Diskuse:Matěj Hlaváček

Článek byl 1. 10. 2017 navržen na zařazení mezi nejlepší články.

Diskuse o nominaci byla 29. 10. 2017 ukončena s výsledkem zařazeno.
Pokud článek neuspěl v hlasování, nedoporučuje se jej znovu nominovat před vyřešením nedostatků, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.

Článek týdne

Tento článek byl v 40. týdnu 2017 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Recenze v rámci WP:Q

Mates

Díky za pěkný článek. Mně se to hezky čte, upravil jsem nějakou typografii. Jen pár nejasností a nápadů:

• Komentář Dne 18. února 1895 císař František Josef I. rozhodl o povýšení Košíř na město, jež následně c. & k. místodržitelství dalo svou vyhláškou z 10. března téhož roku na vědomí. – možná je to dáno pokročilou hodinou, nicméně z této věty není podle mě úplně patrné, kdo komu dal co na vědomí
  • Takhle to bylo psáno. Zřejmě šlo o to, že Franta Pepa Jednička o tom, rozhodl a svůj ortel sdělil interně místodržitelství. To se pak postaralo o jeho realizaci formou vyhlášky atp. Přesto jsem text mírně upravil. --Jan Polák (diskuse) 27. 9. 2017, 02:50 (CEST)
• Vyřešeno Zbývající partie zvelebil a přebudoval nákladem převyšujícím 100 000 zlatých[p 1] – já vím, že je to hnidopišství, ale pokud si dobře pamatuji, tak v roce 1892 byla měnová reforma a od té doby se používaly koruny. To se týká více údajů mimo tento (jednak průměrná mzda v poznámce, odhad ceny tramvaje roku 1893 nebo vyčíslení dědictví). Jsou tam k tomu i zdroje, chtělo by to tedy nějak objasnit, třeba v poznámce).
  • Ano, se změnou měny byl při psaní textu trochu problém. Já jsem to vždy bral tak, jak to uváděl zdroj, proto tam je někdy zlatý a někdy již koruna. Stačí, Matesi, takhle? --Jan Polák (diskuse) 27. 9. 2017, 02:50 (CEST)
  • Malá poznámka k tomuto - 1892 sice byla měnová reforma, ale zlatý se používal paralelně s korunou ještě několik let. Takže v tomto období mohly být dvojité ceny. --Whitesachem (diskuse) 27. 9. 2017, 07:19 (CEST)
    • Já bych tam přidal buď nějakou poznámku, nebo odkaz na článek Rakousko-uherská koruna. Ale poznámka by byla lepší. Hned poprvé co uvádíš něco ve zlatých po roce 1892 prostě dát poznámku typu "Roku 1892 byla během měnové reformy zavedena rakousko-uherská koruna. V této době se po několik let počítalo souběžně v obou měnách.[zdroj]" Nebo tak něco. --Mates (diskuse) 27. 9. 2017, 12:12 (CEST)
      • Zapomněl jsem Ti napsat, že to tam máš nově uvedené, jak jsi chtěl. --Jan Polák (diskuse) 27. 9. 2017, 18:51 (CEST)

Toť zřejmě vše. S pozdravem --Mates (diskuse) 27. 9. 2017, 02:18 (CEST)

Já děkuji za přečtení článku. --Jan Polák (diskuse) 27. 9. 2017, 02:50 (CEST)

Perid

Moc pěkný článek, takto významná osobnost si ho nepochybně zaslouží.

