František Wanka

český právník, podnikatel a politik

JUDR. František Wanka (18. ledna 1790 Plzeň[1]5. července 1869 Plzeň[2]) byl český právník a podnikatel, první purkmistr města Plzně zvolený v lidovém hlasování. Ve městě působil také jako kriminální akturár.

JUDr. František Wanka
František Wanka (cca 1850)
František Wanka (cca 1850)

Purkmistr města Plzně
Ve funkci:
5. září 1850 – 20. února 1861
Předchůdce Martin Kopecký
Nástupce Jan Maschauer
Stranická příslušnost
Členství Národní str.

Narození 18. ledna 1790
Plzeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 5. července 1869
Plzeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť Eva Wanková (Gradlová)
Zuzana Wanková (Schäferová)
Anna Wanková (Hübschová)
Děti Franz Wanka
Profese právník, podnikatel, purkmistr
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

MládíEditovat

Narodil se v rodině Františka Wanky a jeho ženy Barbory, rozené Pernerové, v Plzni[1]. Získal právní vzdělání, následně se vrátil do Plzně a začal podnikat.

MěšťanEditovat

Ve 30. letech 19. století se stal, trvalým či přechodným, majitelem domů U Bílé růže (vedle radnice) a přilehlého domu č. p. 3, Císařského domu na hlavním náměstí a dalších. Postupně se stal též majitelem černouhelných dolů v okolí města, nájemcem městských hutí a hamrů v Horomyslicích, Chrástu a Hradišti a patřil k nejbohatším občanům města.

Při požáru věže chrámu sv. Bartoloměje roku 1835 s nasazením vlastního života pomohl zabránit rozšíření ohně na hlavní část budovy. Roku 1842 se stal jedním ze zakladatelů Měšťanského pivovaru (Plzeňský Prazdroj). V letech 1839-1848 byl členem c. k. priv. ostrostřeleckého pluku, kde dosáhl hodnosti majora. Účastnil se červnových událostí roku 1848. Přihlásil se k Národní stráži a 7. prosince 1848 byl jmenován podplukovníkem.

Purkmistr PlzněEditovat

Na základě vyhlášení tzv. Březnové ústavy císařem Františkem Josefem I. roku 1849 se roku 1850 mohly uskutečnit volby zajišťující podstatně svobodnější možnost k volební účasti i kandidatuře. Z těchto voleb vzešel František Wanka vítězně a 5. září 1850 se stal prvním purkmistrem města zvoleným v rámci takové volby.

Během výkonu funkce Františka Wanky došlo k realizaci velkého množství významných veřejných staveb či zakládání institucí:

  • dokončení demolice hradeb a stavby Saského mostu přes Mži,
  • úprava Mikulášského hřbitova
  • vypracování obecní řádu
  • odvedení prvního příspěvku města ke stavbě Národního divadla
  • zlepšení čištění veřejných míst
  • zřízení bratrské hornické pokladny
  • velké opravy arciděkanského chrámu a Morového sloupu na náměstí
  • položení základního kamene pro stavbu Staré synagogy
  • opatřeny sochy pro výklenky ohradní zdi Františkánského kláštera
  • založení městské spořitelny (Wanka byl prvním předsedou)
  • výstavba městské plynárny a osvětlení ulic svítiplynovými lampami (1860, prvním nájemcem plynárny František Bellani)
  • převedení budovy městského divadla od pravovárečného výboru pod správu města (1857)
  • započetí dláždění hlavního náměstí
  • výstavba pomníku purkmistru Martinu Kopeckému v Kopeckého sadech v místě někdejších hradeb (Wanka byl předsedou výboru)
  • demolice památkově cenného gotického Říhovského domu na náměstí
  • necitelná správa městských archiválií (částečně zachráněny archiváři Ignácem Schieblem a Martinem Hruškou)

V otázce česko-německých kulturních sporů zaujímal v úřadu František Wanka neutrální postoje. Funkci purkmistra vykonával do 20. února 1861. V nových volbách se stal členem zastupitelstva, nikoliv však vládnoucí městské rady. V úřadu jej vystřídal později na německý kulturní vliv orientovaný MUDr. Jan Maschauer.

ÚmrtíEditovat

Zemřel 5. července 1869 v Plzni[2] ve věku 79 let a byl zde pohřben v kryptě Kostela Nejsvětějšího Jména Ježíš zvané též U Ježíška.

Rodinný životEditovat

František Wanka byl celkem třikrát ženatý. Roku 1818 se oženil s Evou Gradlovou, která roku 1824 zemřela. Téhož roku si Wanka vzal Zuzanu Schäferovou, ta však umírá roku 1842. Třetí manželkou mu byla Anna Hübschová, která zemřela rok před Wankovou smrtí, v roce 1878. Wanka byl otcem celkem pěti děti: František Xaver Štěpán, Zuzana Marie, Marie Ludmila, Agripina Ludmila Františka Komárková a Karel Josef Jindřich. Syn František Wanka mladší se stal vojákem, posléze velkostatkářem a poslancem Českého zemského sněmu a Říšské rady. Dcera Zuzana Marie byla manželkou bohatého plzeňského obchodníka a majitele cihelny v Bolevci Karla Klotze.

Na jeho počest byla po Františku Wankovi roku 1855 pojmenována též jedna z ulic na nově vznikajícím Jižním předměstí nedaleko městských sadů, Wankova (později Jungmannova).

Související článkyEditovat

ZdrojeEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv.Bartoloměje v Plzni
  2. a b Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv. Bartoloměje v Plzni

Externí odkazyEditovat