Eisendorfská Huť

zaniklá osada v Česku

Osada Eisendorfská Huť (německy Eisendorfhütte, v mapách také jako Železná Huť) stála na česko-bavorském pomezí, asi tři kilometry na jih od Železnéokrese Domažlice, pod kterou administrativně spadala. Územím zaniklé osady protéká Železný potok. Název Železná Huť nese opuštěný rekreační areál ministerstva vnitra.[1]

Eisendorfská Huť
Bývalé rekreační zařízení ministerstva vnitra
Bývalé rekreační zařízení ministerstva vnitra
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecBělá nad Radbuzou
OkresDomažlice
KrajPlzeňský kraj
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíŽelezná u Smolova
Nadmořská výška550 m n. m.
Eisendorfská Huť
Eisendorfská Huť
Další údaje
Zaniklé obce.cz4731
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Zdejší sklárna, která osadě předcházela, je poprvé zmiňována roku 1591 a jednalo se o nejstarší huť na území panství Újezd Svatého Kříže. Postupně okolo sklárny vyrostla osada, ve které žili především zaměstnanci sklárny. Osudy sklářské huti souvisí s historií Frančinou Hutí. Roku 1743 místní sklárnu získává do nájmu Eliáš Zahn, jež měl ji v nájmu i sklárnu ve Frančině Huti. Proto nesla eisendorfská sklárna od šedesátých let 18. století označení Neu Zahn Hütte. Zdejší sklo se brzy stalo vyhlášené a oblíbili si ho i na zámku v Újezdu Svatého Kříže. Johann Gottfried Sommer v roce 1839 uvádí sklárnu jako opuštěnou. V roce 1871 se nový nájemce František Schrenk pokusil provoz sklárny obnovit, ale neuspěl a ta tak byla okolo roku 1900 definitivně uzavřena a to z důvodu nedostatku dřeva. Většina domů byla rozebrána a převezena do Železné a postavena v místech dnes již rovněž neexistující ulice Schneiderlgasse. V osadě následně stály stáje pro dobytek. Vesnici postihl odsun německého obyvatelstva a následně v padesátých letech dvacátého století při vytvoření hraničního pásma byla zcela srovnána se zemí.[2] Od roku 1951 zde byla dislokovaná 3. rota Eisendorfská Huť, praporu Bělá nad Radbuzou, brigády Poběžovice. V rámci reorganizace byla zrušena v 60. letech 20. století.[3] Na jejím místě vyrostlo rekreační zařízení ministerstva vnitra, dnes nevyužívané a chátrající.[1] Ve vesnici stávala kaplička, jejíž místo se však terénním průzkumem nepodařilo najít. V rámci obnovy kapliček na pozemcích lesních správ měla být rekonstruovaná ruina tzv. Lesní kaple při silnici z Železné do Bělé nad Radbuzou. Dopravní inspektorát však rekonstrukci zamítl, neboť obnovená kaple by rozptylovala řidiče na nepřehledném úseku silnice. Proto byla obnovená nová kaple, postavená v roce 2018, umístěna do Eisendorfské Huti.[4]

Obyvatelstvo editovat

Sommerova topografie z roku 1839 popisuje ve vsi 14 domů a 69 obyvatel.[2] Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 59 obyvatel, až na jednoho obyvatele jiné národnosti všichni německé národnosti. K římskokatolické církvi se hlásilo všech 59 obyvatel.[5] K roku 1930 je zde uváděno šest domů, ve kterých žilo 42 německých obyvatel.[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů[7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 66 150 138 46 37 59 42 7 . . . . . .
Počet domů 5 10 10 10 5 5 6 5 . . . . . .

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Eisendorfská Huť [online]. Chodsko.net [cit. 2023-12-01]. Dostupné online. 
  2. a b PROCHÁZKA, Zdeněk. Putování po zaniklých místech Českého lesa I. Domažlicko. 3 upravené. vyd. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 2021. 380 s. ISBN 978-80-7660-011-9. S. 83–89, 298. Dále jen Procházka. 
  3. ŠMÍDA, Zdeněk et al. Tajemství západní hranice. 1. vyd. Plzeň: Starý most s.r.o., 2021. 235 s. ISBN 978-80-7640-021-4. S. 293. 
  4. Procházka, s. 362.
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 276. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 618 s. Dostupné online. S. 379. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Domažlice. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 1. 

Externí odkazy editovat