Diskuse:Úsvit – Národní Koalice

Toto je kontroverzní téma, které může být předmětem sporů.

• Čtěte prosím pečlivě tuto diskuzní stránku předtím, než v článku učiníte podstatné změny.
• Pokud doplňujete informace do článku, dbejte na jejich přesné zdrojování. U nedostatečně ozdrojovaných informací zvažte jejich označení šablonou {{Doplňte zdroj}} nebo {{subst:Fakt}}, případně jejich odstranění.
• Diskutujte zcela věcně, vyhněte se osobním vyjádřením včetně narážek.

Přímá demokracie není ideologie, ale forma vlády --Jenda H. (diskuse) 12. 9. 2013, 17:50 (UTC)

Formálně s Vámi plně souhlasím (sám jsem nad tím se sebou polemizoval), ale pro současnou výpovědní hodnotu infoboxu u tohoto politického hnutí bych to ponechal, jak se píše na stránce ideologie "Ideologie v neutrálním slova smyslu, tedy jako soustava názorů, idejí a postojů (...) plní čtyři základní funkce" to by sedělo, až se hnutí k nějaké obecně uznané klasické ideologii přihlásí tak to můžeme přece změnit. (Curtis (diskuse) 12. 9. 2013, 20:55 (UTC))

Přesun

Navrhl jsem přesun na „Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury“, protože to je plný a oficiální název celého hnutí, jak lze ověřit zde. Přesměrování samozřejmě ponechat. --Horochodec (diskuse) 21. 9. 2013, 19:11 (UTC)

Samozřejmě pro přesun na oficiální název.--Jenda H. (diskuse) 23. 9. 2013, 08:35 (UTC)

Pro přesun na oficiální název s následnou úpravou v úvodu. (Curtis (diskuse) 23. 9. 2013, 08:44 (UTC))

Pro přesun, tady není důvod čekat:-) --Nadkachna (diskuse) 23. 9. 2013, 08:54 (UTC)

Přesunuto. --Horochodec (diskuse) 23. 9. 2013, 21:27 (UTC)

Politická pozice

Chtěl bych se zeptat, na základě čeho je "politická pozice" Úsvitu hodnocena jako "politický střed"? Před volbami jsem slyšel zástupce několika lidskoprávních neziskovek, které na základě programu a vystoupení stranických představitelů přirovnávali Úsvit ke Sládkovým Republikánům, tedy ke krajní pravici. Jako krajní pravice je Úsvit hodnocen i některými zahraničními komentátory (například zde a také zde). --Honzula (diskuse) 26. 11. 2013, 10:15 (UTC)

Bylo to takové prozatímní řešení, kdy se čekalo na to, jak se bude strana v praxi chovat. Samo to dělení je složité. Programově - v ekonomických otázkách (daně, podnikání) se Úsvit jeví pravicově, v sociálních středově až středo-levě, klade také důraz na "poctivé pracující občany", kteří jako jediní mají čerpat výhody sociálního systému, na bezpečnost a posílení policie, využívání antistranického sentimentu, omezení imigrace a integrační řešení otázek minorit - tím se zase řadí k tzv. populistické pravici. Z programu je tedy přesnější tam napsat pravici než střed, ale zase je problém pokud je pravice u ODS, TOP09, Svobodných a Úsvitu, poté ta kategorie je nedostačující. Byl bych pro to tam napsat politologický termín "populistická pravice" (viz (en) Right-wing populism), ale vím, že by se to u laiků setkalo s nepochopením a osočováním za porušení neutrality wikipedie. Možná však, že "populistická pravice" se hodí spíše do pole ideologie, do pole pozice bych napsal "Radikální pravice" (viz Radikální pravice). Rozhodně bych tam nepsal extrémní pravice, alespoň prozatím. (Curtis (diskuse) 26. 11. 2013, 16:59 (UTC)).

K potvrzení populismu i radikálnosti by mohl posloužit tento odborný ZDROJ, (mimo samotný program hnutí). (Curtis (diskuse) 26. 11. 2013, 17:26 (UTC)).