• Vyřešeno ...nechal ji velkolepě přestavit na výletní hostinec... - slovo „přestavit“ bych zaměnil za „přestavět“, jejich význam je poněkud odlišný - přestavit nábytek (změnit umístění) x přestavět dům (změnit vzhled, rekonstruovat) viz [1]
  • Upraveno. --Jan Polák (diskuse) 27. 9. 2017, 10:04 (CEST)

Zatím jen toto, četl jsem jen jednou a v rychlosti. Večer případně ještě doplním. --Perid (diskuse) 27. 9. 2017, 07:58 (CEST)

@Perid: Ahoj Peride, budeš ještě v recenzním řízení pokračovat, jak jsi avizoval, nebo je tohle všechno? --Jan Polák (diskuse) 30. 9. 2017, 01:21 (CEST)

Tak ještě toto:

• Vyřešeno Součástí věna, které Hlaváček sňatkem získal, byly pozemky, na nichž vyráběla své zboží cihelna – to souvětí na mě působí divně, nestačilo by jenom ...pozemky s cihelnou? Takhle to vypadá, že cihelna sama od sebe chrlila zboží...
  • Jo,, klidně by to šlo. Myslím, že to vzniklo opisem obdobné formulace z knížky, aby nevzniklo podezření, že jsem to opsal. Ale budiž, můžeme to upravit dle Tvé rady. --Jan Polák (diskuse) 30. 9. 2017, 10:31 (CEST)
• Vyřešeno Několikrát se objevuje tvar obce v 7. pádě jako Košíři. Nejsem si jist, ale přirozenější mi připadá tvar Košířemi (obdobně jako Budějovicemi - viz zde: [2]). S vlastními jmény (navíc v pomnožném tvaru) je vždy problém...
  • Díval jsem se teď do Stručné mluvnice české od autorů Bohuslava Havránka a Aloise Jedličky z roku 1968 a musím Ti dát za pravdu, skutečně to bude spíš „Košířemi“, než „Košíři“ (viz případně strany 66 a 67 zmíněné publikace). Děkuji za upozornění. --Jan Polák (diskuse) 30. 9. 2017, 10:31 (CEST)

Ještě jednou díky za pěkný článek. --Perid (diskuse) 30. 9. 2017, 07:31 (CEST)

Uzavření

@Mates, Perid, Gumideck, OJJ, Remaling, Gumruch: Děkuji, kolegové, za Vaše názory a postřehy. Pokud tedy již nejsou žádné připomínky, pak bych zkusil článek nominovat na NČ, souhlasíte? --Jan Polák (diskuse) 30. 9. 2017, 10:37 (CEST)

Přiznám se, že jsem četl jen kousek, dočtu co nejdříve, ať mohu v NNČ s čistým svědomím hlasovat pro. Nominaci doporučuje devět z deseti wikipedistů :-) Gumideck (diskuse) 30. 9. 2017, 13:31 (CEST)

Remaling

Také díky za pěkný článek. Upravil, doplnil a odebral jsem nějaké wikilinky. Ještě mě napadá:

• Komentář V armádě dosáhl hodnosti šikovatele Podle tohoto (a i jinde na netu) si nejsem jist, zda se jedná o nejvyšší poddůstojnickou hodnost. Minimálně je vyšší hodností ještě štábní šikovatel (pokud mezi poddůstojníky nepočítáme praporčíka a kadeta).
  • @Jan Polák: Tak jsem ještě pátral po netu a pokud má pravdu en wiki, tak praporčík byl v té době (do 1908) ještě veden jako důstojnická hodnost a štábní šikovatel byl zaveden až 1913. Zbývá ještě ten kadet, ale toho asi mezi poddůstojníky počítat nemusíme. Takže asi OK a omlouvám se za komplikace. --Remaling (diskuse) 30. 9. 2017, 22:39 (CEST)
    • Nic se neděje. Já díky za snahu ten problém vyřešit. --Jan Polák (diskuse) 30. 9. 2017, 23:05 (CEST)

Problém, který jsem sám vytvořil :) --Remaling (diskuse) 30. 9. 2017, 23:45 (CEST)

