Otevřít hlavní menu
Kusurijův příspěvek – text článku

Po editkonfliktu:

Jméno osob v litevštině se podobně jako ve většině evropských zemí skládá ze dvou částí: rodného jména (vardas) a příjmení (pavardė). Individuální preference v užívání jmen v Litvě se podřizují třem hlavním faktorům: občanskému právu, kánonickému právu a tradici.

Obsah

Rodné jméno – vardasEditovat

Děti v Litvě zpravidla dostávají jedno či dvě rodná jména, přičemž v běžném životě se druhé rodné jméno užívá jen zřídka. Jména jsou buď tradičního původu, a to jak předkřesťanská, tak litevská, anebo jsou moderní.

Nejstarší jména mají indoevropský původ. Často jsou vzniklá spojením dvou kořenů (např. Jo-gaila, tj. silný jezdec). Některá z těchto jmen se dochovala dodnes jako příjmení (Goštautas, Kęsgaila, Radvila apod.). Do obliby se vrátila zejména v období mezi světovými válkami. Další jména jsou odvozená od jmen významných historických panovníků, např. Vytautas, Gediminas, Algirdas, Žygimantas. Ženská jména z prehistorické doby v podsatě nejsou doložena, a tak byla v pozdější době rekonstruována z mužských jmen. Výjimkou jsou historická jména Birutė, Aldona, Rimgailė.

Po přijetí křesťanství se rozšířila křesťanská jména, a to už od 11. století, kdy šlo nejprve o jména z byzantské či slovanské křesťanské tradice. Příklady těchto jmen jsou Antanas (sv. Antonín), Povilas nebo Paulius (sv. Pavel), Andrius (sv. Ondřej) a Jurgis (sv. Jiří). Po instalaci křesťanství jako státního náboženství v roce 1387 přibyla další jména, tentokrát spíš polským vlivem Jonas (sv. Jan), Vladislovas/Vladas (sv. Ladislav), Kazimieras/Kazys (sv. Kazimír) atd.

Některá jména vznikla podle jmen nebeských těles (Saulė – Slunce, AušrinėVenuše), přírodních dějů (Audra – bouře, Aušra – úsvit, Rasarosa, Vėjasvítr, Aidas – ozvěna), rostlin (Linas/Linalen, Eglėsmrk) nebo řek (Ūla; Vilija podle řeky Neris (neplést s pseudonymním příjmením Nėris, které má sice stejný etymologický původ, ale jiný význam)).

Některá jména jsou vytvořena uměle autory uměleckých děl a jako taková se rozšířila mezi veřejnost. Jsou to například Gražina, Živilė z děl Adama Mickiewicze, Daiva z děl Vydūnase, Šarūnas od Vincase Krėvė-Mickevičiuse a další.

Několik oblíbených jmen pochází i od jmen bohů a bohyň litevské mytologie. Byly to například bohyně štěstí Laima, bohyně země Žemyna, bohyně ohně Gabija, bohyně moří Jūratė, rybář Kastytis, kterého Jūratė zachránila před bouří, nebo hadí princ Žilvinas.

Část jmen má německý původ, a to v oblasti Malé Litvy, která byla součástí Východního Pruska. I tato jména ale získala litevskou formu, jako jsou Ansas (původně Hans), Grėtė/Greta (Gretchen), Vilius (Wilhelm).

Rody jmenEditovat

Mužská a ženská jména se liší po gramatické stránce. Naprostá většina litevských ženských jmen končí na samohlásky -a nebo -ė, zatímco mužská končí na -s a jen zřídka na -a. Na končí všechna ženská jména, která jsou odvozená od mužských jmen končících na -a (např. JogailaJogailė) anebo jsou vzniklá ze dvou kořenů.

Příjmení – pavardėEditovat

Litevská příjmení se jako ve většině Evropy dědí po otcovské linii, tedy z otce na děti.

V litevštině se rozlišují příjmení nevdaných žen od příjmení vdaných žen. Tato příjmení jsou již v litevštině přechýlená, liší se od odpovídajících mužských příjmení. V některých velmi výjimečných případech žena, která si nepřeje, aby z jejího příjmení bylo zřejmé, zda je provdaná či nikoliv, používá (se svolením úřadů) přechýlené ženské příjmení, ve tvaru neutrálním. Případně používá příjmení ve tvaru mužského příjmení - nejčastěji pro usnadnění operací s osobními dokumenty v zahraničí.

