Diskuse:Gliwice

Poslední komentář: před 8 měsíci od uživatele Chrz v tématu „Přesun 2022

Název editovat

Může pan Daniel Baránek uvést nějaké příklady na doložení tvrzení "polský název je jednoznačně zažitější?" Děkuji. 62.24.89.211 7. 12. 2008, 14:45 (UTC)

Prosím. 62.24.89.211 9. 12. 2008, 19:51 (UTC)
Viz zde: [1]... sekce Přesun. --Nadkachna 9. 12. 2008, 20:08 (UTC)
Je zde řečeno, že v Ottovi Hlivice nejsou, že v "Geografický místopisný slovník světa" (Academia, ISBN 80-200-0445-9) jsou uvedeny a že v Google testu vyhráli Gliwice. Tzn. že je to Google proti Slovníku a rozhodně bych nepovažoval Google za zrovna nejvíce směrodatný, protože kvalita nalezených článků je dosti sporná. Já můžu pridat zdroje, které ukazují na Hlivice a Glivice jako regulérní české názvy [2], [3], [4], [5], [6], [7] [8] a další. Takže opravdu byla předešlá analýza provedena zodpovědněa opravdu je název Hlivice a Glivice nepoužívaný název Gliwice naopak používaný? Z uvedeného se mi zdá, že až tolik asi ne. Mě se zdá, že v podobných sporech se tu velice často zachází s pocity a argumenty jdou stranou, že jde bohužel spíše o politiku než o opravdové soudy. 62.24.89.211 9. 12. 2008, 21:44 (UTC)
Osobně bych uvítal nějaký slovník nebo pořádnou knížku, ze které by bylo jasné, že měla kvalitní redakci a korekturu, ovšem nejsem žádný odborník v této věci. Jen pokud jde o přepadení té vysílačky... četl jsem hodně knih o WWII, ale nepamatuju se, že by tam bylo přepadení vysílačky v Hlivicích... Zdraví. --Nadkachna 9. 12. 2008, 22:02 (UTC)
Není pravda, že Hlivice v Ottovi nejsou. Jsou, ale pojednávají o Hlivicích (Hliwitz) na Moravě a o diskutovaném městě se nijak nezmiňují. To je tam pod heslem Glivice (Gleiwitz). —Mykhal (diskuse) 24. 5. 2020, 11:58 (CEST)Odpovědět
Pořádný slovník (bohužel jenom tento už předložený, nemám k ničemu přístup): "Geografický místopisný slovník světa" (Academia, ISBN 80-200-0445-9)
A k té vysílačce: Vysílačka v Hlivicích i Glivicích na internetu: [9][10][11][12][13], atd. Je toho dost, použití je i ve fórech, atd. Takže soudobý slovník tu máme a soudobé užití na internetu taky. Srovnáme-li na google odkazy, je to asi 15 proti 20 kvalitních pro Gliwice, což nevypovídá o nepoužívanosti českých názvů Hlivice/Glivice. Spolu s předešlým testem bez vysílačky se jeví jako celkový vítěz český název.
Apropos na toto nemusí být člověk zas takový odborník, stačí si něco přečíst a trochu se porozhlédnout a hned si člověk udělá obrázek, jestli je český název archaický, nebo běžný. Např. já vím o Hlivicích z dějepisu ze základní školy, tam nás ani originální název neučili (což je myslím na škodu). 62.24.89.211 10. 12. 2008, 00:40 (UTC)
@Nadkachna Od kolegy 62.24.89.211 rozhodně nečekejte, že Vám sem přidá nějakou referenci z literatury. Jeho oblíbenou činností na wikipedii je počešťování jakýchkoliv českých názvu a to bez důkazu, maximálně s odkazy na nějaké internetové stránky (např. estonské atd.). Stačí se podívat na jeho editace:). Dnes večer se pokusím z několika zdrojů doplnit používání tohoto názvu (samozřejmě z literatury). V tomto konkrétním případě se domnívám, že mohou být oba názvy (nebo spíše všechny 3)- jak český, tak polský a to ve všech formách... Hlivice, Glivice, Gliwice. Toto je jedno z mála hesel, u kterých by kolega 62.24.89.211 mohl protlačit svoje bohemizování. --Raduz 10. 12. 2008, 07:09 (UTC)
No, osobně bych se ke zdrojům z internetu stavěl více než kriticky. Pro mě je berná mince spíš kniha z kvalitního nakladatesltví, kde víte, že si nad tím problémem nějaký editor lámal hlavu.--Nadkachna 10. 12. 2008, 08:42 (UTC)
Přesně tak, jenže vysvětlujte to kolegovi 62.24.89.211 :) --Raduz 10. 12. 2008, 09:08 (UTC)
Jenom bych ještě dodal, co říkají pravidla českého pravopisu (mám verzi z r. 1976, takže ne nejnovější, ale pokud proběhly nějaké změny, můžete na to upozornit):
II.Zeměpisná jména
1. Zěměpisná jména pocházející z jazyka, který užívá latinské abecedy, píší se většinou pravopisem původním. Např. Haag, Chicago, Bordeaux, Le Havre; Mont Blanc (i Montblank), Mount Everest; Guinea, Provence (ale provensálský), a to i když jsou tvaroslovně počeštěna (Seina, Loira, Rhona apod.)
pozn 1.činí-li užití písmen v české abecedě neobvyklých (ł, ç aj.) technické nesnáze, nahrazují se - jako u osobních jmen - písmeny s nejbližší zvukovou platností anebo příslušnými písmeny bez rozlišovacího znaménka, např. Nimes, Besacon, atd.
Dále je zde výčet zeměpisných jmen, u kterých používáme počeštěnou podobu - z polských je zde např. Krakov, Varšava, Osvětim, Vratislav.... ale ne Hlivice.
Zítra se ještě podívám do encyklopedií a jiné literatury, jak uvádí tento název
Je mi nicméně jasné, že toto kolegu 62.24.89.211 nepřesvědčí, protože on razí pravidla z období národního obrození - tj. počeštit vše, co se dá. --Raduz 10. 12. 2008, 10:49 (UTC)
Pane Raduzi, přestaňte mě prosím napadat všude, kudy chodíte. Já se k Vám chovám naprosto korektně, tak se ke mě taky chovejte korektně.
Pokud jde o Vaše pravidla, v každém článku, kde toto navrhuji (např. Żory) je to zavrženo, takže se tu oháníte něčím, co zavrhujete.
Výčet jmen není a nemůže být kompletní, proto tu máme pravidlo.
