Švábská Alba
Švábská Alba (německy Schwäbische Alb nebo Schwabenalb), někdy také nazývaná Švábský Jura,[1] je německé pohoří na jihu spolkové země Bádensko-Württembersko, s malým přesahem do Švýcarska.
Švábská Alba Schwäbische Alb | |
---|---|
Lochenstein | |
Nejvyšší bod | 1015 m n. m. (Lemberg) |
Délka | 220 km |
Šířka | 70 km |
Nadřazená jednotka | Středoněmecká vysočina |
Sousední jednotky | Jura, Gäuplatten, Schwäbisches Keuperland, Franský Jura, Donau-Iller-Lech-Platte, Südliches Alpenvorland |
Podřazené jednotky | Randen, Hegau-Alb, Baaralb und Oberes Donautal, Hohe Schwabenalb, Mittlere Kuppenalb, Mittlere Flächenalb, Albuch und Härtsfeld, Lonetal-Flächenalb (Niedere Alb), Riesalb |
Světadíl | Evropa |
Stát | Německo Švýcarsko |
Horniny | vápenec |
Povodí | Dunaj, Rýn |
Souřadnice | 48°30′ s. š., 10° v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Geografie
editovatŠvábskou Albu na západě odděluje úzký pruh tzv. Gäuplatten od Schwarzwaldu. Na severovýchodě na ni navazuje Franská Alba, na jihu začíná podhůří Alp. Stejně jako Franská Alba, i Švábská na severu přechází v tzv. Keuperland, tedy nižší celky tvořené už nikoli jurskými, ale staršími triasovými vápenci.
Od Bodamského jezera se hřeben pohoří táhne severovýchodním směrem až k městu Aalen. Nejvyšší horou je pohoří je Lemberg s nadmořskou výškou 1015 m. Celé pohoří je významným nalezištěm jurských fosílií a současně jedním velikým krasovým územím.
Vzhledem ke geologickým podobnostem byl v 19. století prosazován názor, že Franská Alba, Švábská Alba, Švýcarský a Francouzský Jura tvoří jediné pohoří; toto pojetí se ale neujalo a dnes se s ním setkáváme jen zřídka. Všechny tyto horské celky jsou sice tvořené z větší části usazeninami z mělkého tropického moře z období jury, ale zatímco v případě Franské a Švábské Alby (a menších přilehlých území ve Švýcarsku) jsou to jen rozlámané a vyzvednuté tabule, podstatná část Jury je ukázkově zvrásněná alpinským vrásněním. Obě Alby tedy patří do Jihoněmecké stupňoviny (Süddeutsches Schichtstufenland), zatímco Jura se už řadí k Alpám.[2]
Členění
editovatV německém členění má Schwäbische Alb číslo D60, resp. podle starého systému 09. Podle staršího systému Emila Meynena se oblast dělí takto:
- 09 (=D60) Schwäbische Alb (Švábská Alba)
- 090 Randen
- 091 Hegau-Alb (Hegauská Alba)
- 092 Baaralb und Oberes Donautal (Baarská Alba a údolí horního Dunaje)
- 093 Hohe Schwabenalb (Vysoká Švábská Alba)
- 094 Mittlere Kuppenalb (Střední kupovitá Alba)
- 095 Mittlere Flächenalb (Střední plošinová Alba)
- 096 Albuch und Härtsfeld (Albuch a Härtsfeld)
- 097 Lonetal-Flächenalb (Niedere Alb) (Nízká Alba)
- 098 Riesalb (Rieská Alba)
Orograficky lze vyčlenit také tyto celky:
Hydrologie
editovatSeverozápadní svahy pohoří jsou odvodňovány řekou Neckar, která pramení v rašeliništi ve městě Schwenningen. Tok Neckaru kopíruje přibližně severozápadní svah pohoří a u města Plochingenu se prudce stáčí na západ směrem k řece Rýn, do níž se později vlévá. Mírnější jihovýchodní svahy jsou odvodňovány prostřednictvím menších toků do Dunaje. V celé oblasti se nachází množství podzemních toků, z nichž některé nejsou dosud podrobně zmapovány. Zvláštností je, že většina místních toků vytéká naráz z podzemních prostor už jako hotová řeka či říčka, aniž by sbírala na svému toku drobné přítoky z jednotlivých malých pramenů. Těmto prameništím de německy říká „Töpfe“ (doslovný překlad do češtiny by znamenal „hrnce“) a jedná se o vyvěračky.
- Významné vyvěračky:
- Aachtopf nejvydatnější vyvěračka v Německu, pramen řeky Aach
- Blautopf pramen řeky Blau ve městě Blaubeuren, řeka Blau se v Ulmu vlévá do Dunaje
- Filsursprung pramen řeky Fils u městečka Wiesensteig, řeka Fils tvoří pravobřežní přítok Neckaru v Plochingenu
- Lautertopf pramen romantické turisticky vyhledávané říčky Große Lauter u obce Gomadingen, říčka protéká údolím hradů a jeskyní a tvoří levobřežní přítok Dunaje
- Goldloch pramen říčky Lauter u obce Lenningen, říčka vytéká přímo z jeskyně a vlévá se do Neckaru u města Wendlingen.
Turistické lokality
editovat- V regionu se nachází mnoho hradů, klášterů, kostelů, jeskyní a starých měst.
- Řeka Dunaj, která pramení v pohoří Černý les prostřednictvím zdrojnic Brigach a Breg se poblíž obce Immendigen propadá a protéká nejprve soustavou krasových jeskyní do města Aachu a poté se vlévá coby řeka Aach do Bodamského jezera. Následně Dunaj pramení jakoby znovu pomocí zdrojnic Krähenbach a Elta.
- Jeskyně a umění z doby ledové v pohoří Švábská Alba – lokalita světového kulturního dědictví UNESCO
Osídlení
editovatNejstarší doklady pravěkého osídlení dosahují stáří až 35 000 let. Patří mezi ně píšťala vyrobená z labutí kosti, dvě sošky lvího muže či koňská hlava. Od 1. do 3. století tudy probíhala hranice římské říše, tzv. Limes Romanus.
Sídla
editovat- Důležitá sídla přibližně ve směru od jihozápadu na severovýchod:
- Sigmaringen, hohenzollernské město na horním Dunaji
- Rottweil, nejstarší město v Bádensku-Württembersku
- Albstadt, město v srdci Švábské Alby
- Balingen, město pod hradem Hohenzollernů
- Tübingen, univerzitní město, město lékařů
- Reutlingen, „brána“ do Švábské Alby
- Ulm, univerzitní město, město Alberta Einsteina,
- Münsingen, město na hranici vojenského újezdu
- Laichingen, město tkalců
- Kirchheim unter Teck, město řemeslníků pod horami
- Geislingen an der Steige, město čtyř údolí
- Aalen, město hranic římského impéria
Reference
editovat- ↑ BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 76, 104. Standardizované jméno: Švábský Jura.
- ↑ KRÁL, Václav. Fyzická geografie Evropy. Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0684-2. S. 131.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Švábská Alba na Wikimedia Commons