Delfínovec ganžský

Delfínovec ganžský (Platanista gangetica) je vzácný druh říčního delfína, jehož domovinou je řeka Ganga a přilehlé jihoasijské vodní toky. Jedná se o jednoho ze dvou zástupců rodu Platanista (indických delfínovců) – druhým je delfínovec induský (Platanista minor). Druh je místně znám jako susu.

Jak číst taxoboxDelfínovec ganžský
alternativní popis obrázku chybí
Delfínovec ganžský
alternativní popis obrázku chybí
Porovnání velikosti delfínovce ganžského s člověkem
Stupeň ohrožení podle IUCN
ohrožený
ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádkytovci (Cetacea)
ČeleďPlatanistidae
Roddelfínovec (Platanista)
Binomické jméno
Platanista gangetica
Lebeck, 1801
Delfínovec ganžský (tmavě modře) a delfínovec induský (světle modře)
Delfínovec ganžský (tmavě modře) a delfínovec induský (světle modře)
Delfínovec ganžský (tmavě modře) a delfínovec induský (světle modře)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

SystematikaEditovat

 
Ilustrace delfínovce ganžského

Taxonomie dvou sladkovodních jihoasijských delfínů obývající povodí řek Indus a Ganga byla dlouhou dobu předmětem kontroverze. Obě populace byly původně považovány za ten samý druh, nicméně počátkem 70. let 20. století byly rozděleny na dva druhy. V 90. letech byly oba druhy opět seskupeny do jednoho druhu.[2] V případě, že se obě populace z Indu a Gangy považují za jeden druh rozdělený do dvou poddruhů, bývá ganžský delfínovec označován jako Platanista gangetica gangetica a induský delfínovec jako Platanista gangetica minor. Podrobná taxonomická revize spolu s morfologickým výzkumem z roku 2021 však ukázala, že se jedná o dva druhy, které se od sebe oddělily někdy před 550 tisíci lety.[3] Rozdělení na dva druhy přijímá i klíčová taxonomická autorita v oblasti mořské mammalogie, a sice Společnost pro mořskou mammalogii.[4]

Druh má řadu místních lidových pojmenování. K tomu nejčastějšímu patří susu, což je pojmenování běžně používané v řadě populárně naučných i vědeckých publikacích. Jméno susu je založeno na zvuku, který delfínovec vydává během dýchání. K dalším pojmenováním patří nepálské sowngsu nebo sus matsya (matsya = ryba) nebo hindské soonse či sunsar. V ásámštině se vžilo jméno hiho a shihu, v bengálštině hungmaach (maach = ryba).[5]

Výskyt a populaceEditovat

 
Delfínovec ganžský v rukách domorodce

Druh se vyskytuje v říčních systémech řek Ganga-Brahmaputra-Meghna a Karnaphuli-Sangu na území Indie, Nepálu a Bangladéše.[6] Na území Nepálu se nachází patrně už jen několik posledních jedinců, v roce 2015 byl počet tamějších delfínovců ganžských odhadován na 3742.[7] Celkový počet zbývajících delfínovců ganžských se odhaduje na několik málo tisíc,[2] snad už jen posledních tisíc kusů (údaj k roku 2001).[8] Druh lze pozorovat jen stěží: typicky nad hladinu vyskočí samostatně, bez předchozího varování na 12 vteřiny; druh nemá dobře vyvinutou hřbetní ploutev, takže je poměrně složité v terénu identifikovat individuální jedince, což ztěžuje výpočet populace.[9]

Preferuje hlubší vody s vířivými protiproudy, které se často vyskytují po proudu soutoků řek, v ostře zahnutých meandrech nebo před a za říčními ostrůvky. V období dešťů, kdy stoupnou hladiny řek, delfínovci migrují do menších přítoků, odkud se s příchodem období sucha stahují zpět do velkých toků. V období dešťů, kdy dochází k vyplachování velkého množství sladké vody z řek do Bengálského zálivu, se delfínovci mohou vydat i podél mořského pobřeží.[9]

PopisEditovat

Jedná se o zavalitý druh delfína s vrásčitým, pružným krkem. Zbarvení těla je tmavě hnědé, na hřbetě o něco tmavší než na břichu, které bývá zbarveno mírně do růžova. Ušní otvory jsou umístěny za očima a jsou větší než samotné oči, které jsou jinak extrémně malé. Meloun je zakulacený a po jeho střední části se táhne tenký hřeben. Zobák je tenký a nápadně dlouhý. Linka zavřené tlamy směřuje nahoru, takže to vypadá, jakoby se delfínovec usmíval.[10][5][11][12] V horní čelisti je usazeno kolem 28 zubů, dolní čelist má kolem 29 zubů.[3] Zuby jsou špičaté, zahnuté dovnitř a občas vyčnívají z tlamy. Následkem jejich častého používání a akumulace cementumu se s věkem otupí a spíše připomínají zaoblené kolíky.[5]