Pokud jde o to, co já razím - razím používání existujících českých názvů, které nikomu kromě několika lidí zde na Wikipedii nevadí. Je totiž obtížné pro lidi používat názvy, které nelze ani vyslovit, ani napsat, proto mimochodem tato exonyma vznikají. Nic není můj výmysl, ke všemu hledám zdroje a to, že nemám přístup k literatuře, ale jen k internetu, ze mě nedělá méněcenného editora, do kterého můžete kdykoliv kopnout.
Naproti tomu Vy jste proti jakémukoliv používání exonym, protože jste vystudoval polštinu, jak tvrdíte. Mezitím se mne snažíte při každé editaci napadnout a zdiskreditovat narážkami a urážkami. Tak toho prosím nechte a diskutujte argumentačně, protože Vaše podpásová argumentace je k ničemu a jenom kazí atmosféru. To, že máte přístup k encyklopediím je méně relevantní, než můj přístup k internetu, protože podle příslušných pravidel je tato encyklopedie založena na sekundární, nikoliv terciálních zdrojích. Bohužel, Vy se ale budete řídit pocitem, že všechno české pojmenování je špatné a budete hledat jakékoliv, i podlé, cesty zpochybnění.
Je ale jisté, že lidé zde mluví česky a tato encyklopedie je proto také česky. Originální název je v článku uveden, jen se v textu používá český název, který lidé znají, je to normální tvorba českého textu, vůbec nerozumím Vaší motivaci toto popírat, ale rozhodně nerozumím Vaší motivaci mě neustále v každé diskusi napadat a znevažovat. 62.24.89.211 10. 12. 2008, 13:11 (UTC)
Pro Nadkachnu: Ano, rozumím Vám, ale jak říkám, nemám k žádné přístup, nicméně jedna je předložena, tzn. že název je evidentně nevymyšlený. Internet pak dokládá, že se název v současnosti používá. 62.24.89.211 10. 12. 2008, 13:13 (UTC)
Ale Vás nezajímají ani pravidla českého pravopisu... tak si je alespoň přečtěte... Zajímá Vás, jen to co chcete Vy... a to co je v literatuře Vás vůbec nezajímá... A nevymýšlejte si české názvy - např. Boleslav - je to trapné... --Raduz 10. 12. 2008, 13:50 (UTC)
[14] --62.24.89.211 10. 12. 2008, 14:00 (UTC)
@62.24.89.211 Kdybyste se nechoval, jak se chováte, tak já bych se také nechoval, tak jak se chovám. :) Bohužel si dost často vymýšlíte, takže potom vystupuji proti některým z Vašich zásahů (zejména těch bohemizačních). Pokud máte problémy s literaturou, tak se zkuste přihlásit do nějaké knihovny. Myslím si, že v Lounech určitě nějaká knihovna je.
Pokud jde o toto heslo, tak tady netvrdím, že zde mají být Gliwice nebo Hlivice. Myslím si, že v tomto případě jde obojí. Nicméně, než udělám nějaké finalní stanovisko, podívám se do patřičné literatury. Nebudu rozhodně hlásat: tady to v jedné knize takto použili (nebo: "našel jsem to na internetu", což děláte většinou), takže mám pravdu jen já. Dnes to už nestihnu, takže snad zítra. Jenže Vaším cílem je provokovat, takže Vás to stejně nebude zajímat.--Raduz 10. 12. 2008, 14:49 (UTC)
Jsem z Prahy, do knihovny nemám čas chodit. Podle zdejších pravidel se používají exonyma, pokud jsou zažitá. Moje práce spočívá v tom, že toto ověřím a podle výsledku buď změním nebo nezměním článek na české exonymum. Asi Vám nemusím vysvětlovat, jaké mají exonyma (ve všech jazycích, nejen v češtině) výhody. Pokud jde o internet, vybírám pouze kvalitní sekundární zdroje, pokud to z nějakého důvodu nejde, tak to na rovinu řeknu. Nikoho nepodvádím a zdroje pečlivě procházím. To, že jsou internetové, je irelevantní, navíc oproti encyklopedii je to podle zdejších pravidel vhodnější, protože tato encyklopedie má vycházet hlavně ze sekundárních, nikoliv terciálních zdrojů, ty slouží pouze k podpoře. Z tohoto hlediska není rozdíl mezi kvalitním článkem v časopisu a kvalitním článkem na internetu.
Já jsem dodal (resp. předal) mimo ty internetové i jeden tištěný soudobý terciální, což dokazuje, že jsem si exonymum nevymyslel. Musíte si uvědomit, že já nepoměřuji, jestli je exonymum používané výhradně jako Londýn, ale jestli je zažité, jako např. Řezno. Takže z tohoto všeho vyplývá mé stanovisko - sekundární zdroje mají být upřednostněny a encyklopedie a slovníky tedy nemají být tak jednoznačně dominantní při rozhodování, jak to tu prosazujete, ale pouze podpůrné. Při vhodné selekci internetových zdrojů nelze prohlásit, že jsou jako celek nevhodné, naopak jde o přínosné sekundární zdroje.
Oceňuji, že jste změnil nótu, jen ten závěr jste zase stočil k onomu napadání Vám vlastnímu.
Doufám, že po tomto vzájemném vysvétlení zacházení se zdroji se celé nedorozumění vysvětlí a vyměníte útočnost za konstruktivní analýzy (nevylučující žádné kvalitní zdroje). Ostatně už Vaše tvrzení "Myslím si, že v tomto případě jde obojí." spolu s pravidlem o exonymech a dodanými zdroji ukazují, že jsem neprovokoval, nýbrž postupoval v souladu s pravidly.
Proto bych rád, kdybyste do budoucna volil smířlivější tón a nekazil náladu. Chápu, že se musíme bránit proti tlakům, které z encyklopedie udělají nevěrohodný paskvil, ale je nutno nejdřív prověřit, zda jde opravdu o takovéto snahy, než se pustíme do boje proti nim. Je mi jasné, že jsem z tohoto hlediska podezřelý, když postupuji systematicky článek po článku a provádím takovéto změny, ale správný postup ochrany encyklopedie by měl být - "prověřit a jednat", nikoliv "mít pocit, že je to divné a jednat".
Ná závěr už jen zopakuji, že každé mé stanovisko vychází z pravidel, nic jsem si nepřidal. 62.24.89.211 10. 12. 2008, 15:25 (UTC)

