Diskuse:Vrahovice

- DČ

DČ jsem odebral, namátkou odstavce beze zdrojů, požadavky na zdroj, krátké sekce (Poloha a geografické podmínky), které by šly jistě rozšířit, chybí přírodní podmínky atp. OJJ, Diskuse 2. 2. 2020, 15:04 (CET)

@OJJ: Opravil jsem to, všechno jsem ozdrojoval a požadované sekce rozšířil. Některé sekce nemohou být rozšířeny vzhledem k tomu, že k tomu není dostatek informací. Doufám, že už to splňuje požadavky na DČ. --Mahaj (diskuse) 6. 2. 2020, 12:38 (CET)

WPQ

Dobrý den, díky za práci na článku. Jak už ale psal kolega OJJ výše, na článku je potřeba ještě zapracovat. Jednotlivé kapitoly by měly být trochu zevrubněji zpracovány a informace musí být ozdrojované. Jak by mohl či měl takový dobrý článek o obci vypadat si můžete prohlédnout v seznamu dobrých článků v sekci Geografie. Hodně úspěchu při další tvorbě. --Gumideck (diskuse) 8. 2. 2020, 23:18 (CET)

@Gumideck: Děkuji Vám za připomínky i za podporu. Postupně to budu vylepšovat. --Mahaj (diskuse) 11. 2. 2020, 14:32 (CET)

Vrahovice (recenze)

Milý kolego, oceňuji kolik práce jste si s článkem dal, ještě mu ale dost chybí. Drobné a stylistické věci jsem si dovolil opravit rovnou - je to rychlejší a spolehlivé. Zbývají systematické nedostatky, kterré se hodně opakují:

1. hned na začátku 4x "nachází se", což je spíš stylistický zlozvyk; "Vrbák 263 m n.m." doslova na dvou místech
2. Romže a Hloučela jsou jednou potoky, podruhé říčky, to by čtenáře pletlo
3. slovo "vrah" (vrag) znamená nepřítele i v současné ruštině - můžete doplnit
4. parametry šablon, které zůstanou prázdné, je lepší vypustit, zbytečně zabírají místo
5. seznamy osobností by bylo dobré formátovat, jak je obvyklé (* NOVÁK, Jan (1910-1980), učitel), data nelinkovat
6. "Souvisejících článků" je taky trochu moc.

Držím palce a zdravím, --Sokoljan (diskuse) 20. 2. 2020, 19:57 (CET)

@Sokoljan: Děkuji Vám za recenzi, pane profesore. Vážím si toho. Jak budu mít chvilku, připomínky zapracuji. --Mahaj (diskuse) 23. 2. 2020, 10:57 (CET)

Starší historie duchovních správců vrahovické farnosti

@Drvmarek Dobrý den, doporučoval bych tuto část přesunout spíše do článku Římskokatolická farnost Prostějov–Vrahovice, nebo jej aspoň zkrátit (a odkazy na prameny dát jako reference na konec článku). --Mahaj (diskuse) 14. 4. 2022, 15:33 (CEST)

Dobrý článek

@Mahaj: Kolego, obávám se, že jste obsah článku o mnoho nerozšířil od postřehů kolegy Gumidecka, které vám zde před třemi roky psal. Doplnil jste například výskyt v literatuře, nicméně nějaké zevrubné rozšíření jednotlivých kapitol článku moc nepřibylo, ne? A přesto se domníváte, že lze článek zařadit mezi Dobré? --Jan Polák (diskuse) 8. 4. 2023, 11:35 (CEST)

• Snažil jsem se článek rozšířit za pomoci všech dostupných zdrojů o daném místě. Jako bývalý knihovník jsem přesvědčen o tom, že jsem vytěžil maximum zdrojů. Bohužel k tématu není tolik zdrojů jako v případě velkých měst.
• Dále jsem se snažil zapracovat recenzní připomínky Jana Sokola a opravit článek.
• Článek poctivě odpovídá zásadám Wikipedie, je psán encyklopedicky, všechny informace jsou ozdrojované.
• Takže ano, jsem přesvědčen o tom, že si článek zaslouží patřit do kategorie Dobré články. :-)

--Mahaj (diskuse) 8. 4. 2023, 19:37 (CEST)

Původ jména vesnice

V oddílu Název byl původně text

>>> František Kopečný v knize Jména obcí a osad prostějovského okresu (1985) uvádí, že název pochází od osobního jména Vrah. Slovo „vrah“ původně znamenalo „nepřítel“, současný význam slova převládl až v pozdější době. Tuto tezi podporují i Ladislav Hosák a Rudolf Šrámek, kteří ale uvádějí i apelativní význam Vrahovice = lidé sídlící u vrahu; další možnosti vrag = varjažský bojovník, nebo feudál, který přeběhl k nepříteli. Slovo враг (vrag) znamená nepřítele i v současné ruštině. <<<

