Dorothea von Medem

matka Kateřiny Vilemíny Zaháňské

Dorothea von Medem (Anna Šarlota Dorothea von Medem, 3. února 1761, Mežotne20. srpna 1821, Löbichau) se narodila v Mežotne v tehdejším Kuronsko-zemgalském vévodství. Po sňatku s posledním kuronským vévodou Petrem Bironem byla známá jako vévodkyně Dorothea Kuronská (Dorothea von Kurland). Vedla mj. proslulý aristokratický salonBerlíně a vykonávala různé diplomatické povinnosti jménem svého manžela.

Dorothea von Medem
vévodkyně kuronská
Portrét
Úplné jménoAnna Charlotte Dorothea
Narození3. února 1761
Mežotne, Kuronské a zemgalské vévodství
Úmrtí20. srpna 1821 (60 let)
Löbichau, Sasko-gothajsko-altenburské vévodství
Sňatek6. listopadu 1779
ManželPetr Biron, vévoda kuronský
PotomciKateřina Vilemína Zaháňská
Pavlína Zaháňská
Johanna Katharina Zaháňská
Peter Biron
Charlotte Zaháňská
Dorothea von Biron
OtecJohann Friedrich von Medem
MatkaLouise Charlotte von Manteuffel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodila se jako Anna Charlotte Dorothea, dcera Johanna Fridricha von Medem, říšského hraběte ze staré kuronské šlechty, generálporučíka Ruského impéria, a jeho druhé manželky, Louisy Charlotty von Manteuffel. Její otec vlastnil mnoho statků v Kuronsku. Její starší nevlastní sestrou z otcova předchozího manželství byla básnířka Elisa von der Recke. Mladším bratrem byl ruský diplomat Christoph Johann von Medem, který v Mitavě postavil Medemskou vilu.

6. listopadu 1779 se osmnáctiletá Dorothea stala třetí manželkou 55letého, bezdětného vévody Petra Birona, syna Arnošta Jana Birona. Pár měl šest dětí, dvě z nich však zemřely v dětství. Všechny přeživší děti byly dcery; ta nejmladší, Dorothea von Biron, byla pravděpodobně nemanželská, i když ji vévoda uznal za svou.

 
Vévodkyně kuronská Dorothea se svými dcerami Kateřinou VilemínouPavlínou, kolem roku 1783

Vévodkyně Dorothea byla díky svému postavení i díky své kráse přijata v nejvyšších společenských kruzích. Její manžel byl vzhledem k vážné politické situaci, která postihla jeho panovníka, polského krále (trojí dělení Polska), často posílán na diplomatické mise do Varšavy, Berlína, Karlových Varů a Petrohradu. V Karlových Varech nechal v roce 1791 hrabě Kristián z Clam-Gallasu postavit na její počest chrám Dorothey. Také nedaleký pramen byl pojmenován po vévodkyni Dorotka (Dorotheenquelle).

Během těchto jeho dlouhých nepřítomností se Dorothea od svého manžela odcizila a měla několik milostných afér s jinými muži, např. s polským šlechticem Alexandrem Batowskim, se švédským generálem Gustafem Mořicem Armfeltem a také s francouzským ministrem zahraničí resp. diplomatem, vévodou Charlesem Mauricem de Talleyrand-Périgord. S hrabětem Batowskim zplodila svou (přeživší) čtvrtou dceru Dorotheu, narozenou v roce 1793. Poté se vévodkyně natrvalo přestěhovala do Kuronského paláce (Palais Kurland) na berlínské třídě Unter den Linden, kde zřídila aristokratický salon.

V roce 1794 získala panství LöbichauDurynsku, kde pobývala v letním období na nově postaveném zámku. Do Löbichau zvala básníky, filosofy, příbuzné a přátele, přijížděla sem také její nevlastní sestra, básnířka Elisa von der Recke. Zámek se stal známým jako Musenhof der Herzogin von Kurland (dvůr múz vévodkyně kuronské). Mezi hosty patřili také významní muži té doby, jako např. ruský car Alexandr I. Pavlovič, pruský král Fridrich Vilém III., Napoleon Bonaparte, diplomat a vévoda Charles Maurice de Talleyrand-Périgord, diplomat Klemens Václav Metternich a básníci Johann Wolfgang von Goethe či Friedrich Schiller.

Po sňatku její nejmladší dcery Dorothey s Talleyrandovým synovcem, hrabětem Edmondem de Talleyrand-Périgord, v roce 1809 se vévodkyně přestěhovala do Paříže, kde měla intenzivní vztah s vévodou Talleyrandem a ovlivňovala jej, aby se obrátil proti Napoleonovi.

Několik let po smrti vévodkyně Dorothey v Löbichau v roce 1821 byly její ostatky přeneseny do rodinné hrobky v Zaháni, kde byl již v roce 1800 pohřben její manžel, vévoda Petr Biron.

PotomciEditovat

S Petrem Bironem:

S Alexandrem Batowskim (1758–1841):

  • Dorothea (21. 8. 1793 – 19. 9. 1862 Zaháň), manž. 1809 Edmond de Talleyrand-Périgord (2. 8. 1787 Paříž – 14. 5. 1872 Florencie), 2. vévoda z Talleyrandu, 2. vévoda z Dino a vévoda ze Záhaně, rozvedli se roku 1824, později udržovala vztah s o 39 let starším vévodou Charlesem de Talleyrand-Périgord (2. 2. 1754 Paříž – 17. 5. 1838 Paříž)

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Dorothea von Kurland na německé Wikipedii a Dorothea von Medem na anglické Wikipedii.

Externí odkazyEditovat

Předchůdce:
Jevdokija Borisovna Jusupovová
  Kuronská vévodkyně
17791795
  Nástupce:
-
(vévodství začleněno do Ruského impéria)

KKategorie:Provozovatelé salónů