62.24... /jenž mimochodem nemá nic společnéhop s nikým jiným, jenž tu dřív působil/ tu strávil x hodin nesmyslnýma diskuzema a přesunama, ale do knihovny nemá čas chodit... Co se na to asi tak dá říct...

Pravidla si evidentně hodlá vykládat po svém /když přeložím jeho příspěvek a chování do češtiny: když na internetu (v jeho pojetí sekundární zdroj koukám) kdekoliv najdu něco "česky" je zažité a na Wikipedii to tak musí být.../. Osobně nevidím důvod proč vůči němu postupovat jinak než jako s jakoukoliv IP - podezřelé a nedoložené změny prostě revertovat. --Nolanus C E 10. 12. 2008, 16:29 (UTC)


Použití názvů Gliwice, Hlivice, Gleiwitz v literatuře, novinách: editovat

Literaturu v jednotlivých sekcích řadím od nejnovějšího použití k nejzastaralejšímu, dodávám i knihu kolegy 62.24.89.211, ačkoliv jsem si ji nemohl ověřit :

encyklopedie

  • Ilustrovaná encyklopedie, Praha 1995 - heslo Gliwice
  • Malá československá encyklopedie, Praha 1987 - heslo Gliwice
  • Ilustrovaný encyklopedický slovník, Praha 1982 - heslo Hlivice
  • Malý encyklopedický slovník A-Ž, Praha 1972 - heslo Hlivice


dějepisné knihy

  • Piekalkiewicz, J.: Druhá světová válka, Praha 2008, - Gliwice
  • Gruntová, J.: Legenda a fakta o Oskaru Schindlerovi, Praha 2002 - Hlivice
  • Keegan, J.: Druhá světová válka, Praha - Plzeň, 1996 - Gleiwitz
  • Bowman, J.: Kronika dějin 20. století, Praha 1993 - Hlivice (Gleiwitz)
  • Kolektiv: Dějiny novověku, Praha 1973 - Hlivice


turistický průvodce aj.


slovníky, jazykové příručky

  • česko-polský slovník - překlad není uvedeno
  • polsko-české slovník - překlad není uvedeno
  • Pravidla českého pravopisu, Praha 1976 - mezi užívanými počeštěnými názvy měst není uvedeno, ve slovníku rovněž není uvedeno


noviny, TV prohledáváno ve tvarech 1., 3. a 7. pádu.

  • www.idnes.cz - Hlivice - 0 použití [15], Gliwice - 16 použití [16], Glivice - 0 použití, Gleiwitz - 0 použití
  • www.lidovky.cz - Hlivice - 0, Gliwice - 0, Glivice - 1 [17], Gleiwitz - 1
  • www.aktualne.cz - Hlivice - 1, Gliwice - 5, Glivice - 0, Gleiwitz - 0
  • www.novinky.cz - Hlivice - 0, Gliwice - 11, Glivice - 0, Gleiwitz - 0
  • www.ceskatelevize.cz - Hlivice - 3, Gliwice - 12, Glivice - 4, Gleiwitz - 2

--Raduz 11. 12. 2008, 09:14 (UTC)


Dále pro informaci přikládám toto: poptal jsem se v jazykové poradně Ústavu pro jazyk český Akademie věd, jaký název používat primárně pokud jde o názvy polských měst na Wikipedii. Zde předkládám odpověď:

v daném případě se zdráháme udělit obecně platné doporučení. Měřítkem vhodnosti daného exonyma (počeštěného názvu cizího města, obce atd.) je - jak jste si zřejmě vědomi - právě míra vžitosti a ustálenosti a ta je u každého uvedeného případu různá, různý je i způsob utváření - některé uvedené případy jsou vlastně jen přepisy (např. Rzeszów - Řešov). Nabízíme dvě možnosti řešení:

1) Volit základní podobu hesla podle vžitosti a ustálenosti (Varšava, Krakov, ale např. Lwówek). Toto řešení je však nevýhodné jednak celkovou nejednotností řešení, jednak obtížně uchopitelnou a subjektivně pojímanou mírou vžitosti. Prakticky vzato je toto řešení nevýhodné i proto, že uživatel nemusí nalézt hledané informace v případě, že zvolí jinou podobu, než která je použita jako základní.

2) Použít jako výchozí polskou podobu názvu, a je-li to možné, uvést exonymum např. v závorce, rozhodně však doporučujeme přinejmenším zmínit exonymum alespoň ve výkladovém textu hesla. Toto řešení je vyhovující jak jazykově, tak prakticky: uživatel vyhledávající informace o polských městechbude jistě alespoň elementárně poučen o podobách názvu a hledané informace najde, ať už použije kteroukoli z obou podob. Vycházet z polské podoby je výhodnější i pro případ, že budou v encyklopedii zahrnuta též méně známá sídla, pro která v češtině exonyma nemáme.

S pozdravem

Martin Prošek

Ústav pro jazyk český AV ČR

oddělení jazykové kultury - jazyková poradna

-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Raduz (diskusepříspěvkybloky) 11. 12. 2008, 11:00 (CE(S)T)

V tištěných publikacích je to vyrovnané a v internetových je výskyt hodně řídký, tedy z mého pohledu je jméno Hlivice zažité dostatečně na aplikování pravidla o zažitých názvech. 86.49.11.246 11. 12. 2008, 10:43 (UTC)

Názory editovat

Dík. Osobně bych řekl, že jak vzhledem k četnosti tak vzhledem k praktičnosti bude nejlepší zůstat u Gliwice. --Nolanus C E 11. 12. 2008, 09:24 (UTC)
V tom případě byste možná měli v tom smyslu upravit i heslo Přepadení vysílačky v Glivici, aby to bylo jednotně.--Nadkachna 11. 12. 2008, 10:02 (UTC)
Nezlobím se:). Co se týče odpovědi z ÚJČ /která je víceméně neutrání/ je vhodné si všimnout jednoho detajlu: Prakticky vzato je toto řešení nevýhodné i proto, že uživatel nemusí nalézt hledané informace v případě, že zvolí jinou podobu, než která je použita jako základní. - chudáci zřejmě nevědí, že máme redirekty, rozlišovače a rozcestníky:)); nicméně ta věta má i tak pravdivé jádro - redirekty, rozlišovače a rozcestníky sou jen z nouze ctnost a měly bysme přes ně čtenáře hnát co nejmíň. Čtenář Wikipedie půjde pravděpodobně víc přes přes původní názvy než by to z jiných rešerší vypadalo. Použití původního jména (někdy naopak počeštěnéhé) může pomoct eliminovat rozlišovač.
Jinak pozor, argumentace dotazy z ÚJČ takto je de facto vlastní výzkum. Rovněž je dobré je nepřeceňovat, ty lidi sou odborníci a zabývají se tím, ale kolik času asi jednomu dotaz věnujou? Odpověď z člověja z ÚJČ, který tomu věnoval 30 minut nemůže nahradit naše vlastní rešerše ani wikipedické zvyklosti. --Nolanus C E 11. 12. 2008, 10:29 (UTC)
Určitě odpověď z jazykové poradny nepřeceňuji, beru ji jako jeden z podpůrných argumentů (ale je mi jasné, že si z toho 62.24.89.211 vyvodí své). Redirect v tomto případě považuji za velmi prospěšnou věc... Hlivice opravdu někteří lidé používají.

