Dobříšský park

přírodní památka v Česku

Dobříšský park je anglický park u dobříšského zámku, od roku 2013 chráněný jako přírodní památka.[1][2] Rozloha parku je 37,15 ha. Hlavním důvodem územní ochrany je lokalita výskytu páchníka hnědého (Osmoderma barnabita) a společenstva hercynských dubohabřin, suťových lesů, středoevropské bazifilní teplomilné doubravy, suchých acidofilních doubrav, acidofilních suchých trávníků a vlhkých pcháčových luk.

Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Dobříšský park
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Dobříšský park
Dobříšský park
Základní informace
Vyhlášení 28. září 2013
Vyhlásil Krajský úřad Středočeského kraje
Nadm. výška 360 m n. m.
Rozloha 37.24 km2
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Příbram
Umístění Dobříš
Souřadnice
Dobříšský park
Dobříšský park
Další informace
Kód 6084
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku
Starý dub v Dobříšském parku
Kašna, oranžerie a v pozadí bývalé divadlo v Dobříšském parku

Mezi chráněnými živočichy jsou zde tesaříci piluna (Prionus coriarius) a dubinový (Plagionotus detritus), zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta), užovka hladká (Coronella austriaca) a v Huťském rybníce, který zasahuje do parku, i invazní želva nádherná (Trachemys scripta elegans).

HistorieEditovat

Původně sloužil areál jako bažantnice pro zdejší šlechtu, nicméně v době romantismu kdy společnost začala nahrazovat dosud oblíbené upravené a symetrické francouzské zahrady divokou a přirozenou přírodou, se bažantnice zrušila. Přesné datum vzniku anglického parku není známo, byť podle dochované kolorované malby od Ad. L. Stoczka lze téměř s jistotou prohlásit, že byl zhotoven již roku 1815. Jednalo se zřejmě o původní plán areálu, kde je také znázorněna hustá síť cest sjízdných kočárem, z něhož se některé dochovaly dodnes. Jednou z nich je např. cesta vedoucí z parku do Staré Hutě přes Čertův most, jenž byl vybudován v roce 1864 z odpadní strusky vzniklé při výrobě železa, pocházející z blízké cihelné huti.

K názvu mostu se váže příběh o ševci, který měl za úkol včas donést spravené střevíce do dobříšského zámku. Avšak cestu mu náhle znesnadnil rozvodněný potok táhnoucí se západní stranou parku, načež se zjevil čert, který mu pomohl překážku překonat poražením stromu, který ševci posloužil jako lávka. Název mostu však vznikl spíše na základě jeho černé barvy, neboť překlenuje údolí bez potoka. Zmíněný potok byl součástí náhonu vedoucí k mlýnu na východní straně zámku, přičemž jeho (byť dnes už vyschlé) koryto táhnoucí se přes celý park končí u zámecké vodárny. Později v roce 1879 za Josefa Františka Colloredo-Mansfelda se mlýn a přilehlé budovy v okolí parku zbořily, což mělo zásadní dopad na vývoj místní krajiny, neboť se místo těchto staveb začaly vysazovat lipové a kaštanové aleje, které stojí u hlavního vstupu do areálu dodnes. Také se zde zřídilo malé jezírko s umělým vodopádem a fontánou, která se rovněž dochovala. V době komunismu byl dobříšský zámek včetně přilehlého parku původním majitelům Colloredo-Mansfeld zkonfiskován a navrácen až v 90. letech minulého století. Od roku 1995 patří pod správu města Dobříš, přičemž je oblíbenou rekreační oblastí místních obyvatel.[3][4]

Přírodní poměryEditovat

GeologieEditovat

Podloží je tvořeno převážně kambickými pískovcemi a slepenci, na které v jihovýchodní části parku navazují proterozoické břidlice. Převládajícím typem půdy jsou kambizemě a v okolí vody i gleje.