K utvrzení politické pozice je potřeba požít minimálně dvojrozměrné politické spektrum a né pouze euromodel - (tz. Levice - Pravice / autoritářství -libertariánství). A tak prostě jasně vychází pravice. Přirovnávání k republikánům se zdroji green peace a spol. Tj. Populismus vs. populismus. A i bez toho - Máme tradiční radikálně-pravicovou stranu a můžeme jasně vyškrtnout - sociální konzervatismus + jakoukoliv fóbistickou ideologii. Výsledkem je Sociálně-nacionální populismus., (program hnutí). (Thecentre (diskuse) 25. 12. 2013, 18:32 (UTC)).

Otázkou ale je, kde k takovým závěrům, mimo váš vlastní výzkum, někdo jiný dochází? A kdo, kromě vás, používá takové termíny? (Curtis (diskuse) 27. 12. 2013, 07:44 (UTC))

Tam a zase zpátky

Úsvit bude jen "přímé demokracie". Okamurovo jméno z názvu zmizí.[1] --Jenda H. (diskuse) 28. 5. 2014, 10:01 (UTC)

Od 2. 6. 2014 platí Úsvit přímé demokracie, takže ano jasně přesunout. (Curtis (diskuse) 10. 6. 2014, 15:19 (UTC))

Přesunuto. --Jvs 10. 6. 2014, 17:25 (UTC)

@Jenda H.: S názvem počkáme na relevantní zdroj, v rejstříků stran MV ČR zatím změna není, ale ten spojovník „Úsvit - Národní koalice“ tam nepatří; zatím je nejlepším zdrojem a typograficky korektním názvem „Úsvit – národní koalice“ [2].--Kacir 8. 8. 2015, 17:47 (CEST)

Souhlasím s přesunem na registrovaný název. --Jenda H. (diskuse) 11. 8. 2015, 10:11 (CEST)

@Jenda H.:Na stránkách MV ČR už došlo k aktualizaci a název je skutečně uveden jako „Úsvit - Národní Koalice“ (se spojovníkem). Na ofic webu je odkaz na Stanovy, kde se mi název v úvodu zjevil chybně jako „Úsvit ��1iURGQt�.RDOLFH, j“, možná to někdo bude mít korektně.--Kacir 28. 8. 2015, 19:16 (CEST)

Už zase, a aktualizovat

Opět změnili název nově se prý jmenují Úsvit s Blokem proti islámu. Taky chybí pokrytí spolupráce s IVČRN a účast na jejich demonstracích včetně 17. listopadu 2015. --Jenda H. (diskuse) 20. 2. 2016, 16:41 (CET)

Souhlasím s potřebou doplnit spolupráci s IVČRN, resp. BPI. Klidně k tomu můžeme využít tu nově vytvořenou sekci o fúzi. S přejmenováním článku můžeme klidně chvíli počkat, až se potvrdí registrace na ministerstvu. --Bazi (diskuse) 22. 2. 2016, 10:26 (CET)

Jen pro info, Rejstřík politických stran a politických hnutí (zatím) uvádí současný název, nicméně jako "Úsvit - Národní Koalice", s velkým písmenem K. --Harold (diskuse) 20. 2. 2016, 17:26 (CET) Aha, on to už Kacíř zmínil výše. --Harold (diskuse) 20. 2. 2016, 17:27 (CET)

Návrh na přejmenování zatím odebírám, ministerstvo návrh zamítlo ([3]). Budou-li úspěšní soudně, to se teprve uvidí. --Vlout (diskuse) 22. 3. 2016, 17:14 (CET) Článek jsem také přesunul, jak podle rejstříku Ministerstva vnitra, tak podle stanov ([4]) jde o „Úsvit - Národní Koalice“. --Vlout (diskuse) 22. 3. 2016, 17:32 (CET)