Kolega 62.24.89.211 je již opět zablokován (není divu, že?), takže se nám k tomu měsíc nevyjádří. Ovšem řekl bych, že se přihlásí pod jiným IP a bude ze sebe opět dělat jinou osobu, aby dokázal své "pravdy"

Pokud jde o článek Gliwice - nechal bych jej na současném názvu. Důvody:

  • 1. z novin, tv a literatury je patrné, že se v současné době spíše ustupuje od dříve používaného Hlivice.
  • 2. doporučení jazykové poradny

Samozřejmý je redirect z Hlivice (a raději i Glivice, ačkoliv se tento tvar téměř vůbec nepoužívá) + informace v článku o těchto českých názvech. Také heslo Přepadení vysílačky v Glivici bych upravil, aby bylo jednotné, jak již výše zmiňoval kolega Nadkachna. --Raduz 11. 12. 2008, 10:42 (UTC)

Doporučení poradny jsou dvě, jedno z nich koresponduje s pravidlem wikipedie Wikipedie:Název článku#Jména měst a obcí. Tedy Váš druhý důvod je poněkud matoucí. 86.49.11.246 11. 12. 2008, 10:46 (UTC)
Skutečně je zablokován? Ani sem si nevšiml, za co přesně teď? 86.49... je někdo jiný?:) A ano souhlasím.
@ 86.49... co se týče pravida Wikipedie, už sem mnohokrát vysvětloval, že si ho převracíte vlastním výkladem zažitosti. --Nolanus C E 11. 12. 2008, 11:02 (UTC)
No neříkal jsem to, že přijde odjinud :) --Raduz 11. 12. 2008, 11:07 (UTC)
Vy byste pánové zpochybnili i vlastní matku, nemám pravdu? V tomhle jste opravdu bravurní. 86.49.11.246 11. 12. 2008, 11:20 (UTC)

Jo, klidně bych ji revertoval. A pak pro jistotu ještě zabil sekerou a mrtvolu bych zahrabal v lese. --Nolanus C E 11. 12. 2008, 11:23 (UTC)

Osobně bych souhlasil s řešením, které navrhl Raduz... Gliwice + redirekty + český ekvivalent přímo v textu.--Nadkachna 11. 12. 2008, 11:31 (UTC)
@86.49.11.246:Hlavně tu netvrďte, že se Hlivice objevuje na netu častěji:
  • Hlivice [18] - ani jeden z prvních 10 článků se netýká diskutovaného města
  • Gliwice [19] - hned několik odkazů, jeden např. z Českého rozhlasu. --Raduz 11. 12. 2008, 11:33 (UTC)
Ale to tady nikdo přece netvrdí, tady se tvrdí, že je Hlivice zažitý název. 86.49.11.246 11. 12. 2008, 11:45 (UTC)
Pokud se na Vaše google odkazy podíváme blíž, vyjde nám poměr 576 [20] proti 277 [21]. To už ta přesvědčivé není. 86.49.11.246 11. 12. 2008, 11:50 (UTC)
Říkám si, proč by návrh Raduze neměl být považován za rozumný kompromis? --Nadkachna 11. 12. 2008, 12:23 (UTC)
Já osobně (a domníval jsem se, že většina lidí) mám radši užití exonym, je to praktické a většinou pro uživatele češtiny přínosné. Jejich nevýhody snadno odstraní redirect. Je jasné, že je možný i Raduzův opačný způsob. Z mého pohledu je ale vhodné použít v českém textu český název, protože věty typu "London je větší než Dresden." nebo "Gliwice (česky Hlivice) ..." prostě nevypadají dobře, zmíňka o názvu v úvodu není dostatečná. Pokud by byl text v češtině vč. exonym a umístěný na polském názvu s redirecty, tedy v podobě jaké jsem to navrhl zde, nemám nic proti, ale vzhledem k předešlé diskusi to vypadá, že házíme hrách na zeď. Další věc je, že vyskytuje-li se název na 40, 50 procentech, evidentně je zažitý a podle pravidla Wikipedie:Název článku#Jména měst a obcí tedy hlavní, na toto tu nikdo ohled nebere - ostatně není to jediný článek, u kterého je toto pravidlo ignorováno. Vlastně se tu bojuje proti názvu, který byl dostatečně doložen a to i včetně četnosti výskytu. 86.49.11.246 11. 12. 2008, 12:59 (UTC)
Váše argumentace je přinejmenším demagogická, protože London ani Dresden tu nikdo nepoužívá. Jinak gratuluji k objevení dalšího účtu po vašem zablokování za trollování... --Nadkachna 11. 12. 2008, 13:06 (UTC)
Jestli myslíte 62.24.89.211, tak vidím pouze jeho nesmyslné napadání ze strany Raduze, tedy provokace. Jinak bych rád upozornil, že už jsem několikátý účet, který je obviněn z toho, že je Nadorova loutka - možná se mýlíte. 86.49.11.246 11. 12. 2008, 17:49 (UTC)

Já bych klidně akceptoval i Hlivice, ale musel by mě o tom někdo přesvědčit (ale rozhodně ne Nador). To co jsem zatím vyhledal mě přesvědčuje o tom, že lepší je použít Gliwice. Navíc nechápu argumentaci 86.49.11.246 - uvádí 40-50 %, ale na to nestačí ani jeho oblíbený internet - při poměru 576:277 to vychází na 67,6%:32,4%. Ale i kdyby to vyšlo naopak, ta mě to nezajímá, protože mě zajímají rozumné odkazy - tzn. použití v tisku (viz výše např. MFDnes, Lidové Noviny), internetových zprávách (viz výše aktualne.cz, novinky.cz), v televizi nebo rozhlase. Tyto odkazy ukazují, že se Hlivice používá ještě méně než oněch 32,4%.

Pokud někdo najde jiné použití názvu tohoto města z kvalitních zdrojů - prosím sem s nimi. Já se rozhodně ničemu nebráním. --Raduz 11. 12. 2008, 14:08 (UTC)

