Wikipedie

Děkanství v Táboře

dům Děkanská 305/6 v Táboře

Dům děkanství, resp. areál arciděkanství, s adresou Děkanská č.p. 305/6, je umístěn v centru historického města Tábora, v jižních Čechách, v městské památkové rezervaci (výnos MŠK čj. 36.568/61-V/2).[1] Nachází se za kostelem, v severozápadním rohu Žižkova náměstí, mezi ulicemi U děkanství a Děkanskou a je součástí táborské katolické farnosti, jejíž hlavní stavbou je pozdně gotický děkanský kostel Proměnění Páně z roku 1512.

Děkanství
čelní pohled
čelní pohled
Základní informace
Slohgotika, klasicismus
Výstavbastředověk
Přestavba19. století
Poloha
AdresaDěkanská 6, Tábor, Tábor, ČeskoČesko Česko
UliceDěkanská
Souřadnice49°24′53,03″ s. š., 14°39′27,86″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky28684/3-4547 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Podrobnější informace naleznete v článcích Kostel Proměnění Páně na hoře Tábor a Žižkovo náměstí (Tábor).

Stavba je středověkého původu, je významným dokladem původní pozdněgotické výstavby, je hodnotná svými historickými detaily. Objekt má také urbanistický význam, jeho dominantní průčelí s architektonickými prvky hraje výtvarnou úlohu ve skladbě celého okolí. Jeho vnější hmota spoluvytváří prostor ve spojitosti se sousedním děkanským kostelem.

Severně od budovy se nalézá děkanská zahrada, s vchodem z Děkanské ulice.

Popis editovat

Historie editovat

Historie táborské farnosti je datována od roku 1420.[2] Stavba s čp. 6, stojící na nepravidelném pozemku p. č. 385 o výměře 526 m²,[3] má v obvodových zdech středověké základy. V roce 1645 vyhořela, jako velká část domů v této části města, protože v té době bylo základní stavební surovinou dřevo.[4] Paradoxně tak ničivé požáry pomohly dalšímu rozvoji města, byly důvodem ke kamenné přestavbě, většinou i k uplatnění nových architektonických prvků.[5]

Po požáru dům nějakou dobu chátral, pak proběhlo spojení se sousedním domem, kde byl umístěn záchod pro faru. Koncem 17. stol. byla zrušena pavláčka a zazděny spojovací dveře mezi domy, v kapli byly zbořeny postranní kruchty; v pustém místě za farou vznikla zahrada. Roku 1741 byla přistavěna kolna, v roce 1772 stáje. Pozdněgotická stavba byla přestavěná v barokním stylu, později, v první polovině 19. století, v letech 1847 – 1853, byl řešen její špatný stavebnětechnický stav a byla dále upravována. V roce 1870 byla osazena nová okna a dveře, v roce 1894 proběhla oprava šindelové krytiny. V roce 1917 byl zamítnut návrh postavit novou budovu děkanství, případně stávající nastavit o patro. V roce 1969 byla zřízena koupelna, v roce 1980 provedena nová střešní krytina.

Koncem roku 1991 (resp. k 15.1.1992) byl táborským děkanem jmenován Vladimír Vyhlídka, ten se postaral o další opravu farní budovy, novou elektroinstalaci a snížení stropů v místnostech prvního patra, zřízení elektrického topení v kanceláři a v zimní kapli. Předchozí fasáda z třicátých let 20. století byla v roce 1995 opravena, proběhla také rekonstrukce sociálního zařízení.[2]

 
vchod do zahrady

Architektura editovat

Nárožní dům je jednopatrový. Čelní průčelí má jednoduché tříosé, na severu čtyřosé, na východní straně pološtít, na západě štít trohúhelný. Dům má četné, historicky hodnotné klenby, a zachované původní konstrukce. Cihelné pasy - oblouky, sklenuté do středového pilíře, jsou v místnostech přízemí doplněné trámovými stropy; další prostora je segmentem zaklenutá; v přízemní hale jsou také masivní kamenné krakorce s pozůstatky původního přechodu do kostela. Velká valeně klenutá prostora je přístupná z přízemní chodby, pod původní pavlačí, půlkruhovým kamenným portálkem s okoseným ostěním. V patře je síň s trámovým stropem, ostatní místnosti jsou plochostropé.[6]

Ve sklepě je kamenná valená klenba z 16. století.