Měli bychom opravdu podporovat tu rejstříkovou pravopisnou negramotnost, kterou projevují mnozí zakladatelé různých subjektů, nebo bychom v odůvodněných případech přecejen měli upřednostnit očekávatelnost názvu? „Jméno článku by mělo být takové, jaké by český čtenář nejspíše čekal.“ --Bazi (diskuse) 22. 3. 2016, 17:52 (CET)

Nepochybně je podstatné rozlišovat články, jejichž předmět nemá oficiální jméno, a ty, které se zkrátka nějak jmenují. Nevím, jestli je to srovnatelné, ale odkázal bych třeba na ČSFR. Je to „správně“ nebo „špatně“? Prostě to tak je. Tady v tomto případě: pokud bychom měli nad očekávatelností už tedy přemýšlet, bylo by asi na místě uvažovat ne nad typografií, ale nad zkratkou. Předpokládám, že většina občanů asi zná „Úsvit“, ale jen těžko ví, jak se zrovna přesně nazývá. --Vlout (diskuse) 22. 3. 2016, 18:54 (CET)

ČSFR je speciální případ, kde zrovna toto byl velmi diskutovaný problém s politickými souvislostmi a můžeme se o tom rozepsat i v článku. U soukromých subjektů mám ovšem značné pochybnosti o jazykové gramotnosti autorů. Očekávanost se může poměrně snadno prozkoumat google testem v médiích. Co se týká navrhovaného zkrácení na pouhý Úsvit, s tím by mohl být problém kvůli nutnosti dodat k němu rozlišovač. A když už rozlišovač, tak proč ne plný název? (Zřetelnější je tentýž problém třeba u ANO 2011, což prakticky nikdo nepoužívá, ale důvodem k použití celého názvu je právě potřeba rozlišení: ANO.) --Bazi (diskuse) 22. 3. 2016, 19:44 (CET)

Kromě ČSFR by tady byla např. Strana Práv Občanů a další. Prostě se tak jmenují a Wikipedie pouze odráží vnější svět, jejím úkolem není něco opravovat. To samozřejmě nebrání např. nějaké vysvětlující poznámce (jako u článku Řád Bílého lva). Mimochodem, mě ani nemusíte kreativitu v oblasti češtiny připomínat, už několikrát jsem tady opravoval naprosto neuvěřitelné tvary typu „Česká Republika“ (což ovšem nebyl oficiální název nějakého subjektu). --Vlout (diskuse) 22. 3. 2016, 20:21 (CET)

I u SPO je to velmi diskutabilní. Znovu připomínám, že bychom měli dbát na očekávatelnost a posuzovat ne jen mechanicky podle rejstříku, ale rozhlédnout se po tom, jak je název uváděn v médiích a dalších zdrojích. --Bazi (diskuse) 22. 3. 2016, 22:21 (CET)

To jednoduše není pravda. Znovu připomínám, že je třeba vycházet z oficiálního názvu daného subjektu. Tečka. --Vlout (diskuse) 23. 3. 2016, 00:57 (CET)

Obdivuji Vaše přesvědčení o své pravdě. Dokázal byste ji podpořit odkazem na konkrétní pravidlo Wikipedie? Že má být název článku očekávatelný, to máme v pravidlech zakotveno, ale že wikipedista Vlout rozhoduje o tom, co je či není pravda a co je či není třeba, to jsem tam nenašel. Ani jsem tam nenašel, že o názvech encyklopedických článků rozhoduje obchodní nebo jiný rejstřík. Možná jsem se jen přehlédl, takže uvítám, budete-li mi v hledání nápomocný. --Bazi (diskuse) 23. 3. 2016, 02:02 (CET)

Název Úsvit s Blokem proti islámu se prý nelíbí vnitru takže kdo ví, jak to dopadne.[5] --Jenda H. (diskuse) 22. 3. 2016, 20:09 (CET)