V tištěných zdrojích, které jste uvedl to vychází 5:4 pro Hlivice, tedy 56% proti 44%. To jen tak aby bylo jasné kdo tady tlačí na pilu. 86.49.11.246 11. 12. 2008, 17:45 (UTC)
Určitým argumentem pro variantu Hlivice by také mohlo být, že (podle Internetu) existuje jakási rostlina Rubus gliviciensis, které se česky prý říká ostružiník hlivický a polsky zřejmě jeżyna gliwicka. Nejsem botanik a do knihovny to ověřovat nepůjdu, ale zdá se, že v tomto existuje na Internetu shoda a tedy je tento ostružiník takto uváděn ve všech publikacích, kde se objeví (a jednou takto bude i tady na wikipedii). --Tchoř 11. 12. 2008, 14:37 (UTC)
Pozor - české názvosloví nemusí být zcela přesné - název rostliny IMHO nic nevypovídá o názvu města - nemíchejme jablka s hruškami ** --MiroslavJosef 11. 12. 2008, 14:40 (UTC)
Názor anonyma, který se navíc nechce přihlásit do Wikipedie jakožto řádný uživatel - je zcela bezvýznamný a irelevantní - ať už je to naror či není Nador (jako že asi je !!) ** --MiroslavJosef 11. 12. 2008, 14:42 (UTC)
Vítejte ve Wikipedii, internetové encyklopedii, kterou může každý upravovat.
— Úvodní stránka české Wikipedie.
@Tchoř: Tento název ale určitě vznikl alespoň před 100 lety (předpokládám). Název Hlivice se dříve opravdu hojně používal (viz moje poznámky výše), nicméně si stále myslím, že dnes už se tolik nepoužívá. --Raduz 11. 12. 2008, 14:54 (UTC)
Souhlas s Raduzem. Věnujme se raději rozšiřování článku. --Mychajlo 11. 12. 2008, 15:05 (UTC)
@Raduz: trefil jste to docela přesně, prý je to 99 let :-). Jinak já to neuváděl proto, že bych si myslel, že to botanici pojmenovali nedávno, ale spíš proto, že to jméno bylo zakonzervováno v botanickém názvosloví, kde bude žít už asi navždy, tedy že s jménem Hlivice i dnes nepřicházejí do styku jen dějepisci, ale například i botanici (a nebojte, kromě debat pracuji i na článcích, i na článku Hlivice mám malý podíl).--Tchoř 11. 12. 2008, 15:12 (UTC)
Nemyslím si, že "argumenty" Raduze jsou tak jednoznačné - spíše se snaží získat výhodu "hlučností". 86.49.11.246 11. 12. 2008, 17:45 (UTC)
Vzhledem k tomu, že existuje česká obec Hlivice (Hliwitz) na Litovelsku/Uničovsku (srv. s Gleiwitz) jsem spíš pro Gliwice nebo Glivice. —Mykhal (diskuse) 24. 5. 2020, 10:34 (CEST)Odpovědět

Přesun 2022 editovat

Argumenty podobné jako u úspěšného přesunu města Valbřich a Zelená Hora, i když možná slabší. Navrhuju název s rozlišovačem (existuje česká ves Hlivice), ale možná by se dalo ještě zhodnotit, kterému významu nadělit rozlišovač.

  • v článku se používá, v infoboxu a hned na začátku první věty
  • na Google maps česky
  • u ČÚZK uvedeno, bez příznaku zastaralosti
  • ÚJČ: Standardizační příručka Jména států a jejich územních částí (2009), jejíž obsah je pro určité instituce (např. některá ministerstva) závazný, doporučuje podobu Hlivice. V ostatních případech však lze užít i podobu Gliwice, která je v ČNK frekventovanější
  • viz též zdrojová analýza kolegy Gaj777 (zkopírováno z obecné diskuze)
* Hlivice / GliwiceLidové noviny, Deník.cz cit. „koncern BMZ v Hlivicích“, Blesk.cz, Reflex, magazín Ifleet.cz, portál fdrive.cz, fortunaliga.cz – deset bych našel jen opakováním velmi podobných článků o válce nebo automobilech, nicméně podobu Hlivice uvádí také Internetová jazyková příručka; Google Maps – používá český název; booking.com – používá český název; Flixbus – používá český název; můj názor: pořád ještě živé exonymum ač spíše na ústupu, ponechat na autorech možnost volby, neměnit stávající stav (nepředělávat za každou cenu Hlivice na Gliwice a naopak);
  • viz též rozsáhlá dřívější diskuze, ve které se mluví např. o slušné používanosti v tištěných zdrojích, zhruba nerozhodně. Na internetu mělo taky aspoň 33 %. Před 14 lety byla možná nálada vůči českým exonymům jinde a zhodnocení zažitosti taky, takže podle mě stojí za přezkum...