Táborská síť sklepení editovat

Ve stejné době byl také dokončován systém táborského podzemí. V celém městě je rozsáhlá síť sklepů z 15. a 16. stol.(tzv. „lochů“), vyhloubených ve skalním podloží, někdy v hloubce až 16 metrů; mnohde ve třech podzemních patrech. Řadí se mezi technické památky pozdního středověku.[7] Některé z nich byly postupně propojeny a vytvořily jakýsi podzemní labyrint; jeho celková délka je obdivuhodná - cca 14 km. Teplota se zde pohybuje po celý rok kolem 10 °C. Poprvé byly sklepy zpřístupněny veřejnosti v roce 1937 (tehdy šlo o prohlídku několika samostatných sklepů). Stávající prohlídková trasa Husitského muzea vznikala až po 2. světové válce (v roce 1947 dal podnět architekt Vojtěch Kraupner), dnes je dlouhá cca 800 metrů a začíná ve sklepení staré radnice, kde je také umístěno lapidárium. Původně končila v domě U Lichviců (do cca devadesátých let), pak byla trasa zkrácena a vychází se už pod sousedním domem - Ctiborův dům. Dříve sklepy plnily funkci skladovací (potravin i majetku) a obrannou (nepřítel i požáry).[8]

Kulturní památka editovat

Budova děkanství je vedena jako nemovitá kulturní památka (rejst. č. ÚSKP 28684/3-4547).[9] Vlastníkem stavby je Římskokatolická farnost Tábor. Stavem kulturních památek a kontrolou jejich užívání se zabývá odbor rozvoje MÚ Tábor, který také zajišťuje státní správu na úseku památkové péče a řeší většinu otázek, týkajících se památek i památkově chráněného území.[10]Město Tábor je od roku 1993 aktivně zapojeno do Programu regenerace městských památkových rezervací (MPR) a městských památkových zón (MPZ).[8]

Centrum města, kde se nalézá i děkanství, je protkáno hustou sítí křivolakých uliček, skoro v každé z nich lze nalézt památkově chráněný dům.[11]Většinou se jedná o renesanční památky, především o řadu měšťanských domů (cca 153 nemovitostí, z toho v soukromém vlastnictví 60%, ve vlastnictví obce 32%), s jejich charakteristickými prvky (obloučkovými štíty, freskami, sgrafity). Dům děkanství je důležitou součástí struktury starého města; celé Staré Město bylo vyhlášeno národní kulturní památkou již v roce 1962 (č. 251/1962 Sb.), jako v jediném městě v té době v ČSSR.[12]

Současnost se zde prolíná s minulostí, s historickou atmosférou jeho ulic a staveb, jako je např. budova děkanství. I proto je Tábor označován za jedno z nejmalebnějších měst v České republice.[13]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ Národní památkový ústav.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Římskokatolická farnost Tábor.cz. farnost-tabor.cz [online]. [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. 
  3. ↑ Katastr nemovitostí.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  4. ↑ Info-česko.cz. www.infocesko.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  5. ↑ VŠ polytechnická, Jihlava [online]. Bakalářská práce, 2009 [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ Evidenční list památky.cz. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. 
  7. ↑ Jižní Čechy.cz. www.jiznicechy.cz [online]. [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b Bakalářská práce [online]. VŠ polytechnická, Jihlava [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. 
  9. ↑ Památkový katalog.cz. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. 
  10. ↑ Tábor.cz. www.taborcz.eu [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  11. ↑ Jižní Čechy TEĎ cz.. www.jcted.cz [online]. [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. 
  12. ↑ Turistika.cz. www.turistika.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  13. ↑ Prague.eu. www.prague.eu [online]. [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • ROHÁČEK, M.: Program regenerace městské památkové rezervace Tábor a okolí pro roky 2007 – 2010
  • MICHALKOVÁ, J.: Přehled proměny Starého města Tábora od roku 1990 do roku 1999
  • BRATKA, Petr aj. Tábor Městská památková rezervace. 1.vyd. Tábor, Ars Monument, 1992. ISBN 80-901174-0-6
  • THIER K.: Staré domy a rodiny táborské, Tábor 1920

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Děkanství_v_Táboře&oldid=22880490“