Já jsem je nahradil za text

>>> Jméno vesnice bylo původně pojmenováním jejích obyvatel: Vrahovici. Možný původ tohoto obyvatelského pojmenování je dvojí: Pravděpodobnější je, že bylo odvozeno od osobního jména Vrah totožného s obecným vrah, jehož starší význam byl "nepřítel". V takovém případě by pojmenování obyvatel znamenalo "Vrahovi lidé". Vyloučit se nedá ani odvození od starobylého zeměpisného pojmu vrah - "vyvýšenina" dochovaného v místních jménech Vráž, Vražné apod. Význam obyvatelského jména by pak byl "lidé sídlící na vrahu". <<<

Po čase však bylo zase vráceno původní znění. A já se ptám: v čem je původní znění pro čtenáře přínosnější, přehlednější, srozumitelnější, informativnější? Zbytečná pozornost je v něm hlavně věnována významu slova "vrah" v historické a současné slovanštině, ačkoli to pro výklad jména Vrahovic vůbec není potřebné. Pojmenování Vrahovic má přece (pravděpodobně) svůj základ v osobním jméně "Vrah", nikoli v obecném slově "vrah"! Jestliže se tedy doplní, že obecné slovo "vrah" použité jako lidské jméno znamenalo původně něco jiného než v dnešní češtině, je to informace navíc, která je nicméně z hlediska výkladu původu pojmenování Vrahovic nadbytečná, okrajová a není naprosto žádný důvod, proč by to mělo být jakkoli dál rozváděno (ve zdůvodnění návratu k původnímu znění se uvádí, že byly smazány odkazy na relevantní informace, jenže ty informace jsou právě naopak irelevantní!). Za další u původně uvedeného významu "lidé sídlící u vrahu" zase naopak není vysvětleno, co to vlastně ten vrah, u kterého měli obyvatelé vesnice sídlit, vlastně bylo. Takže v jednom případě je čtenář zahlcován zbytečnými informacemi, ale v dalším jsou mu naopak informace, které by rád měl, zamlčovány. A dále u teorie o odvození od jména "Vrah" není uvedeno, že toto jméno bylo podkladem pro utvoření obyvatelského jména, které se teprve následně stalo jménem místa, tedy vesnice (od jména "Vrah" mohly být utvořeny třeba tvary "Vrahov" nebo "Vražín", kde se tedy vzalo zakončení "-ovice"? To vysvětleno nebylo). A konečně, přímo v encyklopedických heslech se obvykle neuvádí, kdo je autorem té či oné teorie, k tomu jsou určeny poznámky pod čarou.

Jsem stoprocentně přesvědčen, že má verze je pro laického čtenáře přehlednější a přínosnější, takže jsem ji zase vrátil nazpět. Z původního textu jsem nicméně navíc ponechal odkaz na práci Kopečného, protože to byl jazykovědec, takže je to relevantní zdroj (ale kdyby ten odkaz tam nebyl, nic by se nestalo, protože Hosák-Šrámek Kopečného názor na jméno Vrahovic také uvádějí, jen pochopitelně z jiné jeho práce). Dále jsem jako drobný ústupek uvedl, že dřívější význam obecného "vrah" byl --především-- "nepřítel", protože i Hosák-Šrámek uvádějí i pár dalších možností (což však, jak jsem napsal výše, už není pro výklad jména Vrahovic podstatné). 188.95.60.182 4. 6. 2023, 22:18 (CEST)

Lidé si pod pojmem vrah představí zabijáka, proto jsem považoval za důležité zmínit, že původní praslovanský význam slova byl poněkud jiný. To, že se tam dodnes udržel v jiných slovanských jazycích, navrhoval doplnit zesnulý wikipedista prof. Jan Sokol, když recenzoval článek a navrhoval jeho vylepšení. Na jeho návrh jsem to tam pak přidal.

Kromě práce Hosáka a Šrámka jsem tam doplnil i práci Kopečného z důvodu, že se jedná o práci, která je přímo specializovaná na etymologii míst na Prostějovsku. Kopečný byl v oboru velkou autoritou, dokonce je autorem etymologického slovníku češtiny. Oceňuji, že jste tam ponechal odkaz na práci.

Uvědomuji si, že by články neměly být příliš nabobtnalé, na druhou stranu by ale měly obsahovat všechny podstatné informace k tématu. Proto jsem nechtěl ochuzovat čtenáře o tyto poznatky. --Mahaj (diskuse) 5. 6. 2023, 14:15 (CEST)

„Vrahovi lidé“, tak určitě :) Z mapy je patrné, že Vrahovice, Vráž i Vrážné leží v úpatí kopce či srázu. K tomu Roman Jakobson: „Je pozoruhodné, že i české jméno Vráž i názvy odvozené se zpravidla vztahují na místa, kde jde o proláklinu. Srov. příbuzné slovenské vraž (vráska, rýha, pruh) a valašské vráž (pruh od rány prutem krví podlitý).“ (Vybrané spisy, 1962) Všem Vrchům, Vrahům a Vrchotům zdar --Osidor (diskuse) 7. 6. 2023, 10:09 (CEST)