• • Ten údaje jsem zařadil spíše pro zajímavost. Pochází z článku na iDNESu, jak je odkázáno referencí, nicméně při jeho čtení a při znalosti věci člověk zjistí, že obsahuje poměrně dost chyb. Taková nejmarkantnější, dle mého názoru, je chyba v datu úmrtí, která udává o dva dny dříve. Z toho vyplývá, že klidně i informace o poloze hodnosti šikovatele může být zcestná. Zkouším to ověřit (nevím, zda třeba nebyly nějaké změny v šaržích rakouské armády. Zatím ponechávám s tím, že to případně lze vyhodit. Není to věc pro článek důležitá. --Jan Polák (diskuse) 30. 9. 2017, 23:05 (CEST)
• Nevyřešeno Nejprve se pro realizaci svého plánu spojil s Josefem Schmidtem a Josefem Barthou Nevíme něco těchto pánech? Pokud se nevyplatí článek, alespoň třeba povolání?
  • Bohužel. Zkoušel jsem hledat, leč neúspěšně. Otevřel jsem si i ty inkriminované Národní listy (viz druhý sloupek zprava) a tam jsou jen místa, odkud pánové pocházeli. Další informace o nich chybí. Bylo by to minimálně zajímavé se o nich něco bližšího dozvědět, ale asi bohužel… --Jan Polák (diskuse) 30. 9. 2017, 23:05 (CEST)
• Vyřešeno Jízdné. Možná jsem mimo, ale mám pocit, že tenkrát měla koruna výrazně vyšší hodnotu. 3-5 korun se mi zdá za jízdu docela dost. Nebo to byla jízdenka pro nějaké delší časové období? V roce 1910 byla podle tohoto zdroje průměrná denní mzda dělníka 3 až 4 Koruny. Zde se píše o krejcarech.
  • Aha, tak pardon, měl bych také číst poznámky, v roce 1897 byla hodnota koruny jiná než o 13 let později. I tak se mi to zdá moc, ale tenkrát jízdné evidentně nebylo dotované, takže to podle všeho bude v pořádku, v článku o dráze na Wikipedii to asi bude špatně. --Remaling (diskuse) 30. 9. 2017, 20:29 (CEST)
    • U měny bude asi problém s její zkratkou. Na jízdence tramvaje ze Smíchova do Košířů je totiž za číslovkou uvedeno „Kr“, což jaksi podbízí „krejcar“. Jenže ony to jsou koruny. --Jan Polák (diskuse) 30. 9. 2017, 23:05 (CEST)
• Vyřešeno Dávám ke zvážení, zda část informací o provozu tram. tratě nevložit do čl. Elektrická dráha Smíchov–Košíře. --Remaling (diskuse) 30. 9. 2017, 20:11 (CEST)
  • Doplněno. Děkuji za tip. --Jan Polák (diskuse) 30. 9. 2017, 23:05 (CEST)

@Remaling: Závěrem děkuji za pročtení a za postřehy vedoucí k vylepšení článku. --Jan Polák (diskuse) 30. 9. 2017, 23:05 (CEST)

Za málo. --Remaling (diskuse) 30. 9. 2017, 23:45 (CEST)

Ještě k Hlaváčkově tramvaji

Článek určitě má nakročeno k NČ, ale přesto bych si dovolil několik poznámek:

• Vyřešeno Hlaváčkův otec měl "mlékárenský" obchod s odkazem na mlékárnu, jako továrnu na zpracování mléka. Opravdu měl jeho otec mlékárnu jako podnik, nebo prostě jenom prodejnu specializovanou na prodej mléka a souvisejících výrobků?
  • Jak to přesně bylo, nevím. Tipoval bych ale spíš na vlastnictví obchodu, proto jsem interní odkaz na mlékárnu odebral. Děkuji za upozornění. --Jan Polák (diskuse) 2. 10. 2017, 13:44 (CEST)
• Otázka Opravdu jsou nutné červené odkazy tam, kde zatím není článek? Nemyslím si to, encyklopedie vzniká postupně.
  • Této poznámce úplně nerozumím. Vytýkáš v ní přítomnost červených odkazů (tedy na neexistující články) a místo nich bys raději odkazy nedával? Tedy pokud interní článek neexistuje, pak interní odkaz na něj nedávat? Rozumím tomu správně, jak jsi to myslel? --Jan Polák (diskuse) 2. 10. 2017, 13:44 (CEST)
• Nevyřešeno Rozhodující část článku je věnována tramvaji. Nemělo by zde být zaznamenáno, jak byla Hlaváčkova tramvaj kompatibilní s ostatními sítěmi v Praze? Myslím tím rozchod, napájecí napětí, polarita napájecího napětí, spřáhla.
  • Vzhledem k tomu, že je článek o Hlaváčkovi a nikoliv o jeho tramvaji či tramvajové trati, snažil jsem se nezabíhat do příliš velkých podrobností v této oblasti (technických parametrů tratě). Tebou zmíněné informace bych tedy spíš viděl do článku Elektrická dráha Smíchov–Košíře, než do článku o Hlaváčkovi. --Jan Polák (diskuse) 2. 10. 2017, 13:44 (CEST)
• Nevyřešeno Když už je tak velká část článku o tramvaji, nemělo by v článku být také zaznamenáno kdy a kde došlo k propojení Hlaváčkovy tramvaje se zbytkem tramvajové sítě v Praze? Asi někde u Anděla?
  • Část toho je popsána v závěrečném oddíle v kapitole o Hlaváčkově životě. Opět bych ale toto viděl spíš do článku o tramvajové trati, než o Hlaváčkovi samotném. --Jan Polák (diskuse) 2. 10. 2017, 13:44 (CEST)
• Vyřešeno Odkaz "trakční vedení" vede na "Elektrická trakce", vhodnější by bylo "Trolejové vedení".
  • Budiž, může být. --Jan Polák (diskuse) 2. 10. 2017, 13:44 (CEST)

To je zatím jen několik postřehů, budou-li další, doplním. --Leotard (diskuse) 2. 10. 2017, 08:36 (CEST)

Děkuji za úvodní přečtení ve snaze o vylepšení článku. --Jan Polák (diskuse) 2. 10. 2017, 13:44 (CEST)

Můj osobní názor je, že červené odkazy na neexistující články Wikipedii nijak nevylepšují. Především tam, kde autor nemá jasnou představu, že článek velmi brzy vznikne. Což je, obávám se, právě tento případ. Jestliže články jako "šikovatel" nebo "kruhová cihelna" už jsou na spadnutí a za týden či dva tu budou, potom se omlouvám. A samozřejmě stačí pro začátek pahýl a nemusí být od tebe.--Leotard (diskuse) 2. 10. 2017, 14:28 (CEST)

Dovolím si nesouhlasit s pohledem na červené odkazy. Patřím zrovna k těm, kteří červené odkazy rádi zamodřují, a to nejen ty, které jsem si sám nasekal :-) Pokud je to tedy rozumný červený odkaz, který je reálně zamodřitelný, nevidím osobně důvod jej mazat. Gumideck (diskuse) 2. 10. 2017, 15:58 (CEST)

Já si tedy myslím, že tři červené odkazy v takto dlouhém článku rozhodně není moc, navíc by o všech odkazovaných pojmech článek (nebo redirect na souhrn tématu) klidně vzniknout mohl. JAn (diskuse) 4. 10. 2017, 09:48 (CEST)

Mám náměty ještě na několik červených odkazů, zamodříte mi je? (Činžovní dům, Technicko-policejní zkouška, Spálená (ulice), Ferdinandova třída) U Ferdinandovy třídy by stačilo přesměrování na Národní, to asi udělám sám. Vynechávám náměty, u kterých není pravděpodobné, že by někdy vznikly: Suchánkův elektrotechnický závod, Dickinsonův systém bočního napájení. A to musím zcela upřímně poděkovat navrhovateli článku, že se dokázal vyhnout zamodřování obecných termínů typu usedlost, restaurace, konsorcium. V některých článcích jsou zamodřovány i takové obecné termíny a skoro to nabourává čitelnost článku.--Leotard (diskuse) 5. 10. 2017, 10:05 (CEST)