Vdaná žena zpravidla přejímá příjmení svého manžela. Existují ale i výjimky. Vdaná žena si může ponechat své příjmení za svobodna (mergautinė pavardė - dívčí příjmení) nebo přidat příjmení po manželovi ke svému příjmení za svobodna. Zřídka se pak stává, že manžel převezme příjmení své manželky a doplní ho ke svému.

Původ litevských příjmeníEditovat

Podle původu je možné rozdělit litevská příjmení následovně:

CognominálníEditovat

Cognominální příjmení se odvozují od cognomena, přezdívky, obvykle popisující fyzickou nebo charakterovou vlastnost nositele. Např.: Naujokas, Naujokaitis – z naujas, nový; Kairys, Kairelis – levák, z kairė, levá strana.

Odvozená od řemesel a povoláníEditovat

Příkladem je Kalvis, Kalvelis, Kalvaitis – z kalvis, kovář.

ToponymickáEditovat

Toponymická příjmení jsou odvozená od obcí nebo přírodních útvarů. Příklady: Užugiris – ten, kdo bydlí za lesem (už girios); Kalnietis – z hor (kalnai).

PatronymickáEditovat

Patronymická příjmení poukazují na vztah syna nějakého otce, např.: Jonaitis, Janavičius, Januitis – Janův (od Jonas); Adomaitis, Adamonis, Adamkus – Adamův (od Adomas); Lukauskis, Lukša, Lukošius, Lukoševičius – Lukášův (od Lukas).

Část těchto jmen nese stopy slovanského, zejména polského původu. Jde o jména končící -avičius (z původního -owicz) a -auskas (z -owski), zejména: Jankauskas (z Jankowski), Adamkevičius (z Adamkowicz), Lukoševičius (z Lukaszewicz).

ZdrobnělinyEditovat

Větší množství litevských příjmení jsou zdrobělinami oblíbených křestních jmen,[1] např.: Butkus z Butkintas, Minkus z Minkantas, Norkus z Norkantas nebo Rimkus z Rimkantas.

Ženská příjmeníEditovat

Litevština užívá přechylování pro odlišení mužských a ženských příjmení. Zatímco mužská příjmení zpravidla končí na -as, -ys nebo -is, jejich ženské ekvivalenty končí -ienė nebo (zřídka) -uvienė pro vdané ženy a -aitė, -utė, -iūtė nebo -ytė pro svobodné ženy.

Příklady:Editovat

Příjmení muže Příjmení provdané ženy Příjmení neprovdané ženy Příjmení ženy
s nevyjádřeným rodinným stavem
Nedoporučený český přechýlený tvar
Kazlauskas Kazlauskienė Kazlauskaitė Kazlauskė Kazlausková
Jonaitis Jonaitienė Jonaitytė Jonaitė  
Žalys Žalienė Žalytė Žalė  
Adamkus Adamkienė
nebo Adamkuvienė
Adamkutė Adamkė Adamková
Antanavičius Antanavičiuvienė Antanavičiūtė Antanavičė Antanavičová
  Nėris Nėris Nėris (pseudonym)
Noreika Noreikienė Noreikaitė Noreikė Noreiková
Paukštė Paukštienė Paukštytė    
Butkų Butkų Butkų Butkų  

Poznámka: u příjmení v mužském tvaru zakončených na -us se u příjmení provdaných žen vsouvá vsuvka -uv-. Toto pravidlo se někdy neuplatňuje, jeho neuplatňování je nejčastější v Žemaitsku/Žemaitii. Předposlední dva příklady jsou případy, kdy tvar mužského příjmení je ve tvaru rodu pseudoženského, podobně jako předseda nebo soudce. Poslední tvar je obdobou českého Janů (přivlastňovací pád) a tudíž se - stejně jako v češtině - dále neskloňuje ani nepřechyluje. Dále zde přistupuje ta zvláštnost, že u takových příjmení bývá (ne vždy) změněno pořadí: 1. Příjmení, 2. Jméno. Pokud jde o pseudonymní příjmení (např. Salomėja Nėris), tak ta samozřejmě mají tvar příslušný pouze té osobě a tudíž se osobám s ní příbuzným či spřízněným nepředává a tím nijak nepřechyluje. Jejich skloňování a další odvozené tvary se řídí pravidly pro obecná podstatná jména (nebo přídavná jména, pokud je pseudonym takového charakteru).