Chrz (diskuse) 24. 6. 2022, 14:34 (CEST)Odpovědět

No, velice opatrně pro přesun, ale zde to není zdaleka jednoznačné (viz i předchozí diskuze). Český název existuje, ale jeho zažitosti se dá pochybovat (+ navíc ta česká ves Hlivice, která se u Google vyskytuje na prvních místech), tudíž současný polský název článku mě neuráží. --VasekPav (diskuse) 24. 6. 2022, 22:22 (CEST)Odpovědět
Já jsem pro zachování současného názvu Gliwice. Ač žiji ve Slezsku, tak jsem mezi lidmi nikdy neslyšel slovo Hlivice.--Fry72 (diskuse) 18. 4. 2023, 14:37 (CEST)Odpovědět
To byl stěží kdy argument "já jsem místní a nikdy jsem to neslyšel". Jednak to nejde ověřit a pak to není rozhodující, spíš jak se tomu říká v Praze (nadsázka, spíš tím myslím "obecně"). --Chrz (diskuse) 11. 6. 2023, 09:51 (CEST)Odpovědět
Neměnit, jsem pro zachování současného názvu Gliwice. Argumentů je uvedeno dost. Čeští a polští Slezané používájí termín Gliwice --Fry72 (diskuse) 11. 6. 2023, 10:43 (CEST)Odpovědět
V tomto vlákně jsou jen pro Hlivice, od standardizovaného českého názvu po slušně používaný český název. --Chrz (diskuse) 11. 6. 2023, 13:22 (CEST)Odpovědět
Glastonbury – řecky Γκλάστονμπερι
Glenn Gould – řecky Γκλεν Γκουλντ
Gliwice – řecky Γκλιβίτσε
„Název je odvozen pravděpodobně od slovanského výrazu *glivъ.“ Polsky Gliwice, německy Gleiwitz. Češi město nezaložili, ani tam nežili. 'Hlivice' přesunul v článku na první místo teprve 20. 6. 2020 uživatel @Gaj777.
Jak vidno, módní „ukrajinizace“ názvu zde není na místě. (Pokud tedy již někteří kolegové neplánují přesun na Hlena Húlda…)
Osidor (diskuse) 11. 6. 2023, 22:25 (CEST)Odpovědět
Argumentování přes řečtinu. slovanštinu a ukrajinštinu? Velmi originální. Česky se to může jmenovat klidně Polská Lhota bez jakékoliv vazby na originál, tohle glglgl se vážně nepovedlo :) --Chrz (diskuse) 12. 6. 2023, 17:03 (CEST)Odpovědět
Glogów je sice Hlohov, ale…
  • Jak válka se za pravděpodobnou pokládá, vysvítá z toho, že filialka banky v Klivicích obdržela rozkaz, aby všechno stříbro do Vratislavi odeslala, ježto Klivice jsou příliš nepříteli v šanc vydány.“ (1866)
  • Gleiwitz, Glivice, v pruském Slezsku, Glogau, Hlohov, v pruském Slezsku“ (1869)
  • Nazwa Glewice ma pochodzić od Chlewic, mianowicie, że tu z Ukrainy, z Wołoch i Multan przechodzące stada bydła rogatego stawały, mając tu dostatkiem pastwisk.“ (1858)
  • So wäre aus dem ursprünglichen Chlewice später: Gliwice, Gliwicze, Klewicz, Glywicz, Gleywicz, Gleybicz, Gleybitz, Gleywitz, Gleiwitz entstanden.“ (1925)
  • Věřím a věděl jsem již dříve, že dnešní město Gleiwitz v prus. Slezsku slulo původně Glivica ( = Hlivice ), ale v listinách mé edice vyskytují se - a to velmi hojně pouze tvary Gliwicz, Gliwycz, Glywicz a pod., a proto jsem se rozhodl užívati důsledně ortograficky upravené formy Glivicz. V českých regestech užíval bych ovšem tvaru Hlivice.“ (1905)
Zdá se, že zbytečně „hyperkorektní“ tvar Hlivice se silněji prosazuje počátkem 20. století; dříve to město nikoho nezajímalo je to cca 50/50 Glivice i Hlivice… Ono se sice říká „Změna je život“, ale domnívám se, že zde jde o tak irelevantní a nepodstatnou záležitost, že klidně může zůstat navždy Glivice. Když už přejmenovat, tak aspoň na Klivice (nebo Chlevice :))
Osidor (diskuse) 12. 6. 2023, 20:02 (CEST)Odpovědět
Jde nám o pojmenování současné a české, nebo tedy současnou češtinou používané. --Chrz (diskuse) 12. 6. 2023, 20:51 (CEST)Odpovědět
Gliwice = Glivice, Klivice, Hlivice.
Současná čeština bude používat to, co do ní naperou. Není divu, že Google a ÚJČ uvádějí zrovna Hlivice. Je to zdaleka nejnechutnější verze. (A přesně to mají ÚJČ a Google v popisu práce.)
Uznávám nicméně, že jazykově nikoli neopodstatněná: chlév – chléw (pol.), chlêvъ (rus./bul.), hlev (slovin.), hlêv (srb.), hlêvъ (staroslov.), klev (hsb.), chlev (dsb.)
Tak tedy vzhůru do přesunu, milí staroslované! Písmena G a K stejně budou v češtině brzy zrušena.
Osidor (diskuse) 12. 6. 2023, 22:15 (CEST)Odpovědět
Jestli Jvs zas odstraní šablonu jen proto, že "nebyl konsenzus", protože se v diskuzi objevily výhrady tohoto typu, bude to už na zdvižené obočí :) --Chrz (diskuse) 12. 6. 2023, 23:09 (CEST)Odpovědět
Je pravda, že Stalin by to v tuto chvíli asi vyřešil nejlépe. Co na to @Svehlovka: a její korpus delicti? Možná nám napíše, že podle nějaké normy z roku 1975 se doporučuje užívat ve jménech polských sídel paušálně H místo G, a tím celý tento zbytečný přesun kvůli jedné (či dvěma) hlásce justifikuje..
//EDIT: To, že Głogów se přepisuje jednoznačně jako Hlohov, Głubczyce jako Hlubčice, ale Gliwice záhadně jako Gliwice/Glivice/Klivice/Hlivice, má nějaký skrytý půvab a důvod.
Nu, a ten důvod je, že Gliwice založili – jako téměř všechno v té době – němečtí cisterciáci, a to jako Glaubitz či Gleibitz (hle: Glaubitz u Zeithain (1271), možná právě odtud přišli).
Pokud to snad nebyli Němci, ale ještě dříve lužickosrbští Glomačové (Lommatzsch), pak se ta osada mohla jmenovat Hlubice, Hlibice, Hlejbice, snad i Libice, pokud jim šlo o to, že leží v dolíku, případně Klevice nebo Chlevice, pokud pěstovali dobytek. Stěží ale pěstovali kočkopsy – nebo hlívy – v Hlivicích.
Glattau nejsou Hlatovy, Glatz není Hladsko, Glomačové nejsou Hlomačové, a Gliwice… vždyť to znáte.
(Ač r. 1482 je vskutku zaznamenán tvar Hliwice, jedenkrát za celou historii, který dává všem bezelstným zaměňovačům G a H – včetně ÚJČ – chatrný mandát k psaní „Hlivice“. Konec vlastního výzkumu.) Osidor (diskuse) 12. 6. 2023, 23:40 (CEST)Odpovědět
Jak říkám, česky to může být kodifikováno jako Polská Lhota a veškeré tyhle historické exkurzy přes ukrajinštinu a zdůvodňování původu slova jsou pak k ničemu. Nakonec jediné, co z toho plyne je, že nevěříte ČÚZK a ÚJČ. --Chrz (diskuse) 13. 6. 2023, 13:04 (CEST)Odpovědět
Gleiwitz [deu]; Glivitium [lat]; Glivice [slk]; Hlivice (Глівіце) [ukr], Hlivice [česky] viz Inex exonym, vyd. 2019... Nemusíte dělat vědecké "výlety" stačí polská WIKI:
Nazwa[edytuj | edytuj kod]
