Diskuse:Merkur (planeta)

Chybí řádkové citace

editovat

Článku chybí řádkové citace (reference) pomocí značky <ref>…</ref> --Jiří Janoušek   6. 9. 2008, 09:05 (UTC)

Na řádkové citace bychom potřebovali speciální šablonu... leč já se k jejímu vytvoření ještě nedostal :(.--Kozuch 6. 9. 2008, 09:31 (UTC)
O ní jsem už také přemýšlel, nejdříve se ale musí vyřešit spor o používaní stávajících šablon. --Jiří Janoušek   6. 9. 2008, 17:17 (UTC)

Na řádkové citace se používá šablona {{chybí zdroj}} nebo šablona {{fakt}}.--Juan de Vojníkov 6. 9. 2008, 19:07 (UTC)

Ovšem pokud článek neobsahuje žádné řádkové citace, tak jsou uvedené šablony nepoužitelné, protože nikdo nebude procházet článek řádek po řádku a cpát tam tucty šablon {{chybí zdroj}}. Ty jsou vhodné až pro konkrétní případy (kde je také používám). Šablona "doplňte řádkové citace" by se jistě hodila. --Jiří Janoušek   6. 9. 2008, 20:38 (UTC)

A v tom případě se dává šablona {{neověřeno}}, protože řádkové citace jsou ty, kterými se dané tvrzení ověřují. Pokud v článku nejsou je článek neověřen a můžem ho považovat za snůžku subjektivních názorů.--Juan de Vojníkov 7. 9. 2008, 05:37 (UTC)

Dobře, ale bylo by do té šablony vhodné doplnit, že se požadují řádkové citace, aby bylo každému hned jasné, o co jde. V této podobě je velmi pdobná a snadno zaměnitelná se šablonami {{Bez zdrojů}} a {{málo zdrojů}}, což asi patrně vedlo k navržení šablon ke sloučení. --Jiří Janoušek   7. 9. 2008, 06:26 (UTC)

Tak hloubejte, ale šablona málo zdrojů je nesmyslná. To jako mrknete do článku a když se vám bude zdát, že je tam málo referencí, tak tam luplnete {{málo zdrojů}}? A co když to budou tvrzení, která nepotřebují být zdrojována? Takové to články je třeba přečíst a opravdu za tvrzení u kterých si myslíte, že mají být odzdrojovány luplnout {{chybí zdroj}} nebo {{fakt}}. Musím konstatovat, že projekt Zdrojování zklamává hned od začátku, stejně jako zklamal projekt Pseudověda. I tam byly dobře vytyčeny cíle, ale zvrtlo se to k tomu, že původně "pseudovědecké" články byly přepisovány podle JEDNOHO zdroje (Klubu skeptiků). Takže původně nevyvážený článek se pouze přelil z prava doleva a de facto se kvalita nezlepšíla.--Juan de Vojníkov 7. 9. 2008, 09:04 (UTC)

Vzhledem k rozsahu článku je jeden zdroj imho málo. Ovšem o této šabloně zde řeč nebyla. Řeší se problém, že z textu šablony Neověřeno není jasné, že se mají doplnit řádkové reference, což tento článek potřebuje. (Klidně se může použít uvedený zdroj.) Pokud v článku již nějaké reference jsou, tak se dá pro označení zbývajících údajů, které je potřeba doložit, použít šablona Chybí zdroj. Ale pokud reference v článku nejsou žádné, tak je to zbytečné procházet a je lepší použít šablonu jako Neověřeno (ovšem s více jasným textem). Samozřejmě že se musí článek prohlédnout, jestli jsou reference opravdu potřeba. Dále nechápu, proč sem cpete projekt Pseudověda, který s tímto tématem nemá imho nic společného. --Jiří Janoušek   7. 9. 2008, 09:33 (UTC)

Ano, máte pravdu. Projekt Pseudověda sem cpu proto, protože mě stejně jako projekt Zdrojování sklamal. Nicméně ještě doufám, že se to v Projektu Zdrojování, obrátí k lepšímu.--Juan de Vojníkov 7. 9. 2008, 10:09 (UTC)

V dlouhodobějším plánu mám v plánu :) na článku zapracovat, přepracovat, rozšířit a ozdrojovat (a to i v rámci projektu Zdrojování). V současnosti jsou ale síly směřovány do hesla Venuše (planeta), která zdroje také potřebovala... --Chmee2 21. 9. 2008, 07:10 (UTC)


