Otevřít hlavní menu

Evald Flisar (* 13. února 1945 Gerlinci) je slovinský spisovatel, básník, překladatel, dramatik a šéfredaktor literárního časopisu Sodobnost.

Evald Flisar
Evald Flisar, pisatelj.JPG
Narození 13. února 1945 (74 let)
Gerlinci
Povolání spisovatel, autor dětské literatury, básník, dramatik a překladatel
Alma mater Univerzita v Lublani
Ocenění Grumova cena
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Evald Flisar je známý především jako autor cestopisů, které vzešly z cest po osmi desítkách států světa. Jeho Čarovnikov vajenec (1986) je jedním z nejčtenějších slovinských románů. V posledních desetiletých je známý především díky svým divadelním hrám. Svá díla tvoří ve slovinštině i angličtině. Do angličtiny i z angličtiny také překládá. Jeho díla byla převedena do více než 20 jazyků.

Obsah

ŽivotEditovat

Evald Flisar vystudoval střední školu v Murské Sobotě, posléze studoval na Filozofické fakultě v Lublani.

Raná tvorbaEditovat

Od roku 1965 Flisar spolupracoval s nejrůznějšími slovinskými novinami a literárními časopisy. Roku 1966 se po vydání své básnické prvotiny Symphonia poetica rozhodl opustit studium a stát se svobodným umělcem. Roku 1967 napsal pamflet Kristusov samomor a vydal ho vlastním nákladem. O rok později vyšel jeho první román Mrgolenje prahu. V roce 1969 pak vznikl jeho druhý román Umiranje v ogledalu a ve stejném roce opustil vlast a vydal se do zahraničí.

Život v zahraničíEditovat

Ve Vídni napsal rozhlasovou hru Sodniška zgradba, která získala první cenu Radia Ljubljana. Z Rakouska je odešel do Londýna, kde začal studovat dramaturgii, angličtinu, psal rozhlasové hry a byl a byl redaktorem encyklopedie. Pro BBC napsal hru Upsetting of the Status Quo. Roku 1972 vyšla v Mariboru tragikomedie v deseti obrazech Kostanjeva krona, která byla dramatizací románu Mrgolenje prahu.

CestyEditovat

 
Evald Flisar

Poté následovalo období cest po Austrálii. Zde navštěvoval jazykové kurzy a školu kreativního psaní a dva roky se živil jako strojvedoucí metra v Sydney. Z Austrálie se vydal do Asie, která mu učarovala. První cestu shrnul Flisar strnil v cestopisu Tisoč in ena pot (1979). Po zastávce v Londýně se vydal na cestu do západní Afriky, o níž pojednává cestopis Južno od severa (1981). Nejlepší příběhy z Austrálie, Asie a Afriky zveřejnil ve sbírce povídek Popotnik v kraljestvu senc (1992), za niž získal cenu Prešernova fondu.

Nejoblíbenějším cílem Flisarových cest byla a je Indie. Roku 1984 vyšla sbírka sedmi příběhů Lov na lovca in druge zgodbe. Z jeho cest po Ladakhu, a okolních horách vznikl román Čarovnikov vajenec, který nejdříve vycházel časopisecky, knižně vyšel v roce 1986. Roku 1987 napsal na motivy tohoto románu v Hollywoodu scénář. V Indii se odehrává také román Potovanje predaleč (1998), podle nějž natočil dokumentární film.

Divadelní hryEditovat

Po napsání hry Nimfa umre (1989) se začal Flisar věnovat především divadelním hrám, přesněji tragikomediím. Jedna z nejúspěšnějších je Kaj pa Leonardo? (1992), za níž Flisar získal cenu Prešernova fondu a Grumovu cenu.

Návrat do SlovinskaEditovat

Od roku 1990 žije převážně v Lublani. Zde působil sedm let (1995–2002) jako předseda Svazu slovinských spisovatelů. Od roku 1998 je šéfredaktorem literárního časopisu Sodobnost.

DíloEditovat

PoezieEditovat

  • Symphonia poetica (1966, básnická sbírka)

PrózaEditovat

  • Mrgolenje prahu (1968, román)
  • Umiranje v ogledalu (1969, román)
  • Tisoč in ena pot (1979, cestopis)
  • Južno od severa (1981, cestopis)
  • Lov na lovca (1984, sbírka povídek)
  • Čarovnikov vajenec (1986, román); česky: Čarodějův učedník, Praha 2013 www.carodejuvucednik.cz
  • Noro življenje (1989, román)
  • Popotnik v kraljestvu senc (1992, cestopis)
  • Potovanje predaleč (1998, román)
  • Zgodbe s poti (2000, sbírka povídek); česky: Příběhy z cest, Brno 2010
  • Velika žival samote (2001, román); česky: Veliké zvíře samoty, Praha 2010
  • Ljubezni tri in ena smrt (2002, román)
  • Čaj s kraljico (2004, román)
  • Mogoče nikoli (2007, román)
  • Opazovalec (2009, román)
  • Na zlati obali (2010, román)

Divadelní a rozhlasové hryEditovat

  • Sodniška zgradba (1969, rozhlasová hra)
  • Vojaki ob koncu vojne (1970, rozhlasová hra)
  • Kostanjeva krona (1970)
  • Ukradena hiša (1972, rozhlasová hra)
  • Nimfa umre (1989)
  • Jutri bo lepše (1992)
  • Kaj pa Leonardo? (1992)
  • Naglavisvet (1993, rozhlasová hra)
  • Tristan in Izolda: igra o ljubezni in smrti (1994)
  • Stric iz Amerike (1994)
  • Iztrohnjeno srce (1995)
  • Temna stran svetlobe (1995, rozhlasová hra)
  • Angleško poletje (1997, rozhlasová hra)
  • Sončne pege (1998)
  • Padamo, padamo (1998)
  • Poslednja nedolžnost (1999)
  • Enajsti planet (2000)
  • Nora Nora (2004); česky: Nora Nora; in: Slovinské drama dnes, Brno 2006
  • Akvarij (2007)

Literatura pro dětiEditovat

  • Pikpokec postane svetovni prvak (2007)
  • Alica v nori deželi (2008)

EsejeEditovat

  • Na poti v nebesa sem se oglasil v peklu (2004)

OdkazyEditovat