Otevřít hlavní menu

Chyby[1][2][3][4] (polsky Chybie, německy Chybi) jsou vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín. Leží na území Těšínského Slezska v centru tzv. Žabího kraje. Spolu s obcemi Mnich, Frelichov, Záboří a Záříčí tvoří gminu Chyby. V minulosti poměrně důležité hospodářské středisko severovýchodního Těšínska spjaté původně s rybníkářstvím a později cukrovarnickým průmyslem. Železniční uzel na Severní dráze císaře Ferdinanda (trať PřerovOstravaKrakov/Katovice).

Chyby
Chybie
Fontána na náměstí, v pozadí kostel a obecní úřad
Fontána na náměstí, v pozadí kostel a obecní úřad
Chyby – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 254 m n. m.
Stát PolskoPolsko Polsko
vojvodství Slezské vojvodství Slezské
okres okres Těšín Těšín
Chyby
Chyby
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 11,22 km²
Počet obyvatel 3 903 (2012)
Hustota zalidnění 347,9 obyv./km²
Etnické složení Poláci, Slezané
Náboženské složení římští katolíci, luteráni, Svědkové Jehovovi
Správa
Status starostenství
Starosta Elżbieta Maria Dubiańska-Przemyk
Vznik 16. století
Telefonní předvolba 33
PSČ 43-520
Označení vozidel SCI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

DějinyEditovat

První zmínka o obci pochází z roku 1568. V listině těšínského knížete Václava III. Adama, obsahující potvrzení prodeje louky těšínskému měšťanu Jakubu Frančkovi a povolení pro něj založit další rybníky, se objevilo označení Zeleny Chyb (ve smyslu „les“, „hvozd“). To se týkalo zalesněné oblasti kolem potoka Bajerka, která je na mapách z 19. století označována jako Wald Zeleny (zelený les).

Správní hranice Chyb byly poprvé určeny v 17. století. Postupná proměna místní krajiny a vývoj obce od 18. století byly spjaty s vysycháním rybníků a stavěním na jejich místě nových domů. Pole po vyschlých rybnících představovala v 19. století čtvrtinu území obce. Dodnes je na podobě uliční sítě viditelný obrys dávných hrází. Protíná je vytyčená někdy v první polovině 19. století císařská silnice JaseniceStrumeň, která se stala hlavní osou vesnice. V sousedních vesnicích (mj. Jilovnice a Drahomyšl) existují početné rybníky pořád a celá oblast je nazývána Žabí kraj. Zmíněná silnice je ve východní části vsi (směrem k Jasenici) lemována přes dvěma sty dubů, které byly v roce 1993 prohlášeny za přírodní památku.

Stěžejní událostí v dějinách Chyb 19. století bylo zprovoznění v roce 1855 vlakové stanice na Severní dráze císaře Ferdinanda, hlavní tratí spojující Vídeň přes východní i severní Moravu a Slezsko s Krakovem a Haličí. V roce 1884 se Těšínská komora rozhodla postavit v obci cukrovar. Po dalších víc než sto let zaměstnávaly většinu obyvatelstva právě železnice a cukrovarské závody.

Na sklonku 19. století se obec Chyby formálně skládala se dvou částí: Chyby Ves (v jejích hranicích Tarlisko a Chodniczny) a Neuteich (nový rybník) s Beňovcem. Kromě toho existovaly okrajové osady Żabiniec (kolem stejnojmenného rybníku) a Zowiść (Zawisti). Podle sčítání lidu z roku 1900 žilo v Chybech 1 231 obyvatel. 73,8 % uvedlo jako obcovací řeč polštinu (včetně těšínského nářečí), 16,7 % němčinu a 5,1 % češtinu. 89 % se hlásilo ke katolictví, 3,5 % k evangelické církvi a 4,7 % k judaismu.

Po rozdělení Těšínska v roce 1920 se Chyby ocitly na polské straně a byly připojeny k autonomnímu slezskému vojvodství.

V letech 1911 až 1925 existovala úzkorozchodná lokálka (resp. meziměstská tramvaj) spojující nádraží v Chybech s blízkou Strumení a tamní cihelnou (městečko nebylo tenkrát na železniční síť vůbec napojeno). Lokálka byla zrušena poté, co vznikla nová železniční trať Chyby – Strumeň – Slezské Pavlovice. Její výstavba souvisela s rozdělením Těšína a snahou zkrátit cestu mezi polským Těšínem a novým správním centrem, tedy Katovicemi. V meziválečné době byla navíc postavena trať Chyby – SkočovVisla, což z vesnice učinilo železniční uzel.

Po německém útoku na Polsko v září 1939 se Chyby spolu s celým polským Slezskem staly součástí Třetí říše. V zimě 1945 zde probíhaly urputné boje mezi Wehrmachtem a Rudou armádou. Samotná vesnice byla obsazena 11. února během tzv. strumeňské bitvy, později se však fronta až do dubna zastavila hned za Strumení a Drahomyšlí.

11. prosince 1945 Chyby spolu s Mnichem, Frelichovem, Zábořím a Záříčím vytvořily dodnes existující gminu (správní obec). Mezi lety 1975 až 1998 patřily k Bílskému vojvodství.

V roce 1955 byla na Visle postavena Goczałkowická přehrada. Tím vzniklá nádrž zaplavila část Frelichova a Záříčí.

V roce 1969 založil v obci místní rodák Franciszek Dzida Amatérský filmový klub Klaps. Natočil několik desítek filmů a získal přes 60 cen a vyznamenání, mj. Zlatou medaili Mezinárodní unie nezávislého filmu UNICA. Dzidův příběh se stal námětem filmu Krzysztofa Kieślowského Amator (Amatér). S Chyb pocházel také známý polský herec Henryk Machalica (1930-2003).

V roce 2009 byl chybský cukrovar uzavřen novým soukromým majitelem Südzucker AG, který výrobu přenesl do Polské Cerekve na Ratibořsku. I železniční provoz byl v počátcích 21. století podstatně omezen a na trati do Strumeně v letech 2004 až 2018 dokonce úplně zastaven.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 884. 
  2. Ottův slovník naučný, 12. Ch-Sv. Jan, s. 453
  3. Podrobná mapa Moravy a Slezska, Praha: V. Neubert a synové, 1922
  4. DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 30. 

LiteraturaEditovat

  • KIEŁKOWSKI, Wojciech. Chybie – dzieje gminy od czasów najdawniejszych do współczesności. Chyby: [s.n.], 2009. ISBN 9788391061152. (polsky) 
  • ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Těšín: Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN 9788393310937. (polsky) 

Externí odkazyEditovat