Ano, už jsem shora dal odkaz, že tento navrhovaný název zamítli, takže se tak nejmenují. Strana se nicméně prý chce bránit v rámci správního soudnictví, čili se to ještě může změnit. --Vlout (diskuse) 22. 3. 2016, 20:21 (CET)

U pojmenovávání politických subjektů panuje praxe, která v některých případech jde proti doporučujícímu očekávanému názvu. Zřejmě je to důsledek nezatěžovat doporučení další sekcí o politice. Pokud si pamatuji, tak byly strany a hnutí vždy přejmenovávány podle aktuálního názvu. Takovým viditelným příkladem je redirekt z krátkých a očekávaných Lidovců. Jednou z výhod tohoto přístupu je správná orientace čtenářů v článcích voleb, zastupitelských orgánů a dalších heslech. Pokud bychom např. ve sněmovních volbách 2017 uvedli, že v nich kandiduje LIDEM, stále nejznámější pojmenování hnutí z jeho vládního angažmá, pak by to byla nepřesná informace a rozcházeli bychom se, jak s ČSÚ, tak dalšími zdroji. Proto je IMO v tomto případě vhodnější uvádět aktuální názvy, a v článcích uvádět, že ve volbách kandidoval „Řád národa“.--Kacir 23. 3. 2016, 02:57 (CET)

Co se týká změn názvů v průběhu doby, dává toto určitý smysl. U ANO jde spíš o to, že se ani samo hnutí nijak neprezentuje s celým názvem ANO 2011, nýbrž jen ANO. A u Úsvitu je otázkou, jestli slepě respektovat pravopisně nesmyslný zápis z rejstříku, nebo dát přednost běžně používanému zápisu respektujícímu zvyklosti jazyka a typografie, který přitom zachovává celý název, což je pro rozlišení a celkovou orientaci dostatečné a vyhovující. Jinak ale myslím, že když už je v doporučení opravdu kdeco, tak by se tam i ty politické subjekty vešly. --Bazi (diskuse) 23. 3. 2016, 03:59 (CET)

Včera jsem si říkal, že snad navrhnu doplnění doporučení tvorby data v názvu jedinečných / neopakujících se událostí, protože v tom nemáme žádný systém – jednou se závorkou, s měsícem, jindy bez, viz kategorie, takže možná bych asi připojil i politické subjekty. U běžně užívaných názvů máš pravdu, že jsou logičtější. Této výjimce bych se ovšem vyhnul, protože i tady by mohly vznikat zbytečné třenice, jaká varianta je běžnější (Úsvit - Národní koalice, Úsvit národní koalice apod.). Pak tu máme ještě otázku stylizace velkými písmeny (NEZÁVISLÍ), ale to až na případnou diskusi k návrhu.--Kacir 23. 3. 2016, 08:46 (CET)

Pozice a ideologie

Navrhuji změnu v této části. Strana je ekonomicky až krajně-levicová, zatímco sociálně je pravicová až radikálně pravicová (ne krajně). Přidal bych do ideologie Levicový a také pravicový populismus, levicový nacionalismus, anti-islamismus a ideologii, která by vystihla IvČRN. Další důvod, proč bych stranu řadil ke středu až středo-levici je ten, že přebrali hodně hlasů KSČM (krajní levice), ČSSD (levice), TOP09 (středolevice), VV (střed až středopravice), ODS (pravice), ale i SPR-RSČ (krajní levice) - z toho lze usoudit, že se jedná o stranu politologicky velmi komplikovanou a různorodou. Krauskopf (diskuse) 10. 12. 2017, 15:43 (CET) Wikipedista:Krauskopf Krauskopf (diskuse) 10. 12. 2017, 15:43 (CET)

Komu přebírají hlasy, není moc relevantní, ANO přebíralo v minulých volbách hlasy pravicové ODS, v následujících zas levicové ČSSD. Prostě proto, že jde o protestní hlasy vymezující se spíš proti někomu než pro něco. Pokud se má uvádět nějaká politická orientace, pak na základě relevantních zdrojů, které straně takovou orientaci/pozici přisuzují, ne na základě vlastních výzkumů. --Bazi (diskuse) 10. 12. 2017, 16:07 (CET)