Dawniej historycy, głównie niemieccy, wiązali pochodzenie nazwy Gliwice/Gleiwitz (pisane dawniej też Glywice lub Glewitze; łac. Glivitium) od czeskiego pojęcia chlewa (oboczność g do h). Taką tezę postawił, między innymi, niemiecki autor pierwszej monografii miasta, Beno Nietsche. Stąd można stwierdzić, że XIII-wieczny endonim został powiązany z czeskim pochodzeniem.
Wywód od nazwy chlew (czes. chlév) nie przesądza jednak o czeskim pochodzeniu tej nazwy, ponieważ termin występuje również w języku polskim. Niemiecki nauczyciel Heinrich Adamy w swoim dziele poświęconym nazwom miejscowym na Śląsku wydanym w 1888 roku we Wrocławiu notuje trzy formy: polską, „Chlewiska”, oraz niemieckie „Gleywitz” i „Glubschiz”. Wywód nazwy od słowa chlew został zweryfikowany przez niemieckich oraz polskich językoznawców i zastąpiony dwiema innymi koncepcjami:
  1. Gliw albo Gliwa – to imię osobowe, które występowało na terenie Śląska w średniowieczu. W tym przypadku Gliwice posiadają nazwę patronimiczną utworzoną od imienia właściciela ziemi lub jej dzierżawcy, względnie założyciela, zasadźcy Gliwic.
  2. Gliw – w językach słowiańskich oznacza często teren gliniasty, obszar podmokły, wilgotny. W języku prasłowiańskim *gliva /*glivъ oznaczało coś oślizłego, śluzowatego, kleistego, a gliwieć oznaczało gnić, psuć się. W języku polskim używa się do chwili obecnej tego wyrazu np. do określenia zepsutego i przypominającego glinę – zgliwiałego sera. W językach słoweńskim, serbsko-chorwackim termin glive / gljive oznacza grzyby, zaś gljivice – małe grzybki. Według tej wykładni nazwa Gliwic jest nazwą topograficzną, utworzoną od właściwości obszaru na którym założono miasto w podmokłej, bagnistej dolinie szeroko meandrującej Kłodnicy.
Jedna i druga teza ma swoich zwolenników i przeciwników, choć językoznawcy raczej skłonni się przychylać się do drugiej, topograficznej wykładni. W wielu opracowaniach niemieckich można się jeszcze spotkać z tezą wcześniejszą, powielaną bezpośrednio od Beno Nietschego.
W księdze łacińskiej Liber fundationis episcopatus Vratislaviensis spisanej w latach 1295–1305 miejscowość wymieniona jest jako Glywitz. W kronice wymienione zostały również wsie, które w procesach urbanizacyjnych zostały wchłonięte przez miasto. Są to obecne dzielnice lub części miasta, na przykład Żerniki zapisane jako Syrdnik, Szobiszowice jako Novo Sobyssowitz, Ostropa jako Rostropitz, Łabędy jako Labant, Czechowice jako Cechowitz.
W 1475 roku w łacińskich statutach Statuta Synodalia Episcoporum Wratislaviensium miejscowość wymieniona jest w zlatynizowanej formie Gleiwice oraz Glywicze. W historii nazwa miasta notowana była różnorodnie Geibitz, Gleywicz, Hliwicz oraz Gleiwitium. W roku 1613 śląski regionalista i historyk Mikołaj Henel z Prudnika wymienił miejscowość w swoim dziele o geografii Śląska pod tytułem Silesiographia podając jej łacińską nazwę: Glywicium.
W pruskim urzędowym dokumencie z 1750 roku wydanym w języku polskim w Berlinie przez Fryderyka Wielkiego wymienione są Gleywice pośród innych śląskich miejscowości. W alfabetycznym spisie miejscowości na terenie prowincji śląskiej wydanym w 1830 roku we Wrocławiu przez Johanna Knie miejscowość występuje pod nazwą niemiecką Gleiwitz oraz obecnie używaną polską nazwą Gliwice. Nazwę miejscowości w formie Gliwice-Toszek w książce Krótki rys jeografii Szląska dla nauki początkowej wydanej w Głogówku w 1847 roku wymienił śląski pisarz Józef Lompa. Polską nazwę Gliwice oraz niemiecką Gleiwitz wymienia Słownik geograficzny Królestwa Polskiego wydany na przełomie XIX i XX wieku.
Podle http://dir.icm.edu.pl/pl/Slownik_geograficzny/Tom_II/592 (to je odkaz 22 v polském textu) se jméno vyskytovalo i ve tvaru Hliwicz mezi jinými rozmanitými tvary zápisu. A původ jména zůstavá nadále nejasný. V Ottově slovníku se to psalo Glivice (užíváno jako femininum, sg.): R. 1480 Táboři a Sirotkové město dobyli a darovali Zikmundu Korybutovičovi (litevsky Žygimantas Kaributaitis)...
ještě bychom tedy mohli upřesnit, zda je to ta Hlivice nebo ty Hlivice. --Svehlovka (diskuse) 26. 7. 2023, 17:43 (CEST)Odpovědět
„ještě bychom tedy mohli upřesnit, zda je to ta Hlivice nebo ty Hlivice“
LoL, cože. Vy jste z Prahy? (Samozřejmě že TY %livice; vždyť je to patrné i z těch polských litanií, co jste sem překopírovala.) – Osidor (diskuse) 26. 7. 2023, 18:31 (CEST)Odpovědět
V poštině ano, tam jsou to ty Gliwice, ale česky se to používalo i v jednotném čísle (jak píšu)... Tak jako vím, že jsem říkala TA Votice, Bystřice, ale ty Olbramovice. Koncovka -ice neznamená automaticky v češtině pomnožné jméno (z poslední doby případ ta Hostivice a ty Hostivice). --Svehlovka (diskuse) 26. 7. 2023, 22:37 (CEST)Odpovědět
Samozřejmě; v Čechách jsou sídla končící na -ice často v jednotném čísle (s mnoha výjimkami – právě např. TY Votice), kdežto na Moravě a všude jinde naopak pomnožné. Krásná různorodost. Už abyste to s Chrzem sjednotili na jednotné číslo všude, že? :) --Osidor (diskuse) 26. 7. 2023, 23:07 (CEST)Odpovědět
Nikdo žádné takové sjednocení neplánuje, nevím proč píšete takové... věci. Dokládání exonyma je kolikrát jednodušší než zjistit číslo. Momentálně je množné a je možné :) Spíš se tedy bavme, které Hlivice by byly primární. --Chrz (diskuse) 27. 7. 2023, 08:02 (CEST)Odpovědět
Věším, že tomu rozumíte lépe, než kolegové z z NK, kteří o tom píší vědecká pojednání. Kolísání nemá mnoho společného s tím, zda je místo v Čechách, na Moravě nebo ve Slezsku. Jemnice- TA, Jedovnice-TY. Votice, Vožice byla TA, celkem dobře to vím, kdo není z České Sibiře, ten to nemůže vědět. A Aš je TEN i TA. Takže debata o Hlivici je asi u konce a toto to sem opravdu nepatří. --Svehlovka (diskuse) 27. 7. 2023, 15:51 (CEST)Odpovědět