Extrémně malé oči jsou umístěny nad koutky tlamy. Čočka úplně chybí, nicméně oční sítnice jsou vybaveny hustou soustavou světelných receptorů.[13] Delfín je i tak takřka slepý.[8] Výdechová fontána v podobě podlouhlé štěrbiny je velmi tenká a orientována horizontálním směrem. Hřbetní ploutev představuje jen vyvýšený hřeben s mírně definovaným hrbolem ve střední části. Hřbetní ploutev je umístěna zhruba ve dvou třetinách délky těla mezi melounem a ocasní ploutví. Prsní ploutve jsou široké až pádlovité, na koncích čtvercové. Ocasní ploutev je široká, její konec vydutý, křídla zašpičatělá.[10][5][11][12] Samice dosahují délky kolem 2,6 m a samci kolem 2,2 m. Váha dospělých jedinců se pohybuje kolem 85 kg.[14]

BiologieEditovat

 
Zobrazení delfínovce ganžského na indické známce

Živí se masožravě. Do jídelníčku delfínovců patří ryby, krevety a další vodní živočichové. Kořist loví hlavně při dně. Pohybují se v malých sociálních skupinkách kolem 3 delfínovců, občas se mohou sdružovat i do menších stád do 25 jedinců. Sociální skupinky jsou patrně definovány na základě distribuce potravy spíše než na rodinné příslušnosti. Samci dosahují pohlavní dospělosti po dosažení délky kolem 1,7 metru, samice po dosažení ještě o něco větších délek. Březost trvá kolem jednoho roku, k vrhům může docházet celoročně, avšak nejčastěji nastávají koncem zimy / počátkem léta. Mláďata mají po narození kolem 70 cm. Kolem věku 12 měsíců se začínají krmit malými živočichy, do konce 1. roku života dochází k jejich odstavení a potravnímu osamostatnění.[15] Může se dožít kolem 30 let.[10]

Složení vnitřního ucha delfínovce ganžského je značně unikátní a odráží způsob, jakým tito kytovci používají echolokaci. Je možné, že unikátní tvar a použití vnitřního ucha slouží k filtrování specifických zvuků a odstranění šumu, čímž patrně dochází ke zpřesnění echolokace a lepší orientaci druhu v kalných vodách.[16][8]

Ohrožení a ochranaEditovat

 
Hřbet delfínovce při otočce na hladině

Jedná se o ohrožený druh,[2] který patří mezi nejohroženější delfíny vůbec.[17] Jiný asijský říční delfín z oblasti Číny (delfínovec čínský) je již vyhynulý.[17] Delfínovec ganžský byl původně hojně rozšířen po většině délky řeky Gangy a jejích přítoků hluboko do vnitrozemí až k himálajskému předhůří.[3] Od doby expanze lidského osídlení v oblasti však jeho populace i areál výskytu dramaticky poklesly. Největší hrozbou delfínovců ganžských je pokračující výstavba přehrad a jezů na vodních tocích. Tyto vodní stavby představují pro delfíny nepřekonatelné fyzické bariéry, takže dochází k fragmentaci a izolaci delfíních populací, což sebou přináší řadu problému jako je snižování genetické diverzity nebo menší šance na spáření. Následkem přehradních nádrží dochází k usazování sedimentů, které by jinak byly vyplaveny do moře, takže se degraduje habitat delfínovců. Problém představuje i vzrůstající znečištění řek, což je následek prudkého rozvoje průmyslu a intenzifikace zemědělství, nebo odklonění vodních toků pro potřeby zavlažování, čímž dochází k poklesu hladin řek a tím i úbytku habitaty delfínovců. Habitat delfínovců bude v budoucnu nadále degradovat.[2]

Hlavně v minulosti docházelo k lovu delfínovců na maso a pro jejich olej, který používají místní rybáři jako návnadu na ryby.[2] Lov místními obyvateli značně poklesl, avšak příležitostně i nadále dochází k občasnému odlovu delfínovců.[18][19] Vzrůstající typ ohrožení představuje fyzický kontakt s rybářským náčiním, při kterém často dochází k úhynu delfínovců. Zvláště nebezpečné jsou pro delfínovce tenatové sítě. Když už delfín nezemře při kontaktu s rybářským náčiním (typicky utonutím), místní rybáři často nakonec delfína stejně zabijí, aby využili jeho olej jako návnadu při dalším rybolovu.[2]

