Otevřít hlavní menu

Bělozářka větevnatá

druh rostliny

Bělozářka větevnatá, někdy nazývaná též bělozářka větvitá (Anthericum ramosum), je jednoděložná rostlina z čeledi chřestovitých (Asparagaceae). Některé starší taxonomické systémy (před APG III) ji řadly do čeledi liliovitých v širším pojetí (Liliaceae s.l.), jiné do již neexistujících čeledi bělozářkovitých (Anthericaceae) nebo asfodelovitých (Asphodelaceae).

Jak číst taxoboxBělozářka větevnatá
alternativní popis obrázku chybí
Bělozářka větevnatá
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné (Liliopsida)
Řád chřestotvaré (Asparagales)
Čeleď chřestovité (Asparagaceae)
Rod bělozářka (Anthericum)
Binomické jméno
Anthericum ramosum
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
V pražské botanické zahradě Na Slupi

PopisEditovat

Jedná se o vytrvalou rostlinu, nejčastěji dorůstá výšek 30-80, vzácněji až 120 cm, pod zemí má krátký nehlíznatý oddenek. Listy jsou nahloučeny v přízemní růžici, jsou jednoduché, přisedlé se souběžnou žilnatinou. Čepele listů jsou čárkovité, cca 2–6 mm široké. Květy jsou uspořádány do květenství, většinou se jedná o latu, jen výjimečně o hrozen. Podobná bělozářka liliovitá (Anthericum liliago) má zpravidla květy uspořádány do jednoduchého hroznu. Okvětních lístků je 6, jsou bílé a cca 10–14 mm dlouhé, vnitřní jsou trošku širší než vnější. Bělozářka liliovitá mívá květy větší, okvětní lístky 15–22 mm dlouhé a vnitřní a vnější přibližně stejně široké. Tyčinek je 6. Gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, je synkarpní, semeník je svrchní. Plodem je tobolka, která je skoro kulovitá, na vrcholu tupá. V ČR kvete nejčastěji v červnu až červenci. Počet chromozómů je 2n=30.

Rozšíření ve světěEditovat

Bělozářka větevnatá roste hlavně v Evropě, na JZ sahá až po Francii a Španělsko. Na úplném jihu, jako je jižní Itálie a jižní Řecko, většinou chybí, stejně jako ve Velké Británii. Na sever její areál zasahuje až po jižní Švédsko, na východ do evropské části Ruska. Mapka ropzšíření viz zde: [1].

Rozšíření v ČREditovat

Roste roztroušeně, místy hojně, v teplých oblastech Čech i Moravy, od nížin po pahorkatiny a patří ke spíše teplomilným prvkům flóry ČR. Nejčastěji ji najdeme v suchých trávnících a v teplomilných doubravách.

 
detail květů

LiteraturaEditovat

Květena ČR: 8 nebo 9 díl

  • Hrouda L. (2002): Anthericum L. In: Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
  • Nová Květena ČSSR, vol. 2, Dostál J. (1989), Academia, Praha

Externí odkazyEditovat