Podle pravidla č. 4. (Wikipedie:Přechylování ženských jmen) to dostatečně kodifikováno není: Je tam uvedeno: "Přechylovat by se mělo jen z původního mužského jména. Tedy pokud je ženské jméno v originálu již přechýlené, je vhodné vyhledat mužské jméno a to přechýlit. Jinak je lepší nepřechylovat." Vyhledáme-li mužské jméno (další otázka je jak - to platí především pro nedostatečně znalé příslušného jazyka! google najde příjmení v originále, ale ne jeho mužský protějšek v originále) - např. Kazlauskas, vytvoříme špatně přechýlené příjmení Kazlauskasová, které navíc ochuzuje o informaci o rodinném stavu/nechuti uvádět rodinný stav. Tedy přesně to nejméně vyhovující, co lze stvořit. Podle pravidla č. 4. Další problém: Máme příjmení Kazlauskienė: její manžel může být: a) Kazlauskas (fakt), b) Kazlauskis (také fakt), c) Kazlauskus (+/- teoreticky, ale jak to má vědět neznalý litevštiny??) d) Kazlauskys (+/- teoreticky), e) Kazlauska (+/- teoreticky). V jiných kombinacích těch případů "jen +/- teoreticky" může být podstatně menší procento (ale také i větší procento). Z příjmení Kazlauskienė ani rodilý litevec nemůže jednoznačně ani s odhadem jaká je míra pravděpodobnosti toho kterého případu určit, jaké je odpovídající mužské příjmení.

Schéma a pořadí zápisu jmen jméno, příjmení. Za sovětské okupace se vedle původních jmen nuceně používala i jména transkribovaná (necitlivě) do azbuky + nuceně ještě patronyma (v osobních dokumentech). V běžné praxi se ale ani v té době tyto vnucené modifikace jmen nepoužívaly.

Přechylování (podle schematu nahoře) se používá pouze u Litevek a to jen u těch, které mají litevské příjmení. U "cizinek" (t.j. s nelitevským příjmením) a zahraničních osobností se přechylování nepoužívá. Pokud je příjmení se zakončením velmi podobným nějakému litevskému slovu, potom se skloňuje (pouze v jiném pádě, než 1. pádě čísla jednotného (vardininkas), jinak zůstává nesklonné. Problém tvoří naopak mužská jména/příjmení, která přibírají pádovou koncovku pro 1. pád čísla jednotného. (Například: George Bush = Džordžas Bušas). V běžném styku, v tisku se někdy fonetizuje, t.j. používá se přepis podle výslovnosti. I v denním tisku se však v takových případech nezřídka v závorce použije alternativní zápis. Zde dochází k vývoji (s různými remisemi) od dříve častějšího fonetizování k postupně stále méně častému. Roli hraje i všeobecný vztah k národu: například polská jména jsou mnohem častěji fonetizována + politevšťována (a originální zápis se setkává se značnou nelibostí - prý ohrožení jazyka zanášením cizích prvků) nežli u germánských či románských skupin jazyků. Nicméně ani ta fonetizovaná + politevštěná jména se nepřechylují (kromě osob naturalizovaných: litevské národnosti odedávna žijících v Litvě). Co se týče transliterace z jiných písem (stejně jako i z latinky, kde se výslovnost liší od zápisu) je praxe dosti neustálená, nezřídka silně ovlivněná stereotypy transliterace, používané ruštinou do azbuky, čili pro litevštinu dosti nevhodnými (transliterace již transliterovaného; obtíže: nejednoznačný postup při transliteraci písmen azbuky, pro které neexistují odpovídající analoga v litevské latince) (transliterace z latinky do latinky kopírováním metod transliterace z latinky do azbuky). Obecně styl litevské transliterace proprií je dosti chaotický a nevyvinutý, s určitými, těžko vystopovatelnými pravidly s množstvím výjimek/odchylek, více-méně uspokojivě kopírující výslovnost. V litevštině proto existují nejrůznější slovníky/katalogy transliterace cizích proprií, z nichž některá vyhovují určitým (poměrně složitým) pravidlům, avšak mnohá z takových pravidel vybočují. Tento litevský styl transliterace bývá dosti strnule/rigidně a tvrdě prosazován. Navzdory tomu se v litevské wikipedii a v odbornější literatuře setkáváme se zápisy v originálním znění, pokud jde o latinku, nebo styl dosti podobný anglickému stylu transliterace kombinovaný s (nedostatečnými) ústupky transliteraci s použitím litevských písmen (litevské diakritiky). V litevké transliteraci je často opomíjeno vyznačování délek, což někdy významně snižuje srozumitelnost/jednoznačnost. Naopak se v litevštině věnuje větší (než v češtině) pozornost přízvuku i cizích proprií (který ale nakonec bývá stejně odlišný od litevského). Přízvuk se ovšem v běžném psaném textu v litevštině nevyznačuje.

