Derivace množiny v topologickém prostoru je v obecné topologii (odvětví matematiky) množina všech limitních bodů množiny Obvykle se značí

Derivaci množiny zavedl v roce 1872 Georg Cantor, který rozvinul teorii množin především pro studium derivovaných množin na reálné ose.

Příklady editovat

Intuitivní: Na množině   všech reálných čísel s její obvyklou eukleidovskou topologií je derivací polootevřeného intervalu   uzavřený interval  

Neintuitivní: Uvažujme   s topologií tvořenou prázdnou množinou a jakoukoli podmnožinou   která obsahuje 1 (což je hodně neintuitivní pojetí otevřených množin). Derivace množiny   je  [1]

Vlastnosti editovat

Pokud   a   jsou libovolné podmnožiny topologického prostoru   pak derivace má následující vlastnosti:[2]

  •  
  •  
  •  
  •  

Podmnožina   topologického prostoru je uzavřená právě tehdy, když  [1], neboli když   obsahuje všechny své limitní body. Pro jakoukoli podmnožinu   je množina   uzavřená a je rovna uzávěru množiny   (tj. množině  ).[3]

Derivace podmnožiny prostoru   obecně nemusí být uzavřená. Pokud vezmeme například   s triviální topologií, množina   má derivaci   která v   není uzavřená. Derivace uzavřené množiny je však vždy uzavřená. (Důkaz: Předpokládejme, že   je uzavřená podmnožina   což znamená, že   Aplikací derivace na obě strany dostaneme   takže   je uzavřená v  ) Pokud   je navíc T1 prostor, pak derivace každé podmnožiny   je uzavřená v  [4][5]

Dvě podmnožiny   a   jsou oddělené právě tehdy, když jsou disjunktní a každá z nich je disjunktní s derivací druhé (derivace množin vzájemně disjunktní být nemusí). Tato podmínka se často zapisuje pomocí uzávěrů:

 

a nazývá se Hausdorffova-Lennesova oddělovací podmínka.[6]

Bijekce mezi dvěma topologickými prostory je homeomorfismem právě tehdy, když derivace obrazu (v druhém prostoru) jakékoli podmnožiny prvního prostoru je stejná jako obraz derivace této podmnožiny.[7]

Prostor je T1 prostor, pokud každá množina obsahující pouze jeden bod je uzavřená.[8] V T1 prostoru je derivace jednoprvkové množiny vždy prázdná (prostor ve druhém příkladě není T1 prostor). Z toho plyne, že v T1 prostorech je derivace jakékoli konečné množiny prázdná, a že pro jakoukoli podmnožinu   a jakýkoli bod   prostoru platí

 

Jinými slovy, derivace se nezmění, pokud výchozí množinu změníme přidáním nebo odstraněním konečného počtu bodů.[9] Je možné také ukázat, že v T1 prostoru platí   pro jakoukoli podmnožinu  [10]

Množina   taková, že   se nazývá hustá v sobě a nemůže obsahovat žádné izolované body. Množina   taková, že   se nazývá dokonalá.[11] Dokonalá množina je tedy uzavřená a hustá v sobě, neboli jinak řečeno, je to uzavřená množina bez izolovaných bodů. Dokonalé množiny jsou obzvláště důležité při aplikaci Baireovy věty o kategoriích.

Cantorova–Bendixsonova věta říká, že jakýkoli polský prostor lze zapsat jako sjednocení spočetné množiny a dokonalé množiny. Protože jakákoli Gδ podmnožina polského prostoru je opět polský prostor, z této věty také plyne, že jakákoli Gδ podmnožina polského prostoru je sjednocením spočetné množiny a množiny, které je dokonalá vzhledem k indukované topologii.

Topologie definovaná pomocí derivovaných množin editovat

Protože homeomorfismy lze úplně popsat pomocí derivovaných množin, byly derivované množiny v topologii používány jako primitivní pojem. Množině bodů   lze přiřadit operátor   který zobrazuje podmnožiny   na podmnožiny   tak, že pro jakoukoli množinu   a jakýkoli bod   platí:

  1.  
  2.  
  3.   implikuje  
  4.  
  5.   implikuje  

Množinu   nazveme uzavřenou, pokud   definuje topologii na prostoru, ve kterém   je operátorem derivace, tj.  

Cantorova–Bendixsonova hodnost editovat

Pro libovolné ordinální číslo   definujeme  -tou Cantorovu–Bendixsonovu derivaci topologického prostoru opakovanou aplikací operace derivace pomocí transfinitní indukce takto:

  •  
  •  
  •   pro limitní ordinály  

Transfinitní posloupnost Cantorových–Bendixsonových derivací   musí být od jistého bodu konstantní. Nejmenší ordinál   takový, že   se nazývá Cantorův–Bendixsonův stupeň  

Odkazy editovat

Poznámky editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Derived set (mathematics) na anglické Wikipedii.

Literatura editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat

  • Tento článek obsahuje materiál ze stránky Cantor–Bendixson derivative na PlanetMath, jejíž licence umožňuje dále šířit publikované texty.