Detergent
Detergent je chemická látka určená k čištění jako mycí prostředek (čisticí prostředek). Obecně termín „detergentní“ (též „deterzivní“) znamená „čisticí“ nebo „mající čisticí vlastnosti“, „detergence“ udává schopnost převádět nečistoty obsahující nepolární sloučeniny do roztoku.[1] Chemicky se jedná o směs zejména tenzidů (surfaktantů, čili povrchově aktivních sloučenin) a dalších přídatných látek.[1] V molekule surfaktantu je obsažen delší nepolární (lipofilní) řetězec zakončený polární skupinou (karboxyl nebo sulfonát), prostřednictvím které interaguje s vodným rozpouštědlem.
Terminologie editovat
Termín „detergent“ se obvykle používá pro odlišení těchto čisticích látek od mýdla, což je sodná nebo draselná sůl mastných kyselin.[1] V počátcích vývoje nemýdlových tenzidů pro komerční čisticí prostředky byl pro odlišení prosazován termín syndet, jako zkratka pro syntetický detergent.[1] Nikdy se však nestal populárním a navíc je nesmyslný, protože i mnoho mýdel je syntetizováno (z glyceridů). Používá se také termín saponát, což je starší označení pro jakýkoliv syntetický tenzid.[1]
Přesně vymezit, co je a co není detergent, je složité. Pravděpodobně nejčastěji používanými čisticími prostředky jsou vodné roztoky mýdla nebo směsi složené z mýdel a syntetických saponátů. Ovšem ne všechna mýdla mají významný čisticí účinek, a naopak, i když se termíny „detergent“ a „mýdlo“ někdy zaměňují, ne každý detergent je mýdlo. Termín detergent se někdy používá pro označení jakéhokoli tenzidu, i když není použit k čištění. Pojem detergent má ale užší význam než obecně tenzid, detergent je totiž tenzid určený ke konkrétnímu účelu, k mytí a čištění. Někdy se jako čisticí prostředky (detergenty) označují i látky, které jsou složitější než pouhé směsi chemických sloučenin. Kromě mýdel a saponátů se jako tenzidy používají také kvartérní amoniové sloučeniny.
Přirozeným detergentem je žluč, obsahující deriváty kyseliny cholové.
Historie editovat
Detergentních účinků určitých syntetických tenzidů si v roce 1913 všiml belgický chemik A. Reychler. První komerčně vyráběným čisticím prostředkem, který čerpal ze zmíněných pozorování, byl Nekal,[2] prodávaný v Německu v roce 1917, aby zmírnil nedostatek mýdla za 1. světové války. Novým budováním a pozdější přestavbou amerických továren (původně vyrábějící letecké palivo) tak, aby vyráběly tetrapropylen, používaný v čisticích prostředcích pro domácnost, došlo ke konci 40. let k rychlému růstu jejich používání.[3] Koncem 60. let byly firmou Procter & Gamble uvedeny na americký trh biologické čisticí prostředky obsahující enzymy, které lépe odstraňují nečistoty bílkovinného původu (například od vajec).[4]
Vlastnosti editovat
Syntetické tenzidy čili detergenty/saponáty jsou vyráběny z vyšších alifatických nebo aromatických uhlovodíků získaných z ropy a dehtu, ze syntetických mastných kyselin, aminů, amidů, nitrilů a dalších látek. Neporušují živočišná vlákna, nejsou citlivé na tvrdou vodu, mají vyšší dispergační schopnost, lepší smáčivost a perou v nižších koncentracích a za nižších teplot než mýdlo. Saponáty se rozdělují podle charakteru aktivní skupiny molekuly tenzidu, které mohou být:[1]
- anionické (natrium-sek-alkylbenzensulfonát či další alkylbenzensulfonany, alkylsulfáty a alkensulfonany)
- kationické (některé kvartérní amoniové soli a „esterquaty“)
- amfoterní (kokamidopropyl betain a další)
- neionické (látky bez iontových skupin, např. oxyethylenáty, deriváty alkanolaminů, aminoxidy a některé polyhydroxysloučeniny)
Dopady na životní prostředí editovat
Detergenty mohou obsahovat řadu různých dráždivých chemických látek. Některé syntetické detergenty jsou obtížně biologicky odbouratelné, čímž ohrožují životní prostředí. V praxi užívané prací prostředky obsahují často také fosfáty, jejichž únik do odpadních vod vyvolává jev zvaný eutrofizace. Podporují tak růst vodních sinic, které při přemnožení škodí vodním ekosystémům.
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Detergent na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f ŠMIDRKAL, Jan. Tenzidy a detergenty dnes. Chemické listy. 1999, roč. 93, s. 421–427. Dostupné online.
- ↑ Chemists job description. [s.l.]: [s.n.] Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-26. Archivováno 26. 7. 2010 na Wayback Machine.
- ↑ SPRIGGS, John. An economical analysis of the developmente of substitutes with some illustrative examples and implications for the beef industry. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 34–37.
- ↑ Granular enzyme-containing laundry composition. Původci vynálezu: Arnvid S. ROALD, Nicolaas T. DE. OUDE. Spojené státy americké. Patentový spis 3451935. 1969-06-24.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu detergent na Wikimedia Commons - About.com: How Do Detergents Clean Archivováno 6. 1. 2011 na Wayback Machine.
- US Patent 6472364: Detergent compositions or components