Článek je především docela krátký, chybí především popis povrchu, kráterů, rovin, původ vody na Merkuru, Merkur v astrologii. Chtělo by to také tabulku největších východních a západních elegancí v nejbližších pěti letech, či tak nějak, něco o přechodem Merkuru přes Slunce.Tolik jen pro začátek.--Mirek256 28. 3. 2009, 11:01 (UTC)

Poznámky

editovat

Pár zběžných poznámek:

  • K historii pozorování, opravdu Merkur pozorovali Sumerové a pak až Galileo? Staří Řekové, Číňané nebo Arabové nic?
  • V sekci současnost, a pak hlavně budoucnost nejsou reference (u budoucnosti je to zvlášť palčivé)
  • Merkur v kultuře by to chtělo doplnit o ty dvě zakomentované kapitoly.
    • Btw., přijde mi divné jméno planety v kultuře – to je normální etymologie, tak co to más společného s kulturou (kde bych si představoval právě sci-fi, a snad astrologická, věštecká, čarodějnická pojednání)
  • ref 17 není v šabloně, pro encyklopedii doporučuji {{citace sborníku}}
  • ref 10 je v anglické šabloně + chybí parametr jazyk
  • tady není ani slovo o Merkur vznikl podobně jako ostatní planety solárního systému přibližně před 4,6 či 4,5 miliardami let, že by se nedal sehnat kvalitní zdroj na zodpovězení otázky, jak starý je Merkur?
najdu správný zdroj, celá ta sekce je překopírována z Venuše, je to dost podobné, tak jsem to přehlédl --Chmee2 17. 4. 2009, 13:00 (UTC)
PS: Ono není snadné říci, jestli se to stalo před 4,6 nebo 4,5 miliardami let, těžko se řekne, kdy se přestala ta planeta vyvíjet a kdy už se to začne měřit... Ale dodal jsem zdroj, který říká, 4,5 takže jsem těch 4,6 (kterých je vlastně taky správně) umazal, ať to štimuje :) --Chmee2 4. 6. 2009, 22:20 (UTC)

Zatím tolik, zdravím أنا الحق مساهمات النقاش ‎ 31. 3. 2009, 16:24 (UTC)

Ještě pár:

  • "dosahuje pouze o 40 % větší velikosti než pozemský Měsíc" - jak tu velikost měříte? Poloměrem? Váhou?
  • čeština - zejména jsem opravil pár malých písmen u jmen národů ("američani" má být "Američané" a tak)
  • "fotony i slunečním větrem - proudem nabitých částic": typografie (dlouhé pomlčky); "od 1,7 do -1,9 magnitudy" chce delší mínusítka.
  • "v letech 1974 – 1975 zmapoval" tam je pomlčka dobrá, ale kolem ní by v tomto případě (interval čísel) myslím neměly být pomlčky
  • "Sinuous Rilles" - proč tam jsou velká písmena? POkud je to typ útvarů, tak by mělo být sinuous rilles.
  • kapitoly Počasí a Teplota jsou tak krátké, že je coby odstavce doporučuji zakomponovat do předchozí kapitoly
neslučoval bych, ostatní planety to taky tak mají, je to systém a to, že zatím nemáme dost dat není důvod ke sloučení, sonda tam krouží, takže do budoucna určitě se bude dát trošku rozepsat
  • "magnetické pole Merkuru, které dosahuje velikosti asi 1 % zemského" jestli si vzpomínám dobře, tak magnetická pole se neměří velikostí (to je míra prostorového rozsahu), ale intenzitou. A mělo by být řečeno, kde se ta intenzita měří.
  • "Merkur obíhá Slunce po eliptické dráze s poměrně velkou excentricitou dosahující 0,2056." Udělat interwiki odkaz na tu excentricitu elipsy.
  • Opakuje se tam na různých místech asi 3x nebo 4x informace, že zatím zmapovali asi 45 % povrchu Merkuru. Projděte si to z hlediska úpornosti.
  • Náčrtek intenzity magnetického pole planety musí být většího rozměru, takto není čitelný; použijte parametr upright.