@AnkaElektro: Jen k argumentu ve shrnutí editace bych upřesnil, že autorem textu není „nějaký novinář“, nýbrž Jaromír Mazák z katedry sociologie FF UK, který se věnuje mimo jiné politologické sociologii, „primárně občanské a politické participaci a sociálním hnutím“. To mi přijde jako poměrně fundovaný člověk, dostačující autorita. --Bazi (diskuse) 20. 3. 2018, 12:09 (CET)

V pořádku, pak s tím asi nemám problém. Jenže je problém spíš s tím, že po rozdělení strany a spojení s národní koalicí se ten příklon ke krajní pravici trochu komplikuje. Nejsem si jist, jestli je to úplně správné hodnocení - možná by bylo na místě označit je stejně jako SPD, tedy pravice až krajní pravice.--AnkaElektro (diskuse) 20. 3. 2018, 12:48 (CET)

To bychom asi museli rozebrat podrobněji v sekci o vývoji hnutí v čase, jak se případně jeho zaměření proměňovalo, jestli se k tomu dají dohledat zdroje. Ale nemělo by se to řešit vlastním výzkumem a úsudkem, ideálně by to takhle měl už zpracovat a publikovat věrohodný sekundární zdroj.

Ten zdroj, o kterém je tu řeč, už sice pochází z listopadu 2016, ale určitě zahrnuje i období po rozchodu s Okamurou. Název Úsvit – národní koalice vznikl podle údajů v článku už 8. srpna 2015, další volební sněm proběhl právě v listopadu 2016 a byl na něm potvrzen stávající předseda, takže o nějaké zásadní změně směřování nemáme (v článku) žádnou indicii. --Bazi (diskuse) 20. 3. 2018, 12:59 (CET)

To je svým způsobem pravda a jak říkám, asi s tím nemám nějak problém. Problém je spíš s tím, že zdroje ve formě komentářů považuji za osobní pohledy a v tom případě je mi trochu proti srsti takové zdroje uznat. Jenže tam je zase ta komplikace, že jiné zdroje než komentáře k téhle problematice prostě neexistují a tak nezbývá, než hodnotit směřování strany dle daných formulací toho či onoho směru a v tom případě, pokud by se takto postupovalo, pak je na místě označení pravice až krajní pravice, protože čistě krajně pravicovou stranu máme v ČR oficiálně snad jen jednu a tím je naštěstí nevýznamná DSSS.--AnkaElektro (diskuse) 20. 3. 2018, 13:16 (CET)

Já bych tedy odhadoval, že o tom budou pojednávat přinejmenším i nějaké aktuální články v odborných politologických časopisech nebo třeba kvalifikační práce různých stupňů, tam se obvykle dostanou i relativně čerstvé věci, nad rámec pouhých obecně zpravodajských médií. Jen pro zajímavost, třeba tady se dočteme, že sám někdejší zakladatel Okamura „tvrdil, že jeho hnutí nestojí ani na levici, ani na pravici“. Ovšem to je jenom sebeprezentace, politickou realitu by měl zhodnotit někdo nezávislý. Tady se třeba poměrně čerstvě (září 2017) dočítáme o nějakých subjektech označených za krajní pravici, od kterých se Úsvit slovy Marka Černocha distancuje, ale to zas jen vyjadřuje odmítnutí spolupráce, není to asi dostatečným důkazem o tom, že by se Úsvit neměl řadit ke krajní pravici (nebo že by se měl řadit k pravici).

