Otevřít hlavní menu

František Pluskal Moravičanský

český archeolog, botanik, historik, lékař, přírodovědec a spisovatel

František Salesiánský Pluskal – Moravičanský z Moravičan (29. ledna 1811 Moravičany[1], okr. Šumperk – 29. března 1900 Brumov-Bylnice okr. Zlín) byl lékař, archeolog, přírodovědec, botanik, historik a spisovatel.

František Salesiánský Pluskal
František Salesiánský Pluskal
František Salesiánský Pluskal
Narození 29. ledna 1811
Moravičany
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 29. března 1900 (ve věku 89 let)
Brumov-Bylnice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

František Salesiánský Pluskal se narodil na severní Moravě v Moravičanech u Mohelnice. Po maturitě na Akademickém gymnáziu odešel do Vídně, kde vystudovat medicínu a v roce 1836 dosáhl hodnosti magistra hojičství a umění porodnického, v roce 1837 ještě očního.

Byl badatelem poměrně širokého záběru a na svou dobu poměrně kvalitním historikem a zároveň pozoruhodný a obdivuhodný autor mnoha historicko-vlastivědných prací, zejména v oblasti řešení velehradské otázky. Též některé poznatky o Keltech jsou v podání Františka Saleše Pluskala Moravičanského neobyčejně přesné.[zdroj?]

V letech 18391857 působil v Lomnici u Tišnova, kde se i oženil. Zaměřil se na botanický výzkum kraje. V roce 1856 zpracoval Dějiny botaniky na Moravě. Některé práce psal německy, některé česky, některé souběžně v obou jazycích. Zejména práce psané česky vynikaly vytříbeným jazykem. Mezi jeho další působiště patří Loštice u Mohelnice. Mezi lety 1857 a 1872 působil na Velehradě, kde napsal mnoho historicko-vlastivědných prací. V roce 1887 vydal v Uherském Hradišti Životopisné pomněnky, kde je uvedena bibliografie jeho děl. Jeho posledním působištěm byl Brumov u Valašských Klobouků, kde i zemřel (v roce 1900, podle jiných pramenů 1901).

BibliografieEditovat

  • Neue Methode die Pflanzen auf eine höchst einfache Art gut und schnell für das Herbar zu trocknen (1849). Dostupné online
  • Biographie der berühmten, jetzt lebenden Pflanzenforscherin Oesterreich's, Frau Josephine Kablik … (1849)
  • Die Ursachen des Fortbestandes und des allmählich stärkeren Wiederauftretens variolöser Epidemien (1851)
  • O pěstowání morussowých stromů a hedbáwců (1856)
  • Erfahrungen in Betreff Drehe-Seuche und der Trepanation drehiger Schafe (1857)
  • Welehrad : historisch-topographisch beschrieben (1858)
  • Leopold Graf von Berchtold der Menschenfreund : Mit Copien von Originalschriften des Kaisers Ferdinand II. Erzherzog Leopold Wilhelm und der Kaiserin Maria Theresia (1859)
  • Velehrad, hlavní a sídelní město velkoknížat staromoravských, že byl a kde byl, dovozuje F.S. Pluskal Moravičanský (1860)
  • Beschreibung der Wallfahrtskirche und der jüngst neue hergestellten St. Cyrillikapelle in Welehrad : zum Andenken an diesen Gnadenort und an das tausendjährige Jubelfest in.Mähren im Jahre 1863 (1863)
  • Das altmährische Welehrad und dessen Umgebung vor tausend Jahren (im 9. Jahrhunderte) : Andenken an das 1000jährige Jubelfest in Mähren im Jahre 1863 (1863)
  • Staromoravský Velehrad a okolí v 9. století čili : Poloha někdejšího města Děvína, Velehradu a sídla sv. Methoda arcibiskupa moravsko-panonského; s kartou Staroměstska (1963)
  • Děje na Moravě od nejstarších až do nejnovějších časů sběhlé : na památku církevní slavnosti na Moravě roku 1863, co r. 1000-tého od příchodu věrohlasatelův slovanských SS Kyrilla a Methoda léta Páně 863. na Moravu (1863)
  • Obssírný popis swatyně Welehradské : co památku na Welehrad a na slawnost církewní na Morawě roku 1863 (1863)
  • Staromoravský Velehrad a okolí v 9. století čili: Poloha někdejšího města Děvína, Velehradu a sídla sv. Methoda arcibiskupa moravsko-panonského (1863)
  • Stručný návod ku pěstování morušových stromů a hedvábců (1865)
  • Památky hradu, města a panství Brůmova na Moravě (1878)
  • Staromoravské církevní děje od počátku až do zajití arcibiskupství velehradského léta Páně 1042 (1881, 1882, 1887). Dostupné online
  • Das slavische Altgermanien : historisch-etymologische Abhandlung (1882)
  • Děje říše Velkomoravské : od počátku až do rozpadu jejího leta Páně 907 (1883)
  • Pověsti o lípě nevinnosti na hradě Buchlově (1885)
  • Základ dějovědy světové a venetoslávské zvláště : porovnávací, etymologohistorické pojednání (1885) [1]
  • Přirozený počátek a vývoj mluvy lidské vůbec a venetoceltické zvláště (1886) [2]
  • 50 let : životopisné pomněnky (1887)
  • Počátky a vývin křesťanství na Moravě : stručný výtah z díla : Staromoravské církevní děje od počátku křesťanství až do zajítí arcibiskupství velehradského l. p. 1042 (1887)
  • Polabsko : pojištění národnosti a osudy starých Polabanův (1887)
  • Staromoravské církevní děje od počátku až do zajití arcibiskupství velehradského léta Páně 1042 (1887)
  • Starožitnosti poloostrova ilyrotráckého čili: Pojištění Staroslávův v Řecku, Trácii, Macedonii, Tessalii, Epíru, Dardanii a Ilyrii (1888). Dostupné online
  • Starosvět ruskoškandický : pojištění Staroslávů ve staré Scytii a Škandii (1889). Dostupné online
  • Ohně svatojánské : Původ jejich, význam a účel (1890)
  • Nákres dějin starého Slezska (1890)
  • Popis Svatyně Velehradské a kostelíka, Cyrilka zvaného (1891)
  • Starožitnosti západní Evropy : pojištění Staroslávů v Galii, Hispanii a Britanii (1891)
  • Systematická mytověda na základě biblickohistorickém a s ohledem na staré venetoslávstvo (1892)
  • Hrad Buchlov na Moravě (1894)
  • Počátky a vývin křesťanství na Moravě : stručný výtah z díla: Staromoravské církevní děje od počátku křesťanství až do zajítí arcibiskupství velehradského l. p. 1042 (1894)

OdkazyEditovat

Externí odkazyEditovat