Zdravím,--Ioannes Pragensis 6. 4. 2009, 18:01 (UTC)

JInak díky za připomínky, ale občas mne napadá, proč takové ty drobnosti rovnou neupraví člk, co to recenzuje? Sám to nejlépe vidí, co chce upravit, ví jak a tak, je to prostě rychlejší :) Ale upravil jsem, co jsem pochopil, že chcete upravit :) --Chmee2 4. 6. 2009, 22:15 (UTC)

To je různý, někdy přímo opravuju, někdy ne, holt podle nálady a pak hodně podle toho, jak si jsem jistej (že nějakou opravou to spíš nezkonim) :). Opravy sleduju, jen tak dál ;).
Ještě mě napadlo, než by to šlo do dobrých, bylo by dobrý sjednotit používání citačních šablon, zkrátka vymýtit anglické a použít české, ať v tom není chaos. Pěkný večer, či noc أنا الحق مساهمات النقاش ‎ 10. 6. 2009, 21:23 (UTC)

Poznámky svajcra

editovat

Jak se dívá wikipedista na analogii Merkura a rtuti - anglicky mercury? Děkuji, --Svajcr 8. 10. 2009, 13:29 (UTC)

nechápu :) ? --Chmee2 8. 10. 2009, 18:48 (UTC)
Podle starodávných mystiků se nejedná o podobnost čistě náhodnou. Tvrdí, že síly, které působí na Merkuru, utvářejí tento tekutý kov na Zemi (...a další zajímavé věci), současní vědci to pojmenovávají jako "kosmofyzikální faktor".

Z vlastní zkušenosti však vím, že pro duchovní vědu není na wikipedii místo, tak se do úpravy a editaci článků v tomto směru nehrnu. Bohužel nám však svět utíká. Už i rakouské univerzity jdou tímto směrem... Spojují vědecké a umělecké univerzity, spojují vědu a víru do jednoho kompaktního celku. Dokonce na to vydávají zákony.--Svajcr 9. 10. 2009, 05:37 (UTC)

Buhžel nejsem astrolog a ani jinak osvícený "pseudovědec", takže tyto témata jdou mimo mne. Pokud máte ale chuť, nebojte se je s věrohodnými zdroji do článku zakomponovat. Osobně věřím faktům, které si může člověk "ohmatat" .--Chmee2 12. 10. 2009, 07:55 (UTC)

Aktualizace potřeba

editovat

Ahoj. Asi by to chtělo aktualizovat v sekci současný a budoucí výzkum. U planety už je sonda MESSENGER a jistě je i posun v misi BepiColombo. Sám se na to necítím. --Krvesaj 31. 3. 2011, 14:41 (UTC)

Chyba ve stáčení perihelia Merkuru

editovat

Jak je správně napsáno článku, který citujete, perihelium Merkuru se nestáčí o 43 úhlových vteřin za rok. Je to mnohem víc (podle citace 5600). Stáčení je přirozený efekt (nerelativistický) vznikající působením ostatních planet. Teprve když se odečtou všechny tyto příspěvky, zůstane tan těch 43 uhl. vteřin, které jakoby odnikud neplynou. A právě tenhleten malinký zbyteček plyne z obecné teorie relativity.

Borek 62.24.74.16 24. 9. 2011, 20:08 (UTC)

Díky za postřeh, ale myslím že to je v článku napsáno správně.
  • ...perihelium jeho dráhy se stáčí přibližně o jeden stupeň za 6 pozemských let - to je ta naměřená hodnota
  • Toto stáčení nebylo možné plně vysvětlit působením ostatních planet na základě Newtonových zákonů - vliv planet
  • Po započtení všech vlivů zbývala nevysvětlená odchylka 43 obloukových vteřin za století - zbytek po odečtení vlivu
Toto je tedy myslím v pořádku. Ale nesedí mi ...jeden stupeň za 6 pozemských let (v tomto článku) a ...změna směru velké poloosy Merkura v prostoru o přibližně 5600 obloukových vteřin za století v článku Stáčení perihelia Merkuru. To přece není totéž. --Packa 24. 9. 2011, 23:02 (UTC)

Přesnost číselných údajů

editovat

V infoboxu chybí zdroje a údaje o nejistotě měření, což je u fyzikálních veličin slušnost. --egg 11. 3. 2012, 21:08 (UTC)

Zpět na stránku „Merkur (planeta)“.