Příklady mužských a ženských litevských příjmení
Otec / manžel Vdaná žena nebo vdova Svobodná žena
Paulauskas Paulauskienė Paulauskaitė
Bimbirys Bimbirienė Bimbirytė
Adamkus Adamkienė Adamkutė
Mielkus Mielkienė / Mielkuvienė Mielkutė
Kulėšius Kulėšienė Kulėšiūtė

Nejnovější litevský zákon umožnil ženám užívat i kratší formu příjmení, která neodhaluje její rodinný stav. Nejčastěji užívají kratší příponu místo -ienė/-aitė/-ytė/-ūtė/-utė: AdamkusAdamkė). Podle litevského statistického úřadu jsou nejoblíbenější ženská jména:[2]

  1. Kazlauskienė
  2. Jankauskienė
  3. Petrauskienė
  4. Stankevičienė
  5. Paulauskienė

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lithuanian name na anglické Wikipedii.

  1. COLES SMITH, Elsdon. American surnames. [s.l.]: [s.n.], 1986. ISBN 0806311509. S. 83. (anglicky) 
  2. Naujoviškos pavardės tradicinių neišstūmė.

Související článkyEditovat

LiteraturaEditovat

  • ČIRŪNAITĖ, Jūratė. Lietuvos totorių pavardžių formavimasis XV–XVII a.. Baltistica. Jūratė Čirūnaitė, "Lietuvos totorių pavardžių formavimasis XV–XVII a." (The Formation Of Tatar Naming Practices in Lithuania in the 15th–17th centuries), Baltistica, vol. 36, no. 2 (198) pp. 299–306., roč. 36, čís. 2 (198), s. 299–306.. (litevsky) 
  • SENN, Alfred. Lithuanian Surnames. SENN, Alfred Senn, "Lithuanian Surnames," American Slavic and East European Review, vol. 4, no. 1/2 (Aug. 1945), pp. 127–137.. Aug. 1945, roč. 4, čís. 1/2, s. 127–137. (anglicky) 

--Kusurija (diskuse) 22. 7. 2015, 18:13 (CEST)

Do šablony sbalil.--Kacir 23. 7. 2015, 10:43 (CEST)

Diskuse ke zkopírovanému článkuEditovat

@Kusurija:: Tohle sem asi nepatří, že...? Na diskusní stránku... Myslím, že by to mělo být smazáno, ať to tu nemate. Co se stane, když to označím ke smazání? --Okino (diskuse) 22. 7. 2015, 18:18 (CEST)

Samozřejmě na smazání, ale až po tom, co budou mnou učiněné změny zaneseny do článku, neboť jsem je kvůli editačnímu konfliktu nemohl uložit. --Kusurija (diskuse) 22. 7. 2015, 18:26 (CEST)
Ano. Jak si jistě všimnete, označil jsem svou poslední editaci slůvky "a pro nyní hotovo". Takže máte prostor. --Okino (diskuse) 22. 7. 2015, 18:28 (CEST)
Ale, P.S., doufám ale, že to upravíte do encyklopedického stylu. Takové jevy, jako věta "Další problém: Máme příjmení Kazlauskienė: její manžel může být: a) Kazlauskas (fakt), b) Kazlauskis (také fakt), c) Kazlauskus (+/- teoreticky, ale jak to má vědět neznalý litevštiny??)", nebo odkaz na vnitřní pravidla Wikipedie do hlavního prostoru Wikipedie nepatří... --Okino (diskuse) 22. 7. 2015, 18:30 (CEST)

Pokud na článku pracujete, používejte {{Pracuje se}}, aby bylo jejím sundáním každému jasné, kdy může také editovat.--Kacir 22. 7. 2015, 18:31 (CEST)

1. Ke článku se hned tak nedostanu (možná zítra, možná koncem týdne, editace přískokem se zde nehodí). 2. Stávkuji, takže do toho moc chuti nemám. 3. Co uděláme s dvěma různými tabulkami, pojednávajícími o tomtéž? --Kusurija (diskuse) 22. 7. 2015, 18:35 (CEST)
ad 1) Do té doby tedy navrhuji ten článek z této diskuse odstranit, jelikož ho máte v (bezmála) totožné verzi uložený na této stránce: Wikipedista:Rosičák/Nepřechylovací koutek, že... Pokud jste proti, tak ale určitě odstraním veškerý text, který je součástí existujícího článku.
ad 2) To je mi - upřímně - úplně jedno. Protože kdyby mi to jedno nebylo, tak bych na to reagoval - inu ještě ostřeji.
ad 3) Jaké dvě tabulky máte na mysli? --Okino (diskuse) 22. 7. 2015, 18:41 (CEST)

