Donaueschingen

obec v okresu Schwarzwald-Baar-Kreis v Německu

Donaueschingen je německé velké okresní město. Nachází se na jihozápadě Bádenska-Württemberska v Černém lese v okrese Schwarzwald-Baar. S přibližně dvaceti tisíci obyvateli je druhým největším městem okresu.

Donaueschingen
Pramen Dunaje
Pramen Dunaje
Donaueschingen – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška686 m n. m.
Časové pásmoSEČ/SELČ
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměBádensko-Württembersko
Vládní obvodFreiburg
Zemský okresSchwarzwald-Baar
Donaueschingen
Donaueschingen
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha104,63 km²
Počet obyvatel21 746 (2015)
Hustota zalidnění207,8 obyv./km²
Správa
Statusvelké okresní město
PrimátorErik Pauly (CDU)
Oficiální webwww.donaueschingen.de
Adresa obecního úřaduRathausplatz 1
78166 Donaueschingen
Telefonní předvolba0771
PSČ78151–78168
Označení vozidelVS
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ve městě vzniká soutokem Brigachu s Bregem řeka Dunaj, podle které město dostalo své jméno.

HistorieEditovat

První zmínka o městě je z roku 889, v roce 1283 dává Rudolf I. Habsburský město Jindřichovi z Fürstenbergu spolu s právem várečným, což je považováno za založení Fürstenberského knížecího pivovaru.

Město je regionálně významným železničním uzlem, setkávají se zde čtyři železniční tratě. Ve městě také začíná Dunajská cyklostezka.

GeografieEditovat

Sousední obce: Vöhrenbach, Villingen-Schwenningen, Brigachtal, Bad Dürrheim, Geisingen, Hüfingen a Bräunlingen.

PolitikaEditovat

Starostové a primátoři)Editovat

Od povýšení města v roce 1992 na velké okresní město je označení hlavního představitele města Oberbürgermeister (primátor).

Starostové města Donaueschingen od roku 1800Editovat

  • 1800–1811: Johann Hirt
  • 1811–1817: Johann Engesser
  • 1817–1820: Johann Georg Seyfried
  • 1820–1826: Josef Heinemann
  • 1826–1828: von Würthenau
  • 1828–1833: Johann Georg Seyfried
  • 1833–1838: Josef Heinemann
  • 1840–1848: Johann Raus
  • 1848: Albert Willibald
  • 1849: Johann Raus
  • 1849–1852: Nikolaus Gall
  • 1852–1854: Ludwig Kirsner
  • 1854–1866: Karl Gleichauf
  • 1866–1885: Heinrich Ganter
  • 1885–1909: Hermann Fischer
  • 1909–1919: Friedrich Schön
  • 1919–1934: Friedrich Fischer
  • 1934–1945: Eberhard Sedelmeyer
  • 1945–1953: Leopold Messmer
  • 1953–1973: Robert Schrempp
  • 1973–2004: Bernhard Everke
  • 2004–2013: Thorsten Frei (CDU)
  • od 2014: Erik Pauly (CDU)

Partnerská městaEditovat

Externí odkazyEditovat