Z Moravské Sibiře mám tu českou celkem na dohled. Ano, je „ta“ Telč, lidově i „ten“ Telč; máte pravdu, že to není rozděleno kategoricky Čechy/Morava, ale že tyto dvojjakosti vždy vyplývají z konkrétního nářečního úzu(su), který však většinou lze oblastně vymezit. Zpět k tématu: O člověku, co za války nebo krátce po ní ukotvil „Hlivický průplav“ a o všech jeho následovnících (naštěstí by snad šli spočítat na prstech jedné ruky), kteří tento patvar nekriticky přebrali a zanesli do některých publikací, odkud se pak dostal i do map ČÚZK, si nemyslím nic dobrého.
Slezsky jsou to Gliwice, Polsky jsou to Gliwice, Německy jsou to Gliwice, v češtině se vyskytuje příjmení Glivický (ještě 8 let před zprovozněním Glivického průplavu!; příjmení „Hlivický“ neexistuje); všechen ten slezský příklon ke G („gemba“, „galbavý“ apod.)…, a on i přesto někdo přišel, nehleděl napravo nalevo, a napral tam to nesmyslné „hyperkorektní“ H místo G. (Podobně i na Moravské Sibiři máme na některých silničních cedulích hyperkorektní „Janštýn“ místo „Janštejn“; tahá to za oči úplně stejně.)
Nerozumím tomu, proč na Wikipedii nemohou žít české Hlivice a polské Glivice, Hlohov a Hlubčice v poklidu vedle sebe, bez absurdních a nijak neopodstatněných hláskových změn a nesmyslných rozlišovníků. Je Václav Havel i Vácslav Havel, a každý ví, kdo je kdo; nikdo nesjednocuje Vácslava na Václava. Za mne tedy jednoznačně – pokud přesun, pak na Glivice a Glivický průplav.
Velmi si vážím Chrzovy práce na poli ukrajinských okresů, to je skutečně záslužná práce; asi nikdo se tomu dosud takhle zevrubně nevěnoval. Tam mají všechna ta nesmyslná „H“ místo „G“ smysl. O to víc nerozumím tomu, proč nevidí ten rozdíl. Jako by pro Chrze bylo přejmenování polských Glivic jen další nepodstatná fajfka k odškrtnutí nad rámec té jeho ukrajinské epopeje… Měla by tu být nějaká šablona „Stop! Zadržte! Tady je Polsko, ne Ukrajina. Ne všechna polská G musejí být nutně přepsána na H.“ – Osidor (diskuse) 27. 7. 2023, 23:33 (CEST)Odpovědět
Nevím, proč to řešíte takto šmahem? U Ukrajiny máme řádově méně českých exonym, proto jde u Ukrajiny o "prachsprosté" přepisy do latinky. Zatím co u Polska jde o pozjišťované české názvy polských reálií, žádné mechanické počešťování z "polské latinky" do "české latinky" (i když to tak historicky může vypadat). --Chrz (diskuse) 28. 7. 2023, 00:15 (CEST)Odpovědět
Nemyslím si, že správným řešením uprostřed běžící diskuze je jít a měnit to všudemožně na svoji variantu. --Chrz (diskuse) 3. 8. 2023, 18:12 (CEST)Odpovědět
Pořád nechápu, zejména vaše příklady...česká exonyma jsou geografická jména v češtině. Argumenty s --týnem (taky Týnem: Horšovský Týn) a -štýnem (vše z německého Stein) nebo s počátečním písmenem v 70 jazycích jsou mimo. Pokud použiji vaši argumentaci: v kolika jazycích mají u Regensburgu na počátku Ř? Onomastika je ta věda, která se zabývá tvorbou jmen, i geografických. Lidové etymologie v ní nemají uplatnění, je mi líto. --Svehlovka (diskuse) 3. 8. 2023, 19:59 (CEST)Odpovědět
Tak. Další polská města asi už odčeštím, ale tady máme ještě velmi dobrý případ používaného jména. --Chrz (diskuse) 4. 8. 2023, 17:12 (CEST)Odpovědět
Proč ten odkaz, kolego? Nejhloupější mapu na světě už všichni viděli. Jsou na ní nějaké Vambeřice, ale 10× větší Valbřich ani Wałbrzych tam není (asi je ho zbytečné zmiňovat?). Hlavně že tam mají „Hlivici“ a „Hlivický“ průplav. :) Těšil jsem se, že tam uzřím Starohrad Štětínský, Hdyni (Kdyni), Hdaňsk, nebo dokonce Hoholín, a ono Kovno. „Používání standardizovaných jmen je v oblasti působnosti Českého úřadu zeměměřického a katastrálního závazné a doporučuje se všem uživatelům geografických jmen.“ LoL. To zní skoro jako nějaká výhružka, ale nejspíš je to jen žert.
Nejsem s vámi, p. Chrzi a pí. Svehlovko ve sporu. Do českých map ať si každý píše, co uzná za vhodné. Už teď je v nich Štrpské pleso nebo Ďáblova prdel; polské Hlivice se v tom ztratí. Emil Holub během výprav do Afriky taky pojmenovával nalezená místa pěkně česky jako Husovo údolí, nebo Holická rokle. Že v korpusu je 1000 Glivic a 1500 (nebo kolik) Hlivic, je statisticky zajímavé, ale co to vlastně znamená? Bez toho kanálu by byl ten poměr možná přesně opačný…
Postavit vodní dílo v Gogolíně, možná bychom dnes také hovořili o Hoholínském, Haholínském nebo Chocholínském kanále.
Přitom je to jednoduché. Gł = Hl. Gl = Gl. (výjimek, zdá se, není mnoho: Glinice = Hlinice, glin = hliník).
Ani Ukrajinci nepíší „Hlivice“, a to už je co říct. I Gdaňsk zná ukrajinská Wikipedie s G, a uvnitř článku je „Gdansk, též Hdansk“. To vidím rozhodně jako perspektivní přístup i pro Glivice.
Naopak „Hlivické knížectví“, terminus technicus ustanovený v 21. století (kromě jediné zmínky v Ottově slovníku), nikdo přejmenovávat nechce, ani já. Proč taky? Máme tu Uračov, Pasoun, Vejtmile… proč ne Hlivice.
Rozumím nicméně tomu, že mít titulek článku Glivice, a pod ním „Hlivice či Glivice“ (podobně je tomu např. u hesla Sikulové), je až příliš rafinované pro běžného uživatele, který se bude titulek ihned snažit přepsat na Hlivice.
Z tohoto hlediska je název článku "Hlivice (Polsko)" vlastně vhodnější. Kdo si tedy myslí, že je to opravdu vhodné, nutné a potřebné, ať si to přesune..
Osidor (diskuse) 5. 8. 2023, 13:29 (CEST)Odpovědět
Pardon, ale to je pořád totéž. Představa, že tady děláme nějakou transkripci a buď musíme všechna G zaměnit za H nebo to nedělat nikde. Argumentace přes ukrajinštinu a podobné zběsilé konstrukce. ČÚZK není "perfektní" a není povinné se jím řídit, často řídíme a možná to i dotáhneme aspoň u těch, kde se na tom shodnou s google mapami. --Chrz (diskuse) 5. 8. 2023, 13:43 (CEST)Odpovědět
@VasekPav Takže návrh na přesun odebrán z důvodů 2 jsou proti: jeden "nikdy jsem o tom neslyšel" a druhý "nelze přebírat z ukrajinštiny"? Jako vážně? --Chrz (diskuse) 21. 8. 2023, 17:32 (CEST)Odpovědět
Ne, byl odebrán z důvodu, že se nenašla shoda. Bohužel se nepodařilo přesvědčit více kolegů, ať měli jakékoliv důvody. --VasekPav (diskuse) 21. 8. 2023, 19:40 (CEST)Odpovědět
S takovouhle by se nepřejmenovalo skoro nikdy nic. Na přesvědčení všech v diskuzi se nehraje, důležité je, jestli to co říkají, dává smysl. --Chrz (diskuse) 21. 8. 2023, 20:31 (CEST)Odpovědět
Zpět na stránku „Gliwice“.