Jména v jiných jazycíchEditovat

Když už jsem sem zabloudil, tak bych měl několik dotazů.

a) Máme také článek o příjmeních českých a potažmo slovenských, kde přechylujeme dvojím způsobem, anebo také vůbec ne (Jacques = to je přece Češka, kterou ale přechýlit nesmíme; Jírů, Hleďsebe)?

b) Kolik je dalších článků s podobným tématem? Je tuším něco jako Čínská jména.

c) Najdou se znalci, kteří by napsali další podobné články, pro japonštinu, vietnamštinu, mongolštinu, ale také španělštinu a angličtinu a ostatní západoevropské jazyky? Kdekterý jazyk má své zvláštnosti, a když pak přidáme ke jménu -ová, tak to vypadá divně.

d) Jak postupovat např. u dvojitých nebo dokonce trojitých příjmení v Německu? To existuje: Müller-Schulze, nebo i Müller-Schulze-Kalbfleisch.

Fakt je, že úřední jména jsou tak říkajíc majetkem osoby. Ale my je měníme bez dovolení. Tak jak to děláme, to je mezinárodně ojedinělý postup, a k tomu ještě dokonale nejednotný. Je nás hodně, kdo to nepovažujeme za encyklopedicky správné. --Zbrnajsem (diskuse) 23. 7. 2015, 13:15 (CEST)

K bodům a) až d) - Wikipedie není poradna. Pokud požadujete nějaký článek, použijte stránku WP:Požadované články. Tahle diskuse nijak nesouvisí s článkem "litevská jména". Co se týče vámi přednesených "faktů", tak úřední jméno není to samé co osobní jméno a přechylování cizích jmen není mezinárodně ojedinělý postup a ani není nejednotný. A i kdyby byl, každý jazyk má právo na svá vlastní specifika. --Palu (diskuse) 23. 7. 2015, 13:24 (CEST)
Naprostá většina žen a mužů ve světě má svoje osobní jména zanesena jako úřední jména. Není mi jasné, co jste myslel tím rozdílem. Pseudonymy? Ty nemá mnoho lidí, a wikijména se nepočítají. A jak by přechylovací tábor rád nakládal s litevskými jmény, to už je věru věda sama pro sebe, bez logického oprávnění, kromě toho, že se drží jakési dogmatické poučky od ÚJČ. Grybauskasová - vždyť to už se ani tomu Grybauskaite zcela nepodobá. Nevidíte to? Jak si můžete dovolit takové změny jmen, kolego Palu? To je prostě nepochopitelné. Na Wikipedii to nemá co dělat. Tím končím, na Vaše další příspěvky tady reagovat nebudu. --Zbrnajsem (diskuse) 23. 7. 2015, 13:40 (CEST)

a) -? (máme české jméno, leč důvod, proč je Jacques Jacques a ne Jacquesová najdete v zákoně), b-c) čínské jméno, japonské jméno, vietnamské jméno, mongolské jméno, španělské jméno [není]. d) Zpravidla se radí přechylovat pouze poslední jméno (= např. Müller-Schulze-Kalbfleischová), ale máme demokracii, takže si dělejte, co chcete. Jinak platí, to co psal Palu, editujte s odvahou! --marv1N (diskuse) 23. 7. 2015, 13:49 (CEST)

Kolega Zbrnajsem si toho zjevně nevšiml, ale tohle není diskusní stránka o českých příjmeních, o němčině, angličtině, japonštině, vietnamštině, španělštině, natož o dvojitých nebo trojitých příjmeních v Německu. Tohle je diskusní stránka o článku litevské jméno. Vše ostatní tu nemá co dělat a může se pouze stát důkazem nezvladatelné touhy kolegy Zbrnajsem neudržitelně rozšiřovat jeho agendu na další a další a další místa.

A proto:

  Wikipedie není diskusní fórum, respektujte to, prosím. Děkujeme za pochopení.  

--Okino (diskuse) 23. 7. 2015, 14:27 (CEST)

