Švábská Alba

pohoří v Německu

Švábská Alba (německy Schwäbische Alb nebo Schwabenalb), někdy také nazývaná Švábský Jura,[1] je německé pohoří na jihu spolkové země Bádensko-Württembersko, s malým přesahem do Švýcarska.

Švábská Alba
Schwäbische Alb
Hundsrücken
Lochenstein

Nejvyšší bod1015 m n. m. (Lemberg)
Délka220 km
Šířka70 km

Nadřazená jednotkaStředoněmecká vysočina
Sousední
jednotky
Jura, Gäuplatten, Schwäbisches Keuperland, Franský Jura, Donau-Iller-Lech-Platte, Südliches Alpenvorland
Podřazené
jednotky
Randen, Hegau-Alb, Baaralb und Oberes Donautal, Hohe Schwabenalb, Mittlere Kuppenalb, Mittlere Flächenalb, Albuch und Härtsfeld, Lonetal-Flächenalb (Niedere Alb), Riesalb

SvětadílEvropa
StátNěmeckoNěmecko Německo
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Map
Horninyvápenec
PovodíDunaj, Rýn
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Švábská Alba poblíž Tübingenu
Vodopády u Bad Urach

Geografie

editovat
 
Topografická mapa pohoří

Švábskou Albu na západě odděluje úzký pruh tzv. Gäuplatten od Schwarzwaldu. Na severovýchodě na ni navazuje Franská Alba, na jihu začíná podhůří Alp. Stejně jako Franská Alba, i Švábská na severu přechází v tzv. Keuperland, tedy nižší celky tvořené už nikoli jurskými, ale staršími triasovými vápenci.

Od Bodamského jezera se hřeben pohoří táhne severovýchodním směrem až k městu Aalen. Nejvyšší horou je pohoří je Lembergnadmořskou výškou 1015 m. Celé pohoří je významným nalezištěm jurských fosílií a současně jedním velikým krasovým územím.

Vzhledem ke geologickým podobnostem byl v 19. století prosazován názor, že Franská Alba, Švábská Alba, Švýcarský a Francouzský Jura tvoří jediné pohoří; toto pojetí se ale neujalo a dnes se s ním setkáváme jen zřídka. Všechny tyto horské celky jsou sice tvořené z větší části usazeninami z mělkého tropického moře z období jury, ale zatímco v případě Franské a Švábské Alby (a menších přilehlých území ve Švýcarsku) jsou to jen rozlámané a vyzvednuté tabule, podstatná část Jury je ukázkově zvrásněná alpinským vrásněním. Obě Alby tedy patří do Jihoněmecké stupňoviny (Süddeutsches Schichtstufenland), zatímco Jura se už řadí k Alpám.[2]

Členění

editovat

německém členění má Schwäbische Alb číslo D60, resp. podle starého systému 09. Podle staršího systému Emila Meynena se oblast dělí takto:

Orograficky lze vyčlenit také tyto celky:

Hydrologie

editovat

Severozápadní svahy pohoří jsou odvodňovány řekou Neckar, která pramení v rašeliništi ve městě Schwenningen. Tok Neckaru kopíruje přibližně severozápadní svah pohoří a u města Plochingenu se prudce stáčí na západ směrem k řece Rýn, do níž se později vlévá. Mírnější jihovýchodní svahy jsou odvodňovány prostřednictvím menších toků do Dunaje. V celé oblasti se nachází množství podzemních toků, z nichž některé nejsou dosud podrobně zmapovány. Zvláštností je, že většina místních toků vytéká naráz z podzemních prostor už jako hotová řeka či říčka, aniž by sbírala na svému toku drobné přítoky z jednotlivých malých pramenů. Těmto prameništím de německy říká „Töpfe“ (doslovný překlad do češtiny by znamenal „hrnce“) a jedná se o vyvěračky.

Turistické lokality

editovat

Osídlení

editovat

Nejstarší doklady pravěkého osídlení dosahují stáří až 35 000 let. Patří mezi ně píšťala vyrobená z labutí kosti, dvě sošky lvího muže či koňská hlava. Od 1. do 3. století tudy probíhala hranice římské říše, tzv. Limes Romanus.

 
Města Gönningen a Reutlingen (vzadu)
 
Panorama Dreikaisergebirge

Reference

editovat
  1. BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 76, 104. Standardizované jméno: Švábský Jura. 
  2. KRÁL, Václav. Fyzická geografie Evropy. Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0684-2. S. 131. 

Externí odkazy

editovat