Eduard Lederer

český židovský spisovatel

Dr. Eduard Lederer (pseudonym Leda) (15. července 1859 Chotoviny[1] u Tábora – 5. červen 1944 Terezín) byl československý spisovatel, dramatik a básník, povoláním právník.

Eduard Lederer
Eduard Lederer
Eduard Lederer
Narození 15. července 1859
Chotoviny u Tábora, Rakouské císařství
Úmrtí červen 1944 (ve věku 84 let)
Terezín, Protektorát Čechy a Morava
Pseudonym Leda
Povolání právník
Národnost československá
Stát ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater Univerzita Karlova Praha
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Vystudoval právnickou fakultu pražské univerzity. Sám sebe označoval za českožidovského asimilanta,[2] spolupracoval s novinami Českožidovské listy a Rozvoj.

Lederer se angažováním ve prospěch českého a později slovenského národního hnutí snažil naplňovat svou představu záměrné česko-národní asimilace Židů žijících v českém prostředí, reprezentovanou Spolkem českých akademiků židů (založen v roce 1876, po roce 1918 byl spolek přejmenován na Akademický spolek Kapper).

 
Vila Eduarda Lederera v Jindřichově Hradci od Otakara Novotného

V roce 1904 si nechal v Jindřichově Hradci vystavět vilu od tehdy začínajícího Kotěrova žáka Otakara Novotného. Tato vila je dnes památkově chráněnou stavbou[3]

V květnu 1907 napsal z Jindřichova Hradce, kde tehdy žil, obšírný list Bjørnstjernovi Bjornson o útlaku Slováků v Uhersku. Dopis podepsali i Adolf Heyduk a Karel Kálal a sloužil jako podklad, na jehož základě článkem „Mír a přátelé míru“[4] Björnson začal svou kampaň proti Albertu Apponyimu, uherskému ministru školství. Lederer navštívil Björnsona v květnu 1908 v Římě a v červenci o rok později, tehdy již těžce nemocného mistra, v Larviku v jižním Norsku.

Po převratu v roce 1918 Lederer zasvětil všechny své síly programu překonávání židovské národnosti přes vybudování identity „židovského Čechoslováka“. Rázně odmítal slovenský separatismus a hájil národní jednotu „Čechoslováků“ při respektování spisovného jazyka Slováků [5]. Odmítal sionismus.

Na základě tzv. norimberských rasových zákonů byl vězněn v ghettu Terezín od 6. července 1942, kde v roce 1944 zemřel.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eduard Lederer na slovenské Wikipedii.

  1. Matriční záznam o narození a obřízce
  2. Lederer Edvard, Björnstjerne Björnson (Nakl. Přemysla Placka Praha 1910)
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-17]. Identifikátor záznamu 159998 : Vila Eduarda Lederera. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. Mír a přátelé míru (März Mníchov sept. 1907 a inde)
  5. Lederer Edvard, Krise v židovstvu a v židovství (Kapper Praha 1934)

Online dostupná díla autoraEditovat