Problémy u litevských jmenEditovat

Místo, abyste tady brzdil oprávněnou diskusi, jste si měl všimnout chybných jmen v tabulce, kolego Okino. Musel jsem to být zrovna já, kdo opravil celkem tři chyby. Teď to byla záměna: Pauluskaitė - Pauluskienė bylo zjevně nechtěné. Správně je Palauskaitė - Palauskienė. Diskuse ale musí jít dál. Nikdo z Vás mi neodpověděl na otázku, jak oprávněná je forma Palauskasová, když se jedna Litevka jmenuje právě Palauskaitė a druhá Palauskienė. Palauskasová je (podle Vás) doporučení ÚJČ, a tady mi promiňte: Je to velmi špatné doporučení. A dále: Co uděláte v případě, když Litevka nemá oficiálně otce ani manžela. Takové případy zajisté jsou - nemanželské dcery, adoptované dcery svobodné matky apod. Také budete její jméno přechylovat, i když je to jméno výlučně po matce? Bůhvíkolik je takových případů po celém světě, v nejrůznějších národních společenstvích. Tedy další okolnost, která ukazuje absurditu našich postupů. A pak ty přechýlené mužské pseudonymy žen. Ale tady se jedná o Litvu, a já Vás žádám o odpověď a rozumné řešení mnou nastíněných problémů. Nezjednodušujte moje úvahy tím způsobem jako to tady už zaznělo. V tomto článku jsou jedině správná řešení - tedy Palauskaitė nebo Palauskienė (podle rodinného stavu), případně Grybauskaitė nebo Grybauskienė (ta druhá by mohla být eventuální švagrová či teta prezidentky) - jen tak nadhozena, a sice po tabulce, velmi úsporně, na konci sekce. A to je velmi málo. Myslíte si snad, kolego Okino, že tady bude někdo skutečně přejmenovávat a přesouvat článek Dalia Grybauskaitė? --Zbrnajsem (diskuse) 23. 7. 2015, 16:47 (CEST)

