

Genk byl dlouho malou a bezvýznamnou vesnicí. Počet obyvatel se zvyšoval pomalu a roku 1900 činil 2537. V této klidné vesnici žili krajináři a spisovatelé, jako např. Neel Doff. Roku 1901 objevil geolog a mineralog André Dumont velké zásoby uhlí v nedaleké vesnici As a o několik let později byla ložiska uhlí nalezena i v Genku. Po první světové válce začal Genk přitahovat imigranty z Belgie i z ciziny a brzy se stal po Hasseltu druhým největším městem v provincii Limburk. Roku 1966 byl však zavřen uhelný důl Zwartberg a bylo třeba vybudovat nová průmyslová odvětví, zejména v blízkosti Albertova kanálu a silnic. V 80. letech byly zavřeny zbývající dva doly Winterslag a Waterschei.

Genk je významným průmyslovým centrem provincie Limburk a nabízí přes 40 000 pracovních míst ve více než 300 podnicích. Pro hospodářství města byla důležitá zejména továrna společnosti Ford Motor Company, uzavřená v roce 2014. Továrna zaměstnávala až 10 000 lidí, přičemž ke konci své existence měl samotný závod 4300 zaměstnanců a dával práci dalším tisícům v přilehlých subdodavatelských závodech. V Genku žijí příslušníci 86 různých národností a cizinci tvoří třetinu populace. Kromě Belgičanů žijí ve městě zejména lidé ze Středomoří, především Italové (15 000), Turci (4000) a Řekové (1000).

Genk se stal oficiálně městem roku 2000.

Zajímavosti

editovat
  • Hlavní turistickou atrakcí je skanzen Bokrijk, který se zbývá životem na vlámském venkově před rokem 1900.
  • Některé bývalé důlní objekty byly přestavěny na kulturní, obchodní centra či multiplex.
  • Veřejnosti jsou přístupné také některé důlní budovy bývalých uhelných dolů Zwartberg, Waterschei a Winterslag. V okolí dolů jsou haldy vykopané půdy a zbytků uhlí.
  • Navzdory průmyslové aktivitě v minulosti i současnosti se Genku přezdívá „Zelené město“. Nachází se zde mimo jiné přírodní rezervace De Maten, rozsáhlá rekreační oblast Kattevennen s Europlanetáriem a skanzen Bokrijk. Za slunečného počasí je možné navštívit Zonnewijzerpark, kde je vystaveno dvanáct slunečních hodin.

Doprava

editovat

Kolem Genku prochází silnice E314, která spojuje Lovaň a Cáchy. Město je přístupně také hromadnou dopravou. Má přímé vlakové spojení s Hasseltem, Lovaní, Bruselem a Gentem a o víkendech také s Bruggami a belgickým pobřežím (Knokke a Blankenberge). Autobusová doprava zajišťuje spojení mimo jiné s Hasseltem (linka 1 a 45) a s Maastrichtem (linka 45).

Vývoj počtu obyvatel

editovat
  • Zdroj: NIS. Poznámka: údaje z let 1806 až 1970 včetně jsou výsledky sčítání lidu z 31. prosince; od roku 1980 se uvedený počet obyvatel vztahuje k 1. lednu

Fotbalový klub KRC Genk postoupil roku 1996 z druhé divize a brzy se stal jedním z nejlepších belgických klubů. V letech 1999 a 2002 zvítězil v nejvyšší fotbalové lize (Jupiler League) a v letech 1998 a 2000 zvítězil v Belgickém poháru.

Osobnosti města

editovat

Partnerská města

editovat

Externí odkazy

editovat