Otevřít hlavní menu

Dr. Eduard Lederer (pseudonym Leda) (15. července 1859, Chotoviny[1] u Tábora – 1944, Terezín) byl československý spisovatel, dramatik a básník, povoláním právník.

Eduard Lederer
Eduard Lederer
Eduard Lederer
Narození 15. července 1859
Chotoviny u Tábora
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 1944
Terezín
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Pseudonym Leda
Povolání právník
Národnost československá
Stát Protektorát Čechy a Morava
Alma mater Univerzita Karlova Praha
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Vystudoval právnickou fakultu pražské univerzity. Sám sebe označoval za českožidovského asimilanta,[2] spolupracoval s novinami Českožidovské listy a Rozvoj.

Lederer se angažováním ve prospěch českého a později slovenského národního hnutí snažil naplňovat svou představu záměrné česko-národní asimilace Židů žijících v českém prostředí, reprezentovanou Spolkem českých akademiků židů (založen v roce 1876, po roce 1918 byl spolek přejmenován na Akademický spolek Kapper).

 
Vila Eduarda Lederera v Jindřichově Hradci od Otakara Novotného

V roce 1904 si nechal v Jindřichově Hradci vystavět vilu od tehdy začínajícího Kotěrova žáka Otakara Novotného. Tato vila je dnes památkově chráněnou stavbou[3]

V květnu 1907 napsal z Jindřichova Hradce, kde tehdy žil, obšírný list Bjørnstjernovi Bjornson o útlaku Slováků v Uhersku. Dopis podepsali i Adolf Heyduk a Karel Kálal a sloužil jako podklad, na jehož základě článkem „Mír a přátelé míru“[4] Björnson začal svou kampaň proti Albertu Apponyimu, uherskému ministru školství. Lederer navštívil Björnsona v květnu 1908 v Římě a v červenci o rok později, tehdy již těžce nemocného mistra, v Larviku v jižním Norsku.

Po převratu v roce 1918 Lederer zasvětil všechny své síly programu překonávání židovské národnosti přes vybudování identity „židovského Čechoslováka“. Rázně odmítal slovenský separatismus a hájil národní jednotu „Čechoslováků“ při respektování spisovného jazyka Slováků [5]. Odmítal sionismus.

Na základě tzv. norimberských rasových zákonů byl vězněn v ghettu Terezín od 6. července 1942, kde v roce 1944 zemřel.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eduard Lederer na slovenské Wikipedii.

  1. Matriční záznam o narození a obřízce
  2. Lederer Edvard, Björnstjerne Björnson (Nakl. Přemysla Placka Praha 1910)
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-17]. Identifikátor záznamu 159998 : Vila Eduarda Lederera. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. Mír a přátelé míru (März Mníchov sept. 1907 a inde)
  5. Lederer Edvard, Krise v židovstvu a v židovství (Kapper Praha 1934)

Online dostupná díla autoraEditovat