Kolego, peskovat druhé za nezáměrné a snadno opravitelné chyby, to opravdu není styl Wikipedie, to si nechte jinam. Za upozornění na ty chyby Vám děkuji, za to peskování tedy rozhodně ne.
Dále: Nějak mi není jasné, o čem tu vlastně diskutujete. O podobě článku litevské jméno, nebo o tom, jestli se mají litevská jména na Wikipedii přechylovat? To první tady jistě můžeme, ale pro to druhé tady není vhodné místo. Tohle je článek, popisující mimo-wikipedijní realitu, to není žádné doporučení pro Wikipedii. Pokud něco z toho jako doporučení vyznívá, je i to doporučení převzato ze světa mimo Wikipedii a je ozdrojované. Je ho potenciálně možné ještě více relativizovat uvedením toho, kdo to doporučuje, zejména pak v případě, že existuje mimo Wikipedii nějaké doporučení, které je s uvedeným v rozporu.
Pokud navíc máte pocit, že něco z uvedeného je "jediné správné řešení", tak to musíte doložit zdrojem, protože na Vaše osobní názory v tomto článku není nikdo zvědavý. Stejně tak v něm nikdo není zvědavý na moje názory. Z toho také vyplývá, že Vaše poslední otázka je na tomto místě naprosto nesmyslná. Všimněte si tedy laskavě, že já jsem všechny uvedené informace v článku podložil zdrojem, takže jedinou šancí pro Vás je postupovat prostě stejně. Jak to koneckonců platí pro všechny články na Wikipedii.
Nevím, možná jste dostal pocit, že jsem tento článek psal jako argument v diskusi o přechylování. Ale tak to není. Psal jsem ho prostě jako článek, pro informování čtenářů. --Okino (diskuse) 23. 7. 2015, 17:47 (CEST)
Dobrá, ale přesto jste mi neodpověděl na ten námět, jak postupovat u nemanželských dcer nebo u adoptovaných dcer svobodných matek apod., kolego Okino. ÚJČ ve svém konzervativismu na tohle nemyslel a nedal nám žádné doporučení pro případy, když mají ženy příjmení výlučně po matce. Dále je přece i pro Litvu myslitelné, že se žena provdá, ale nechce jméno muže a dohodnou se na tom, že se budou děti jmenovat po ní. Nebo si žena změní jméno, vybere si jméno umělé, co pak? Snad se těchto problémů pro „počeštění“ u litevských jmen někdo ujme, když o tom počešťování článek přece pojednává, ale zatím nedostatečně. A také tohle: V moderní době litevská jména nepřechylujeme, to je takhle krátce v článku. Ale není tam zmínka o tom, že právě Dalia Grybauskaitė není přechýlená (a doufám nikdy nebude). A tato paní není např. sportovkyně, nýbrž je dokonce prezidentka Litevské republiky. A ještě něco: Já bych mohl tady napsat, že jste před chvílí peskoval Vy mne, kolego Okino. A peskoval jste mne za to, že jsem Vás upozornil na chyby v článku. Přitom jsem já v tu chvíli nevěděl, že jste Vy na základě mého shrnutí editace v článku už o těch chybách věděl a celou chybnou editaci opravil. --Zbrnajsem (diskuse) 23. 7. 2015, 19:04 (CEST)
Promiňte, ale já si připadám, jako že jste na Wikipedii úplně nový. Ale to nejste, takže víte, že Wikipedie reflektuje vnější svět. Pokud něco ÚJČ zapomněl doporučit, tak to opravdu není problém Wikipedie, tím spíš to není můj problém a nevím, jak - a proč - na to mám nějak odpovídat. Ale jestli na tom trváte, tak jediná odpověď, kterou Vám na to mohu dát, je: Ten článek můžete sám zlepšit tak, že sám najdete nějaké zdroje, kde se o tom píše. Pokud se o tom nikde nepíše, tak je mi líto, ale na Wikipedii článek prostě nemůže být dokonalejší, než je okolní svět. Ta tři odkázaná doporučení jsou Vám jistě všechna dobře známa.
Stejně tak: Můžete mi vysvětlit, proč by mělo být v článku, že "právě Dalia Grybauskaité" není přechýlená? A pokud to tam být nemá, jak to souvisí s diskusí o tomto článku?
Nejsem si vědom, že jsem Vás peskoval za upozornění na chyby v článku. Pokud ano, tak se omlouvám, ale opravdu si toho nejsem vědom, naopak si pamatuji právě naopak, že jsem Vám za upozornění na chybu v článku výslovně poděkoval (a bez peskování chybu, kterou jste přitom tak docela neopravil, spravil bez dalších protestů sám). --Okino (diskuse) 23. 7. 2015, 19:40 (CEST)
@Zbrnajsem:: Jenže i pro kategorické tvrzení, že něco neexistuje, máte mít zdroj. Máte ho? Pochybuji. Jestli ne, trváte na uvedení, nebo to tam být nemusí? Pokud ano, budu muset přilepit "chybí zdroj"... --Okino (diskuse) 23. 7. 2015, 20:13 (CEST)
@Okino:: Zdroj nemám, kde bych ho tak rychle vzal. Ale to, co jsem popsal, docela závažný a asi nevyřešený problém je, a to nejen u litevských žen, nýbrž všude. To nemůžete popřít. Dejte tam tu šablonu, když myslíte. --Zbrnajsem (diskuse) 23. 7. 2015, 20:19 (CEST)
Tak po určitém zamyšlení změnu revertuji Totiž, jak koukám, tak vlastně už jen souhlasím s Paluovým revertem. Tady jsou důvody:
  1. Chybí zdroje. Není možné vymýšlet si "zásadní problémy" a spěchat s jejich vkládáním do článků bez jakéhokoli ověření. Wikipedie musí ctít ověřitelnost.
  2. Navíc se domnívám, že vytváříte ve skutečnosti zcela fiktivní problém.
    1. I v češtině existují případy neprovdaných žen, které mají děti - a přesto vědí, jak pojmenovat své chlapce (což je protější analogický případ). Taky žena, která se jmenuje Svobodová, ví, že má chlapci dát příjmení Svoboda.