V roce 1991 okrese Bhágalpur v indickém Biháru byla na 60 km úseku řeky Gangy otevřena rezervace Vikramshila Gangetic Dolphin Sanctuary, jejíž cílem je ochrana říčních delfínů. I přes snahy ochranářů však počty delfínovců v rezervaci klesají. Zatímco v roce 2015 zde bylo napočítáno 207 delfínovců, v roce 2018 to bylo jen 154.[20] Druh je chráněn ve všech státech výskytu.[2] Na území Indie jeho ochranu zajišťuje Zákon o ochraně divoké zvěře z roku 1972 (Wild Life (Protection) Act, 1972).[21]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2022-07-28]
  2. a b c d e f g BRAULIK, G.T.; SMITH, B.D. South Asian River Dolphin [online]. The IUCN Red List of Threatened Species 2019: e.T41758A151913336, 2019 [cit. 2022-10-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c BRAULIK, Gill T.; I. ARCHER, Frederick; KHAN, Uzma. Taxonomic revision of the South Asian River dolphins ( Platanista ): Indus and Ganges River dolphins are separate species. Marine Mammal Science. 2021-07, roč. 37, čís. 3, s. 1022–1059. Dostupné online [cit. 2022-10-05]. ISSN 0824-0469. DOI 10.1111/mms.12801. (anglicky) 
  4. Society for Marine Mammalogy. Society for Marine Mammalogy [online]. [cit. 2022-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c d Smith a Braulik 2009, s. 1135.
  6. Ganges River Dolphin. EDGE of Existence [online]. [cit. 2022-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. PAUDEL, Shambhu; PAL, Prabhat; COVE, Michael V. The Endangered Ganges River dolphin Platanista gangetica gangetica in Nepal: abundance, habitat and conservation threats. Endangered Species Research. 2015-11-25, roč. 29, čís. 1, s. 59–68. Dostupné online [cit. 2022-10-05]. ISSN 1863-5407. DOI 10.3354/esr00702. (anglicky) 
  8. a b c DAVIS, Josh. The hearing of the Ganges river dolphin is unlike any other cetacean. www.nhm.ac.uk [online]. Natural History Museum, 2021-03-31 [cit. 2022-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b SINHA, Ravindra K.; KANNAN, Kurunthachalam. Ganges River Dolphin: An Overview of Biology, Ecology, and Conservation Status in India. AMBIO. 2014-12, roč. 43, čís. 8, s. 1029–1046. Dostupné online [cit. 2022-10-05]. ISSN 0044-7447. DOI 10.1007/s13280-014-0534-7. PMID 24924188. (anglicky) 
  10. a b c Berta 2015, s. 259.
  11. a b Kinze 2009, s. 1255.
  12. a b Jefferson, Webber a Pitman 2015, s. 346.
  13. Smith a Braulik 2009, s. 1136.
  14. Jefferson, Webber a Pitman 2015, s. 348.
  15. Smith a Braulik 2009, s. 1137-1138.
  16. VIGLINO, Mariana; GAETÁN, Maximiliano; BUONO, Mónica R. Hearing from the ocean and into the river: the evolution of the inner ear of Platanistoidea (Cetacea: Odontoceti). Paleobiology. 2021-11, roč. 47, čís. 4, s. 591–611. Dostupné online [cit. 2022-10-06]. ISSN 0094-8373. DOI 10.1017/pab.2021.11. (anglicky) 
  17. a b River dolphin killed by poachers in India [online]. Whale and Dolphin Conservation, 2015-03-04 [cit. 2022-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. PRATAP, Rishabh Madhavendra; FOX, Kara. Three arrested after endangered Ganges river dolphin beaten to death in India. CNN [online]. 2021-01-09 [cit. 2022-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. RASHID, Omar. U.P. youth beat endangered Gangetic dolphin to death. The Hindu. 2021-01-08. Dostupné online [cit. 2022-10-05]. ISSN 0971-751X. (anglicky) 
  20. KHAN, Mohd Imran. Dolphin population declines in India’s only dolphin sanctuary. www.downtoearth.org.in [online]. DownToEarth, 2018-07-19 [cit. 2022-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. GUHA, Nabarun. Gangetic river dolphins in Assam decline in the wake of anthropogenic pressures. Mongabay-India [online]. 2022-08-24 [cit. 2022-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

česky
  • KIEFNER, Ralf, 2002. Velryby a delfíni: Kytovci celého světa. Uherské Hradiště: Rajzl. ISBN 8090317103. 
  • MAZÁK, Vratislav, 1988. Kytovci. Praha: Státní zemědělské nakladatelství. 
anglicky
  • BERTA, Annalisa, 2015. Whales, dolphins, & porpoises: a natural history and species guide. Chicago: The University of Chicago Press. ISBN 978-0-226-18319-0. (anglicky) 
  • JEFFERSON, Thomas A.; WEBBER, Marc A.; PITMAN, Robert L., 2015. Marine mammals of the world : a comprehensive guide to their identification. Amsterdam: Elsevir. ISBN 978-0-12-409542-7. (anglicky) 
  • SMITH, Brian D.; BRAULIK, Gillian T., 2009. Susu and Bhulan. In: PERRIN, William F.; WÜRSIG, Bernd; THEWISSEN, J. G. M. Encyclopedia of Marine Mammals. United States of America: Elsevier. ISBN 978-0-12-373553-9. S. 1135–1139. (anglicky)

Externí odkazyEditovat