Otevřít hlavní menu

František Xaver Chotek

český hudební pedagog, hudební skladatel a varhaník

František Xaver Tadeáš Chotek, původní jméno Kotek, psán též Khotek (22. října 1800 Libhošť[1]5. května 1852 Vídeň) byl český hudební skladatel.

František Xaver Chotek
Základní informace
Narození 22. října 1800
Libhošť
Markrabství moravskéMarkrabství moravské Markrabství moravské
Úmrtí 5. května 1852 (ve věku 51 let)
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Žánry klasická hudba a duchovní hudba
Povolání hudební skladatel, klavírista, pedagog a varhaník
Nástroje klavír, housle a varhany
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Narodil se jako František Xaver Kotek. Byl synem Václava Kotka prvního učitele v Libhošti. Otec jej naučil základům hry na housle, klavír a varhany. Dokonce otci vypomáhal i jako učitelský pomocník.

Vystudoval piaristické gymnázium v Příboře v roce 1818. Podařilo se mu získat hudební stipendium farního kostela Am Hof (U devíti kůrů andělských) ve Vídni. Vedle toho studoval filozofii a práva. Studium práv předčasně ukončil a zcela se věnoval hudbě. Jeho učitelem byl dvorní varhaník J. B. Henneberg a po jeho smrti Šimon Sechter (mj. učitel Ludwiga van Beethovena). Své jméno začal psát Chotek, patrně z důvodu německé výslovnosti.

Stal se učitelem hry na klavír a záhy si získal značnou oblibu i ve šlechtických rodinách. Několik skladeb nese věnování vídeňským šlechtičnám. Nadále byl varhaníkem v kostele Am Hof. Zkomponoval pro něj svou nejslavnější skladbu, mši Tantum ergo a řadu menších chrámových skladeb.

Tiskem vydal okolo stovky skladeb. Spolupracoval s předními evropskými hudebními vydavateli. Jeho skladby vydávali Ricordi i Diabelli v Miláně, ale i vydavatelství ve Vídni, v Paříži i v Praze.

Vídeň již nikdy neopustil. Ve Vídni se oženil a ve Vídni, dne 5. května 1852, také zemřel na tuberkulózu plic. Byl pochován na hřbitově v 5. vídeňském okrese Matzleinsdorf, který však již dnes neexistuje. Na jeho místě je park.

DíloEditovat

Život v prostředí vídeňské smetánky ovlivnil i jeho skladatelský vývoj. V jeho skladbách proto převažují úpravy tehdy populárních oper (Gaetano Donizetti, Saverio Mercadante, Gioacchino Rossini, Jacques Fromental Halévy, Giuseppe Verdi, Giacomo Meyerbeer, Giacomo Puccini) a zlidovělých písní nejčastěji v provedení pro klavír na čtyři ruce. Na operní témata komponoval i koncertní variace pro klavír.

Kromě toho složil a vydal řadu instruktivních skladeb pro potřeby svých žáků. Chrámové skladby zůstaly většinou v rukopise a řada jich je ztracena.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Mořic Remeš: Vynikající hudebníci z Kravařska, časopis Našinec, roč. 69, Olomouc, 1933
  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Pazdírkův hudební slovník naučný: Část osobní. II, Svazek prvý. A-K, Brno, 1937
  • Oldřich Sobek: Zapomenutý hudebník František Xaver Chotek (1800-1852): Příspěvek k rodopisu učitelského rodu Kotků v Libhošti, Osvětová beseda, 2000

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Libhošť

Externí odkazyEditovat