Chlorid erbitý
Chlorid erbitý je anorganická sloučenina se vzorcem ErCl3. Vytváří také hexahydrát se vzorcem ErCl3·6 H2O.
Chlorid erbitý | |
---|---|
Vzhled | |
Chlorid erbitý pod fluorescenčním světlem | |
Obecné | |
Systematický název | Chlorid erbitý |
Anglický název | Erbium(III) chloride (systematický název) Erbium trichloride |
Německý název | Erbium(III)-chlorid |
Sumární vzorec | ErCl3 (bezvodý) ErCl3·6 H2O (hexahydrát) |
Vzhled | fialové hygroskopické monoklinické krystaly (bezvodý) růžové hygroskopické krystaly (hexahydrát) |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 10138-41-7 10025-75-9 (hexahydrát) |
PubChem | 66277 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 273,62 g/mol 381,71 g/mol (hexahydrát) |
Teplota tání | 776 °C (bezvodý) rozklad (hexahydrát) |
Teplota varu | 1 500 °C |
Rozpustnost ve vodě | rozpustný (bezvodý) |
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | mírně rozpustný v ethanolu (hexahydrát)[1] |
Struktura | |
Krystalová struktura | monoklinická (typu AlCl3) |
Bezpečnost | |
[2] Varování[2] | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Výroba
editovatBezvodý ErCl3 se vyrábí z hexahydrátu zahříváním v chloru nebo chlorovodíku:
ErCl3·6 H2O → ErCl3 + 6 H2O.
Alternativní metodou výroby je reakce snadno dostupného Er2O3 s přebytkem NH4Cl za vzniku (NH4)3ErCl6, amoniaku a vody:
Er2O3 + 12 NH4Cl → 2 (NH4)3ErCl6 + 6 NH3 + 3 H2O.
Tato sůl je stabilní vzhledem k hydrolýze, a tak je tepelně rozkládána za sníženého tlaku při vzniku bezvodého chloridu erbitého se ztrátou plynného amoniaku a chlorovodíku:
4 (NH4)3ErCl6 + 3 O2 → 2 Er2O3 + 12 NH3 + 12 HCl.
Použití
editovatErCl3 se používá na přípravu kovového erbia.
Použití jako katalyzátor
editovatChlorid erbitý se také používá jako silný katalyzátor při acylaci alkoholů a fenolů a může být lehce recyklován a znovu použit bez významné ztráty aktivity.[3]
Reakce
editovatErCl3 reaguje s hydroxidy za vzniku hydroxidu erbitého:
ErCl3 + 3 XOH → Er(OH)3 + 3 XCl.
Odkazy
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu chlorid erbitý na Wikimedia Commons
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Erbium(III) chloride na anglické Wikipedii.
- ↑ LIDE, David R. Handbook of Chemistry and Physics. 87. vyd. [s.l.]: CRC Press, 1998. ISBN 0-8493-0594-2. S. 4–57.
- ↑ a b Erbium trichloride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CSIRO PUBLISHING - Australian Journal of Chemistry