FaunaEditovat

I když území nebylo nikdy intenzivně obhospodařováno, během let kdy se zde budovala bažantnice, bylo nutné některé porosty vykácet pro možnost lovu a výstavbu voliér (v těchto voliérách je dnes možnost vidět místo bažantů např. lišku obecnou nebo výra velkého, kteří sem byli dovezeni z nedaleké záchranné stanice pro volně žijící živočichy), což mělo paradoxně díky výmladkovému způsobu hospodaření pozitivní vliv na zdejší hmyz. Vyskytuje se zde vzácný druh brouka páchníka hnědého (Osmoderma barnabita), který je hlavním předmětem ochrany lokality a který se váže převážně na dubové porosty. Dalším chráněným hmyzem je tesařík piluna a tesařík dubinový nebo zlatohlávek tmavý. Byla zde zaznamenána i želva nádherná a užovka hladká.

Na tomto území byla také poprvé v České republice v roce 1905 vysazena ondatra pižmová bývalým majitelem panství Josefem Františkem Colloredo-Mansfeldem, který chtěl zvíře využít zejména kvůli jeho kožešině. Dva vysazené páry se rychle uchytily v nedalekém rybníku Papež, což motivovalo Mansfelda k další koupi tří párů, které opět vypustil na stejném místě v parku o rok později. Odtud se populace ondatry rychle rozšiřovala až po Orlické Hory a dál. I když byly dobříšské populace ondater během druhé světové války téměř vyhubeny, kvůli únikům z kožešinových farem se tento druh opět rychle rozmnožil, tentokrát po celé Evropě.[5] Ve francouzském parku nedaleko Huťského rybníka byl vystavěn památník se sochou ondatry pižmové, který tam stojí dodnes.

FlóraEditovat

Zdejší rozmanitá vegetace se skládá především z různých stromových porostů a to zejména hercynské dubohabřiny v jihozápadní části s převažujícím dubem letním, habrem obecným a jarními geofyty jako jsou jaterník podléška nebo sasanka hajní. Dále se v severozápadní části areálu vyskytují acidofilní doubravy, jejichž dominantní složkou je především dub zimní či líska obecná. Velmi významné jsou i pcháčové a ovsíkové louky rozkládající se v centrální části parku. Z chráněných rostlin zde roste například bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), česnek chlumní (Allium senescens), jetel alpínský (Trifolium alpestre) a chlumní (Trifolium montanum), kakost krvavý (Geranium sanguineum), ostřice trsnatá (Carex cespitosa), rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum) a smldník jelení (Peucedanum cervaria). Za zmínku stojí také xerotermní vegetace linoucí se po jihozápadním svahu parku, která je tvořena řadou ohrožených druhů jako je vstavač kukačka (Orchis morio), chrpa chlumní (Centaurea triumfettii) nebo kociánek dvoudomý (Antennaria dioica). Původní vegetace je dnes ohrožena některými invazními druhy jako jsou např. trnovník akát či křídlatka japonská, které zde byly uměle vysazovány v 50. letech minulého století.[6]

V západním cípu parku najdeme také 19 metrů vysoký a asi 400 let starý dub letní s obvodem kmene 530 cm, který byl v roce 1981 vyhlášen jako Památný strom.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Kraj chce vyhlásit zámecký park v Dobříši přírodní památkou. Žije tu vzácný brouk [online]. Martina Klapalová, MF DNES [cit. 2011-12-03]. Dostupné online. 
  2. Anglický park v Dobříši by mohl být přírodní památkou [online]. Pavel Pavlas [cit. 2011-12-03]. Dostupné online. 
  3. BRAGGE, Laurie. http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p96761/pdf/ch0711.pdf. [s.l.]: ANU Press Dostupné online. ISBN 9781921313455. 
  4. 15B) Anglický park: Informační středisko města Dobříš. ic.mestodobris.cz [online]. [cit. 2019-11-05]. Dostupné online. 
  5. BRAGGE, Laurie. http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p96761/pdf/ch0711.pdf. [s.l.]: ANU Press Dostupné online. ISBN 9781921313455. 
  6. BRAGGE, Laurie. http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p96761/pdf/ch0711.pdf. [s.l.]: ANU Press Dostupné online. ISBN 9781921313455. 

Externí odkazyEditovat