Užitečná by nám určitě mohla být tato magisterka (viz též), která se zabývá vyloženě otázkou, zdali Úsvit (a SPR-RSČ) považovat za krajní pravici, případně za protestní stranu. Pochází tedy z jara 2016, takže následný vývoj už nezahrnuje, ale pro daný okamžik může být jistě vyhovující. Na str. 58 doslova: „Jak jsme mohli vidět výše, SPR-RSČ i hnutí Úsvit naplňují převážnou část typologie krajní pravice od C. Mudda.“

Další magisterka (viz též) pro změnu hodnotí různá antiimigrační hnutí, včetně Úsvitu i SPD, ale i dalších subjektů. A navíc je novější, z léta 2017. Autorka v závěrečném vyhodnocení píše mimo jiné: „Zajímavé je, že většina subjektů odmítá tradiční dělení pravice–levice, které většinou považují v současných podmínkách za zastaralé.“ (str. 125), ovšem taky: „všechny vybrané politické subjekty, kromě Úsvitu přímé demokracie, mohou být řazeny ke stranické rodině krajní pravice, přičemž se jedná o tzv. nové krajně pravicové strany.“ (str. 126) Zajímavé je, že autorka nevyjímá z krají pravice „nový“ Úsvit, ale naopak právě ten „starý“, do roku 2014. Na str. 124 totiž k přehledové tabulce dodává, že z hlavních kritérií naplňuje ÚPD hlavní kritérium nacionalismu zpoloviny, ostatní hlavní kritéria nikoli. A ještě předtím, na str. 122 to vysvětluje i podrobněji: „ÚPD je identitárně populistickým hnutím, což je neslučitelné s žádnou další ideologií, a proto nemůže být zařazen do stranické rodiny krajní pravice. Populismus je zde jádrem stranické ideologie. To se mění po roce 2014, kdy začíná rezonovat islámská migrační krize, dokonce se objevovalo několik projevů tehdejšího předsedy vůči Romům, které byly označovány za rasistické – ovšem tyto faktory se nestačily hlouběji vyvinout díky rozpadu původního Úsvitu.“ Onen nový Úsvit už podle tabulky naplno splňuje 5 z 6 znaků krajní pravice. --Bazi (diskuse) 20. 3. 2018, 14:21 (CET)

Po prostudování materiálů uznávám, že nový Úsvit skutečně naplňuje podstatu krajní pravice a editací jsem to tedy vrátil zpět. Nicméně u SPD, kde se tato otázka také vkrádá to považuji stále za diskutabilní, protože program té strany neodpovídá klasické krajní pravici, přestože některé prvky zahrnuje a proto (i v rámci této diskuze) bych u SPD ponechal stávající označení "pravice až krajní pravice.--AnkaElektro (diskuse) 20. 3. 2018, 16:49 (CET)

Jen bych tedy upozornil kolegu ThecentreCZ, že diskutovat rozsáhle ve shrnutí editace, kterou je přitom prováděno úplně něco jiného, je dost neúčelné, obzvláště když je tu speciální prostor, kde své výlevy včetně osobních útoků mohl naklást. A možná by si i všiml, že se tu už o tom diskutovalo a argumentovalo, takže by nemusel jednat takhle ukvapeně na vlastní pěst a nejdřív se pokusit domluvit a něco si i přečíst. --Bazi (diskuse) 27. 3. 2018, 09:56 (CEST)

Strana už neexistuje, to znamená, že je potřeba zahrnout celou její historii. Nepochybně tam byli krajně-pravicové tendence, ovšem zařadit ji po bok NSDAP je naprostá ignorance faktů. Proto je logický postup jak je běžný na anglické wikipedii zařadit radikální strany pravice až krajní pravice. --ThecentreCZ (diskuse) 28. 3. 2018, 18:03 (CEST)

Zaklínáte se ignorováním faktů, ale sám ignorujete zdroje. Ten „Váš“ je vhodný leda k doložení pravicového populismu, tam už byl jednou přesunut. Ty ostatní, které jsou i výše rozebrány podrobněji, dokládají krajní pravici, tedy je tam uvedena krajní pravice, stejně jako je uveden pravicový populismus. Osobně by mě zajímalo, jak ten Váš zdroj uvádí NSDAP anebo klidně jiné strany, všeobecně považované za krajně pravicové. --Bazi (diskuse) 28. 3. 2018, 18:43 (CEST)