    2. To je ale situace na straně původního jazyka. V litevštině možná o něco zajímavější z hlediska rozdílů mezi dvěma formami ženského jména, ale to by stejně patřilo do jiné sekce. Do češtiny se ale dostane už nějaké existující litevské jméno, se kterým se nějak zachází. Toto jméno přitom bude dodržovat litevské zásady a zapadne do jedné ze tří existujících kategorií. Čeština pak (na rozdíl od litevštiny) nebude řešit, jestli ta žena je vdaná, svobodná, vdova, třikrát rozvedená a znovu vdaná, natož aby řešila, jestli to jméno získala svatbou, nebo jiným úředním aktem apod. Prostě bez ohledu na to čeština bude mít jméno, které podle uvedených zásad
      1. nechá, jak je,
      2. nebo přechýlí podle mužské formy (nikoli mužského konkrétního jména, ale mužské formy),
      3. nebo přechýlí mechanicky přidáním -ová.
  3. Jedinou zvláštností může být takové zvolené jméno, které nerespektuje zásady tvorby litevských (ženských) jmen. Pak už ale myslím, že to vlastně do tohoto článku taky nepatří, protože to vlastně není litevské jméno, ale vzdálená výjimka. A hlavně opět by to muselo být nejdřív reflektováno v "litevské", úvodní části článku, abychom věděli, o čem v české vlastně píšeme.
Tento rozbor dávám pouze na tuto stránku, protože pro něj nemám podklady a je to jen moje dedukce. A vlastně nemám chuť o něm diskutovat. Jestli se ve svém výkladu mýlím, omlouvám se, nejsem vševěd. Ale do článku toto moje vysvětlení nepatří - stejně jako Vaše neozdrojované tvrzení, že jako autoritativní to vysvětlení nikde neexistuje. --Okino (diskuse) 23. 7. 2015, 21:07 (CEST)
Tvrzení wikipedisty Palua při jeho revertu mé editace v článku nebylo platně odůvodněné, bylo to podle jeho POV mínění. Dopustil se opět neoprávněného revertu, jako už často. Prostě přijde jako by se nechumelilo, ani se nepokusí o diskusi a bezdůvodně revertuje. To je už po tolikáté, a velmi často se to týkalo mne, že zvažuji žádost o opatření AV proti němu. Mám k tomu ale mnohem více důvodů. --Zbrnajsem (diskuse) 23. 7. 2015, 22:13 (CEST)
Okinovy (a Paluovy) reverty nejsou v pořádku, neboť svoji (pochopitelnou) neznalost podsouvá jako autoritativní tvrzení. Například to, že existuje Alma Adamkienė, nijak nedokazuje, že neexistuje/nemůže existovat (podle častějšího způsobu odvozování příjmení vdané ženy v litevštině - jiný, než v oblasti Žemaitie relativně častější model) příjmení Adamkuvienė. Jeho výskyt snižuje pouze vedlejší faktor - totiž to, že příjmení Adamkus je v Litvě extrémně málo časté (konkrétně v případě exprezidenta LR Valda Adamka bylo jak křestní jméno, tak příjmení (jazykově korektně) upraveno z Voldemaras Adamkevičius). Příčinou nízkého výskytu korektnějších forem je v minulosti velmi časté popolšťování původních litevských příjmení. Z tohoto důvodu si dovozovat pravidla v neznámém jazyce pouze na základě výsledků vyhledávání Googlem je zcestné. --Kusurija (diskuse) 24. 7. 2015, 09:55 (CEST)
Děkuji za rozšíření a těším se na další. Doufám, že bude pozitivně přijata má editace, se snahou o zjednodušení textu, který kombinací původního a Vašeho nového někde vytvářel vskutku nekonečné věty anebo až trojité vrstvy závorek a také v nich příliš složitý text. Pokud je opravdu tak užitečný, navrhl bych celý ten odstavec vzít z gruntu jinak, možná jako seznam s odrážkami. Za případné chyby se omlouvám.
Celkově dělám jen to, co svedu, zázraky (třeba se naučit během deseti minut litevštinu), nesvedu. A dělám to vše jen proto, že si myslím, že ten obecný a vysvětlující článek je jako celek užitečnější než přetahovaná o přechylování jednoho jména. --Okino (diskuse) 24. 7. 2015, 16:31 (CEST)
Je zajisté užitečnější. Ale také určitě víte, jak ta přetahovaná vznikla a proč vznikla. Mohla by už skončit, kdyby ... --Zbrnajsem (diskuse) 24. 7. 2015, 16:53 (CEST)
A jak to zase souvisí s tímto článkem? --Okino (diskuse) 24. 7. 2015, 17:01 (CEST)
Vy jste se o tom sám zmínil. A podívejte se na článek, tam jsem něco opravil. Doufám, že to nalezne Vaše schválení, kolego. --Zbrnajsem (diskuse) 24. 7. 2015, 17:07 (CEST)
No, na schvalování takových změn odkazů tu je spíš kolega Kusurija, uvidíme, jak se mu to bude zamlouvat. Třeba chtěl tu christianizaci Litvy napsat. Já tu jinak neschvaluju nic. Co se mi nezdá, opravuju, co se mi zdá, ne, že bych schvaloval, já to chválím - třeba to Kusurijovo rozšíření. A ta zmínka - inu, ta byla přímo navázaná na tento článek a na důvod jeho vzniku, proto tu má místo. Vaše zmínka - tam tu souvislost žádnou prostě nevidím. --Okino (diskuse) 24. 7. 2015, 17:30 (CEST)

Externí odkazy či reference byly změněny (srpen 2018)Editovat

Dobrý den,

právě jsem se pokusil opravit 1 externí odkazy či reference na stránce Litevské jméno. Prosím, zkontrolujte moje editace. Pokud máte nějaké otázky, potřebujete, abych tyto odkazy nebo dokonce celou tuto stránku ignoroval, prosím vizte seznam často kladených otázek pro další informaci. Provedl jsem následující změny:

. Udělal-li jsem chybu, vizte seznam často kladených otázek.

Děkuji.—InternetArchiveBot (Nahlásit chybu) 30. 8. 2018, 12:45 (CEST)

Zpět na stránku „Litevské jméno“.