Chrást (okres Plzeň-město)

obec v okrese Plzeň-město v Plzeňském kraji

Chrást je obec nacházející se zhruba deset kilometrů severovýchodně od centra Plzně, v okrese Plzeň-město v Plzeňském kraji. Žije v ní přibližně 1 900[1] obyvatel.

Chrást
Celkový pohled na Chrást z jihozápadu, od plzeňské silnice.
Celkový pohled na Chrást z jihozápadu, od plzeňské silnice.
Znak obce ChrástVlajka obce Chrást
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0323 558966
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíPlzeň
Okres (LAU 1)Plzeň-město (CZ0323)
Kraj (NUTS 3)Plzeňský (CZ032)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 917 (2021)[1]
Rozloha9,84 km²
Katastrální územíChrást u Plzně
Nadmořská výška342 m n. m.
PSČ330 03
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřadutř. Čs. odboje 133
Chrást
330 03 Chrást u Plzně
starosta@obecchrast.cz
StarostaLadislav Bohuslav
Oficiální web: www.obecchrast.cz
Chrást na mapě
Chrást
Chrást
Další údaje
Kód obce558966
Kód části obce53783
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1242. V roce 1514 koupilo obec město Plzeň od bratří Valdštějnů se vším příslušenstvím[2]. Obec bez úhony přestála období třicetileté války a ve druhé polovině 17. století se začala postupně měnit. Někdy kolem roku 1680 byly v Chrástu založeny železné hutě a pece a přistaveny k tomu kanceláře a obydlí. K pohonu byl použit náhon dlouhý přibližně 1 kilometr. V 18. století však tento provoz začal upadat, docházelo k jeho několikerému propachtování. Až v roce 1883 došlo k trvalému pronájmu a byla zde zavedena výroba orného nářadí, lopat, sekyr, a kladiv, a místo se stalo známé pod názvem lopatárna. Provoz se ustálil a v roce 1938 zde pracovalo 65 zaměstnanců. V roce 1942 však byla výroba zastavena. Dalším průmyslovým podnikem byla Kamencárna Cech svatého Víta, která byla založena v roce 1789. Ta se záhy stala dodavatelem velmi kvalitního kamence. Jeho roční produkce dosáhla 130–150 centů (1 cent = 56 kg), a výrobek se vyrovnal nejlepším cizozemským výrobkům a úspěšně se vyvážel. V roce 1812 zachvátil obec rozsáhlý požár a popelem lehla podstatná část vsi. V 19. století byly v obci již hamry a kolem roku 1864 prachárna-chemický závod, který byl situován do údolí řeky Klabavy. Výroba však byla pronásledována řadou výbuchů a později byla definitivně zrušena. V obci byly dále 2 mlýny a o rozvoj obce se zasloužila i cihelna. Mimo to zde bylo několik brusíren skla a dalších malých průmyslových provozů. Ve vsi přibyla řada potřebných řemeslníků, které každá větší obec potřebovala. Rozvíjeli se pro přibývající obyvatelstvo obchody a pohostinství. Obec, která byla dosud pouze zemědělskou obcí se selskými a chalupnickými usedlostmi, začala pozvolna  měnit svoji podobu v obec s dělnickým obyvatelstvem. V době, krátce po zahájení provozu železnice a před rozvojem průmyslu, v roce 1869 měl Chrást 112 domů a 742 obyvatel.

K dalšímu rozvoji obce dochází v druhé polovině 19. století v reakci na zvyšující se rozvoj dopravy a růstu podnikání v oblasti průmyslu. Nejprve zde společnost Česká západní dráha vybudovala důležitou železniční trať  z Prahy do Plzně, což mělo velký hospodářský význam pro obec a okolí. Trať byla uvedena do provozu roku 1862. Těžba černého uhlí v nedalekém Stupně si vyžádala postavení lokálky z Chrástu. Byla dokončena a zprovozněna již roku 1863 a později, v roce 1893 byla prodloužena do Radnic. Železnice překonává v bezprostřední blízkosti vesnice hluboké údolí řeky Klabavy ocelovým mostem se dvěma zděnými pilíři. Na tehdejší dobu to byla obdivuhodná stavba. Most byl nejprve dřevěný, šestipatrový. V roce 1892 byla dřevěná konstrukce nahrazena ocelovou nýtovanou konstrukcí. Při této výměně došlo k tragédii, při které zahynuli tři pracovníci, a dalších devět bylo zraněno. Dnes je to technická památka a historická zajímavost, která stále slouží svému účelu. V letech 2002 až 2003 byla konstrukce mostu zpevněna a natřena.

V roce 1899 byl v obci založen strojírenský závod, který byl pod názvem „Suchý, Jouza a Čáp, slévárna a strojírna, Chrást u Plzně“ zapsán do obchodního rejstříku. V roce 1900 po dokončení stavby zahájil provoz. Před válkou zaměstnávala firma již více než 200 pracovníků. Po znárodnění firmu převzal stát, došlo ke změně výrobního programu a převedení továrny do systému plánovaného hospodářství.

Rok obyvatel domů obyvatel/dům
1869 742 112 6,5
1900 1185 140 8,5
1930 2000 464 4,3

Jak se obec vyvíjela, je zřejmé z tabulky, která zachycuje změny v obci[3]. Na počátku provozu železnice, v roce 1869 měla obec jen 112 domů a 742 obyvatel. V roce 1900, kdy byla železnice v plném provozu, a počala se v obci budovat továrna, počet obyvatel vzrostl 1185 a s nástupem průmyslu dochází k dalšímu rozvoji. V roce 1930, když byla továrna již v plném provozu, se vesnice výrazně rozrostla, a zvětšila se životní úroveň obyvatelstva. V obci žilo již 2000 obyvatel a bylo zde 464 domů. Jak velká to byla změna, ukazuje průměrný počet obyvatel v domech. Válka poznamenala obec také řadou smutných událostí. V obci došlo k protifašistickému odboji. Jeho průběh je podrobněji popsán v literatuře. V obci jej připomíná památník obětem 2. světové války s voznicí, která sloužila za protektorátu k uschování zbraní

Obecní správaEditovat

V listopadu 2002 proběhlo místní referendum o připojení Chrástu k Plzni. Většina voličů se vyslovila pro připojení, kvůli nízké účasti ale obec zůstala samostatná. Do konce roku 2006 byla obec součástí okresu Plzeň-sever, od 1. ledna 2007 byla společně s dalšími menšími obcemi v blízkosti Plzně (například Dýšinou a Kyšicemi) přeřazena do okresu Plzeň-město.

PamětihodnostiEditovat

OsobnostiEditovat

Ve vesnici příležitostně pobýval Josef Skupa, zakladatel loutkového Divadla Spejbla a Hurvínka. Loutku Hurvínka připomíná pomník.

FotogalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. Dějiny Plzně v datech : od prvních stop asídlení až po současnost. Vyd. 1. vyd. Praha: Nakl. Lidové noviny 787 pages s. Dostupné online. ISBN 80-7106-723-7, ISBN 978-80-7106-723-8. OCLC 60805688 
  3. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2005. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2005 [online]. [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazyEditovat