Chotoviny

obec v okrese Tábor v Jihočeském kraji

Obec Chotoviny (německy Chotowin) se nachází v okrese TáborJihočeském kraji. Žije v ní přibližně 1 900[1] obyvatel.

Chotoviny
Pohled od kostela sv. Petra a Pavla na venkovskou usedlost čp. 37
Pohled od kostela sv. Petra a Pavla na venkovskou usedlost čp. 37
Znak obce ChotovinyVlajka obce Chotoviny
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTábor
Obec s rozšířenou působnostíTábor
(správní obvod)
OkresTábor
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 915 (2024)[1]
Rozloha31,39 km²[2]
Nadmořská výška575 m n. m.
PSČ391 37 až 391 43
Počet domů768 (2021)[3]
Počet částí obce12
Počet k. ú.10
Počet ZSJ12
Kontakt
Adresa obecního úřaduHlinická 250
39137 Chotoviny
obec.chotoviny@cmail.cz
StarostaMgr. Zdeněk Turek
Oficiální web: www.chotoviny.cz
Chotoviny
Chotoviny
Další údaje
Kód obce552461
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jádro obce tvoří dvojice prakticky srostlých vesnic: vesnice Chotoviny tvoří severovýchodní část této dvojvesnice, Červené Záhoří jihozápadní část, do níž spadá i nádraží Chotoviny. Ostatní místní části obce jsou samostatné vesnice v okolí: Liderovice, Rzavá, Moraveč a Řevnov západně od dálnice D3 a souběžné železniční trati, při údolí Košínského potoka. Vrážná, Broučkova Lhota a Jeníčkova Lhota leží na jihovýchodě, Polánka a Beranova Lhota leží západně, Sedlečko severně. K 31. prosinci 2009 bylo v obci udáváno 1700 obyvatel, z toho 1400 v dvojvesnici Chotoviny, v připojených vesnicích 10 až 63 obyvatel (nejméně obyvatel – pod 20 – mají části Liderovice, Polánka, Rzavá a Broučkova Lhota). Rozloha obce je 31,39 km², z toho 5,15 km² zaujímá k. ú. Chotoviny (včetně Polánky).[4]

Historie

editovat
 
Kostel svatých Petra a Pavla

Nejstarší dějiny obce

editovat

První písemná zmínka o Chotovinách pochází z 2. července roku 1266. Ve sporu Hynka z Vlašimě a Racka z Tožic se připomíná svědek Bořislav z Chotovin a později roku 1318 i Řivín z Chotovin. Chotoviny ale byly zřejmě osídleny podstatně dříve. Poznámka ve farní kronice z roku 1765 říká, že místní římskokatolický kostel byl postaven již v letech 990 až 1000. Důkazem tohoto tvrzení jsou i nálezy lidských kostí a bronzových náušnic, jež byly nalezeny v okolí kostela ve dvacátých letech 20. století. Kostry patřily podle archeologů už prvním křesťanům z 9. až 12. století.

Na území dnešní obce se nacházely dvě osady: Chotoviny na kopci okolo kostela a Vlkančice jižně od stávajícího zámku. Časem obě vsi splynuly a od 16. století se používá jednotný název Chotoviny.

Vesnici Chotoviny i s dvorem dal roku 1345 král Jan Lucemburský za dluhy pánům z Rožmberka a v jejich držení zůstala až do 16. století. V místech chotovinského zámku stála tvrz, o níž se píše v roce 1407, kdy je připomínán spor majitele Peška. Tvrz měnila v průběhu dalších 200 let často majitele. Až roku 1611 ji spolu s vesnicí Vlkančice koupil Bohuslav Víta ze Rzavého a stal se tak vlastníkem celého chotovinského zboží.

 
Zámek Chotoviny

Mezi další významné držitele Chotovin patřili Vratislavové z Mitrovic a zejména kardinál Kryštof Antonín hrabě Migazzi, který získal Chotoviny v roce 1768. Ten v místě staré tvrze vybudoval v letech 1770 až 1780 klasicistní zámek a za jeho držby byl opraven také kostel. V letech 1781 až 1786 byla přistavěna věž a původně gotický kostel byl barokně přestavěn. Stopy po gotickém kostele jsou dodnes patrny v presbytáři a hlavně v půdním prostoru. Z gotické doby se zachoval i svatostánek s hlavou Krista. Hrabě Migazzi postavil také nynější faru, což dokazuje kryptogram nad vchodem.

Roku 1806 koupil panství pražský občan Jan Nádherný z Borutína, později povýšený do šlechtického stavu. Jeho potomci, mezi něž patřila také Sidonie Nádherná, pak zůstali v Chotovinách až do roku 1945. Baron Nádherný dal zámku novorenesanční podobu. Ke kostelu přistavěl i empírovou hrobku ve stylu dórského chrámku. Významným počinem barona Nádherného bylo i založení zámeckého parku. Park o celkové rozloze 22,5 ha vybudoval baron Nádherný v první polovině 19. století a dnes je pro svou vysokou dendrologickou hodnotu evidován jako památka I. kategorie.

Škola vznikla v Chotovinách při obsazení fary ke konci 17. století. Zpočátku se učilo po chalupách, později byla škola umístěna v domě čp. 3 u kostela. Se stavbou jednopatrové školní budovy se začalo za přispění barona Nádherného roku 1809. Škola byla na dlouhou dobu dvoutřídní. Dětí však stále přibývalo, a tak se za přispění školní obce postavila v roce 1882 nová školní budova. V roce 1856 se začala stavět železniční dráha z Prahy do Vídně a v roce 1871 už projížděl Chotovinami první vlak.

 
Kostel sboru Církve československé husitské

V roce 1924 byla dokončena výstavba kostela Sboru církve československé husitské.

Znak a prapor

editovat

Znak obce je tvořen dvěma štíty - zeleným a stříbrným. V zelené části se nachází klíč s uchem, který v sobě má zakomponovanou iniciálu CH, a křížem přes klíč položený meč. To jsou hlavní atributy kostela sv. Petra a Pavla. Ve stříbrné části se nachází vlk znázorňující původní osadu Vlkančic, která s Chotovinami splynula.

Prapor obce je tvořen stříbrným listem, v jehož středu se nachází široký svislý zelený pruh.

Pamětihodnosti

editovat
 
Železniční zastávka v Chotovinách

V severozápadní části obce se nachází Křížová cesta z roku 1808, obnovená roku 2012.

Zařízení obce Chotoviny

editovat
  • Mateřská škola
  • Základní škola - 9 tříd
  • Praktická a zubní lékařka
  • Sportovní hala
  • Kuželník
  • Fotbalové hřiště
  • Kulturní dům
  • Pošta
  • Hotel, penziony, restaurace
  • Sanatorium plastické a estetické chirurgie
  • Muzeum
  • Pečovatelské byty, pečovatelská služba
  • Obecní knihovna
  • Obchody a podniká zde řada firem a živnostníků

Společensko-kulturní akce

editovat
  • Ples obce (únor)
  • Ples školy (březen)
  • Jarní výstava květin (květen)
  • Chotovinská pouť (červen)
  • Chotovinské zatáčky (srpen)
  • Chotovinské slavnosti (srpen)
  • Podzimní výstava květin(říjen)
  • Zpívání u obecního stromečku (prosinec)

Doprava

editovat

Spolky v obci

editovat
  • Český zahrádkářský svaz Chotoviny
  • TJ Sokol Chotoviny
  • Sbor dobrovolných hasičů Chotoviny
  • Rybářský spolek Chotoviny
  • Klub v Lomené
  • Spolek přátel školy Chotoviny

Listy Chotovinska

editovat

Pravidelně každý měsíc vycházející noviny už od roku 1993 v nákladu 800 kusů.

Budoucnost

editovat

Vzhledem k výhodné poloze obce (sjezd z dálnice D3, železnice Tábor-Praha a pozemkům, které jsou v územním plánu Chotovin vyčleněny pro průmyslovou zónu) existují předpoklady pro další rozvoj podnikatelské činnosti a tím i rozvoj celé obce.

Části obce

editovat

Ucelené jádro obce, kde jsou pojmenovány ulice, tvoří část Chotoviny spolu s částí Červené Záhoří. Ostatní části mají charakter připojených osad a vesnic.

V letech 1850–1920 a od 1. ledna 1976 do 23. listopadu 1990 k obci patřil i Košín a od 1. ledna 1981 do 23. listopadu 1990 také Sudoměřice u Tábora.[5]

Osobnosti

editovat

Partnerská obec

editovat

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Obec Chotoviny – statistické údaje. www.chotoviny.cz [online]. [cit. 2011-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-24. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 211, 548. 

Literatura

editovat
  • ČERNÝ Jiří: Poutní místa jižních Čech. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, České Budějovice 2006.
  • WIMMER Jaroslav: Chotoviny
  • Roman Cikhart: Liderovice – Rodná tvrz hejtmana Petra Aksamita
  • Roman Cikhart: Jeníčkova Lhota
  • Rud. Ez. Cikhardt: Osada Chotovinská (1932)

Externí odkazy

editovat