Emanuel Schustekh
Emanuel svobodný pán Schustekh von Hervé (uváděný též jako Schustek nebo Schusteckh) (11. července 1750 Nymburk[pozn. 1][1] – 2. června 1827 Sibiu) byl rakouský generál. V armádě sloužil 57 let, vyznamenal se především ve válkách proti revoluční Francii a napoleonských válkách. V roce 1797 získal titul barona a v armádě nakonec dosáhl hodnosti polního podmaršála (1808). Aktivní kariéru zakončil jako zemský velitel v Sedmihradsku (1820–1827).
| Emanuel svobodný pán Schustekh von Hervé | |
|---|---|
| Zemský velitel v Sedmihradsku | |
| Ve funkci: 1820 – 1827 | |
| Předchůdce | Michael von Kienmayer |
| Nástupce | Johann Friedrich Mohr |
| Zemský velitel na Moravě a ve Slezsku | |
| Ve funkci: 1814 – 1820 | |
| Předchůdce | arcivévoda Ferdinand d'Este |
| Nástupce | Michael von Kienmayer |
| Vojenská služba | |
| Služba |  Rakouské císařství |
| Hodnost | generálmajor 1800, polní podmaršálek 1808 |
| Narození | 10. října 1752 Segedín |
| Úmrtí | 2. června 1827 (ve věku 74 let) |
| Profese | voják a důstojník |
| Ocenění | Vojenský řád Marie Terezie 1796, Řád čestné legie 1814 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Životopis
editovatPocházel z rodiny důstojníka a po studiích na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě vstoupil do armády jako podporučík (1770). V roce 1775 byl jmenován poručíkem a za války o bavorské dědictví padl do pruského zajetí. Později byl v hodnosti rytmistra (1787) přeložen do Rakouského Nizozemí, kde se zúčastnil bojů proti francouzské revoluční armádě. V roce 1793 vynikl v bojích u Hervé, kde ukořistil sedmnáct nepřátelských děl a zachránil před zajetím pluk myslivců. V roce 1794 byl povýšen na majora a téhož roku se vyznamenal v bitvě u Tournai, za zásluhy obdržel Ŕád Marie Terezie.[2] V roce 1796 byl zraněn v tažení v Německu, byl povýšen na plukovníka a převzal velení 8. pluku husarů.[3] V roce 1797 získal rakouský titul barona s predikátem von Hervé[4][5], titul mu byl v roce 1801 potvrzen i pro Uherské království spolu s uherským indigenát.[6] Poté byl převelen do Itálie, kde se zúčastnil několika bitev a byl zraněn u Marenga (1800). Téhož roku dosáhl hodnosti generálmajora a v letech 1801–1805 byl velitelem v Bukovině se sídlem v Černovicích. Znovu se vyznamenal v tažení roku 1805, v následujících mírových letech byl velitelem v Pezinku, Prešově a Jarosławi.[7] V roce 1808 dosáhl hodnosti polního podmaršála. [8] V dalších bojích v roce 1809 byl nejprve velitelem divize, poté převzal velení vlastního armádního sboru o síle 10 000 mužů a byl poražen maršálem Massénou na Dunaji.
V roce 1810 byl jmenován generálním inspektorem jezdectva v Českém království a v roce 1813 orgnizoval zemskou obranu proti napoleonským vojskům vracejícím se z Ruska. V závěru napoleonských válek obdržel francouzský Řád čestné legie. V letech 1814–1819 byl zemským velitelem pro Moravu a Slezsko se sídlem v Brně[9] a v roce 1817 byl jmenován c. k. tajným radou. V Brně se v roce 1818 zúčastnil slavnostního odhalení Památníku míru v Denisových sadech pod Petrovem; tato událost je zachycena na rozměrném obraze Franze Richtera uloženém v Moravské galerii v Brně.[10][11] Svou kariéru zakončil jako zemský velitel v Sedmihradsku (1820-1827).[12]
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Některé zdroje uvádějí jako datum a místo narození 12. října 1752 Segedín
Reference
editovat- ↑ Emanuel Schustekh in: Deutsche Biographie dostupné online
- ↑ MĚŘIČKA, Václav: Řád Marie Terezie; Klub pro českou heraldiku a genealogii, Praha, 1990; s. 68
- ↑ Seznam velitelů 8. pluku husarů na webu valka.cz dostupné online
- ↑ emanuel Schustekh na webu novanobilitas dostupné online
- ↑ Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2024, Praha, 2015; s. 434–435 ISBN 978-80-905324-6-5
- ↑ Uherský baronský stav pro Emanuela Schustekha dostupné online
- ↑ Militär Almanach; Vídeň, 1806; s. 42 dostupné online
- ↑ Služební postup generála Emanuela Schustekha in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Kaiserliche und k.k. Generale (1618-1815); Vídeň, 2006; s. 81 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums; Vídeň, 1814; s. 19 dostupné online
- ↑ Památník míru v Brně 1818–1828 dostupné online
- ↑ Obraz Franze Richtera v Moravské galerii v Brně dostupné online
- ↑ Seznam velitelů v Sedmihradsku dostupné online