Odstranil jsem podivně zkonstruované časové rozlišení pozice. První z doložených zdrojů byl datován rokem 2014, tedy neměl šanci doložit období od roku 2015, jak bylo uvedeno. Druhý zdroj vůbec neobsahuje slovo pravice, ani krajní. Jen se tam sám Černoch vyslovuje o svém dojmu, že původní Úsvit byl jiný než nový Úsvit, což ovšem není nezávislé posouzení, jenom sebeprezentace. Totéž platí pro zdrojování vlastními webovými stránkami Úsvitu - je to zdroj závislý a ani nic o pravici neříká. --Bazi (diskuse) 6. 5. 2018, 11:14 (CEST)

@Bazi: Chcete říci, že tehdejší hnutí Úsvit bylo radikálnější, xenofobnější a krajnější než dnešní hnutí SPD Tomia Okamury, které je ve frakci i s Národní frontou Marine Le Pen? Zajímavá hypotéza. Spíše bych řekl, že jste nějakým způsobem zaslepen vaší levicovou zelenou ideologií a nějak nereflektujete fakta. Tipuji, že díky vaší analýze se Tomio Okamura krásně raduje, že umírnění pučisté z jeho hnutí jsou označeni na stejné pozici jako Dělnická strana. Přitom je to právě naopak. --ThecentreCZ (diskuse) 7. 5. 2018, 00:07 (CEST)

Říká se tomu slaměný panák. A pak ještě argumentace ad hominem – čímpak jste asi zaslepený Vy? A co třeba zkusit na Wikipedii ten nejosvědčenější postup: dohledat, prostudovat, posoudit a doložit zdroje? To by nám pomohlo mnohem víc než podobné výlevy. Díky. --Bazi (diskuse) 7. 5. 2018, 00:59 (CEST)

Pravice / krajní pravice

S úpravou nemám problém, jen se mi nelíbila Vaše ( @Ioannes Pragensis ) argumentace. Rozdíl v argumentech "krajně pravicové je zároveň i pravicové, takže pravicovost netřeba zvlášť uvádět a dokládat" a "tam (ve zdrojích) opravdu není žádný odkaz, který by říkal, že to bylo "pravicové až krajně pravicové" uskupení." doufám cítíte. --MrGreg (diskuse) 7. 7. 2018, 09:48 (CEST)

K tomu a k dnešnímu revertu uživatelem ThecentreCZ: máme zdroje, dokazující krajní pravicovost, pak máme zdroje údajně dokazující pravicovost - z toho však 7 (https://www.economist.com/blogs/easternapproaches/2013/10/czech-elections) Úsvit definuje jako "a rogue populist movement" a jako “proto-fascist”, (divoké populistické hnutí, protofašistické) takže by se dal použít leda jako doklad krajní pravicovosti. Zdroj 8 (http://www.radio.cz/en/section/curraffrs/czech-general-elections-yield-no-obvious-coalition) mluví o "Okamura’s populist new grouping Dawn" (Okamurově populistickém novém hnutí Ǔsvit) aniž by se zabýval pravicovostí nebo levicovostí, takže sem vůbec nepatří. A konečně 9 (https://web.archive.org/web/20131029195919/http://praguemonitor.com/2013/10/23/sme-okamuras-politics-social-national-populism) cituje "national populism and chauvinism" (národní populismus a šovinismus) a zmiňuje, že Úsvit "kritizuje politický systém jako celek", což je znakem extrémních politických hnutí, ovšem nehovoří se, zda Úsvit patří na pravici nebo na levici. Takže všechny tři zdroje mající dokládat pravicovost tuto nedokládají. Naopak dva z nich podporují extrémismus tohoto hnutí. Takže závěr je jasný - zmínka o pravicovosti není řádně ozdrojovaná a nemá tu co dělat.--Ioannes Pragensis (diskuse) 14. 7. 2018, 18:51 (CEST)