Otevřít hlavní menu

František Xaver Brixi

český kapelník a hudební skladatel

František Xaver Brixi (2. ledna 1732 Praha-Staré Město[1]14. října 1771 Praha) byl český hudební skladatel, který patří mezi nejvýznamnější české skladatele působící v 18. století v našich zemích. Stylově se svou tvorbou řadí k hudebnímu předklasicismu a ranému klasicismu. Svými kompozičními postupy velmi ovlivnil své současníky. Jeho díla lze nalézt téměř v každé naší chrámové či zámecké sbírce historických hudebnin a setkáme se s nimi i v mnoha zahraničních fondech.

František Xaver Brixi
Základní informace
Narození 2. ledna 1732
Praha-Staré Město
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 14. října 1771 (ve věku 39 let)
Praha
České královstvíČeské království České království
Příčina úmrtí tuberkulóza
Povolání hudební skladatel
Nástroje varhany
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Šimon Brixi
strýc Jan Josef Brixi
bratranec Jeroným Brixi

Obsah

ŽivotEditovat

Byl synem proslulého pražského varhaníka Šimona Brixiho (1693–1735) a jeho ženy Barbory rozené Fialkové, dcery bohatého měšťana v Benátkách nad Jizerou. Mezi lety 1744 – 1748 studoval na hudebně zaměřeném piaristickém gymnáziu v Kosmonosích. Po jeho ukončení působil v několika pražských chrámech jako varhaník (například v kostele sv. Mikuláše na Malé Straně, předtím u sv. Havla na Starém Městě a v dnes již zaniklém kostele Panny Marie na Louži, který stával na dnešním Mariánském náměstí). Mezi uznávané skladatele se zařadil velmi záhy, o čemž svědčí četné skladby, prováděné v letech 1758 – 1771 na každoročních svatojánských slavnostech, pořádaných na lodích poblíž Karlova mostu. Dá se říci, že coby hudební skladatel v Českých zemích ve své době zcela dominoval. Roku 1759 se stal kapelníkem katedrály sv.Víta. Tuto, v tehdejších dobách snad nejvýznamnější, funkci v pražském hudebním životě zastával až do své smrti. Protože jeho předchůdce ve funkci, kapelník a skladatel Jan František Novák (1697–1771) byl ještě naživu – penzionován byl ze zdravotních důvodů – a Novákova penze odčerpávala z Brixiho platu mandatorně 100 zlatých ročně, Brixi rozdíl dorovnával účinkováním v kostele benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě. Pro toto místo vznikly proslulé Brixiho koncerty pro varhany a orchestr. Brixiho umělecký věhlas pronikl velmi brzy i do zahraničí. V Polsku, Rakousku i na západě Německa patřil v sedmdesátých a osmdesátých letech k nejhranějším autorům chrámové hudby. Mnichovští jezuité od něho několik let objednávali hudbu k duchovním dramatům. 167 jeho děl je dodnes v opisech zachováno v klášteře cisterciáků v Ottobeurenu. Nikdy nebyl ženatý a neměl děti. Žil v dnešní Thunovské ulici na Malé Straně. Zemřel poměrně mlád, patrně na tuberkulózu v Nemocnici u milosrdných bratří na Františku. Jeho ostatky spočinuly na nemocničním hřbitově u kostela sv. Šimona a Judy.

DíloEditovat

Ačkoli žil ještě v době baroka, jeho hudba je předzvěstí hudebního klasicismu – v jeho skladbách se objevují nové prvky: projasněnost výrazu, svěží rytmické cítění a promyšlenost stavby, tedy postupy typické pro klasicistní hudbu. V tom také tkví jeho největší objevitelský přínos a význam. Brixi hojně uplatňoval synkopy a trioly a stálým kombinováním nejrůznějších rytmických útvarů, nepravidelnostmi a přesahy se vyhýbal jednotvárnosti, do které upadalo mnoho jeho současníků. Ty převyšoval i složitější harmonií a pestrostí formálního členění. Jeho skladby jsou plny vnitřního napětí, které jim dodával důrazem na hudební výraz skladby, což v té době rozhodně nebylo běžné. Brixi za svůj život zkomponoval obrovské množství skladeb (kolem 500). Jedná se převážně o církevní hudbu (přes sto mší a dalších téměř 300 skladeb včetně oratorií, smutečních mší, litanií, varhanních skladeb, koncertů ad.). V českých zemích a mnoha zemích Evropy patřily Brixiho skladby po celou druhou polovinu 18. století k nejhranějším.

Nejvýznamnější skladbyEditovat

  • Missa integra d moll
  • Opus patheticum de septem doloribus Beatae Mariae Virginis
  • Concerto in D major
  • Judas IscariothesOratorium pro die sacro Parasceves
  • Missa solemnis D dur – mše pro sóla, sbor, orchestr a varhany
  • Litanie de seto Benedieto
  • Confiteor Tibi Domine
  • Sinfonia in D
  • Bitevní sinfonie
  • Fuga in A minor
  • Pastoral in C major
  • Preludium C Dur
  • Regina coeli
  • Corona stellarum duodecim Beatae Mariae Virginis (obnovená premiéra 8.10.2011 v kostele na Karlově, Praha 2 – sbor Fénix)

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • KAMPER, Otakar. Fr. X. Brixy – K dějinám českého baroka hudebního, (Knihovna Dalibora, svazek 13). Praha: Mojmír Urbánek, 1926. 
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 73. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 7. sešit : Bra–Brum. Praha: Libri, 2007. 110–224 s. ISBN 978-80-7277-248-3. S. 181–182. 

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu

Externí odkazyEditovat