Otevřít hlavní menu

Drahomyšl (Polsko)

obec v polské části Těšínska

Drahomyšl[1][2][3][4] (polsky Drogomyśl, německy Drahomischl) je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín ve gmině Strumeň. Leží na území Těšínského Slezska na řece Visle, do níž se v západní části obce – osadě Knaj – vlévá Knajka. Patří k rybníkářské oblasti zvané Žabí kraj. Podle sčítání lidu v roce 2011 zde žilo 2 181 obyvatel, rozloha obce činí 14,66 km².

Drahomyšl
Drogomyśl
Centrum Drahomyšle
Centrum Drahomyšle
Drahomyšl – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Stát PolskoPolsko Polsko
vojvodství Slezské vojvodství Slezské
okres Okres Těšín Těšín
Drahomyšl
Drahomyšl
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 14,66 km²
Počet obyvatel 2 181 (2011)
Hustota zalidnění 148,8 obyv./km²
Etnické složení Poláci, Slezané
Náboženské složení římští katolíci, luteráni, Svědkové Jehovovi
Správa
Status starostenství
Starosta Zbigniew Podyma
Telefonní předvolba 33
PSČ 43-424
Označení vozidel SCI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

První zmínka o Drahomyšli pochází z roku 1452. Vesnice patřila rodu Czelových, pak od roku 1619 Bludovských, a v roce 1737 se stala sídlem Kalischů, kteří se významně zasloužili o rozvoj vesnice založením velkostatku, v jehož rámci působil mlýn, pila, lihovar a pivovar. Roku 1786 vznikl na místě starší stavby barokně-klasicistní zámek s parkem, o dva roky později pak začala naproti zámku výstavba evangelického kostela, jednoho z jedenácti na Těšínsku postavených na základě Tolerančního patentu Josefa II. Kostel a zámek patří k hlavním památkam Drahomyšle.

Mezi lety 1924 až 1960 existoval v Drahomyšli hřebčinec (Państwowe Stado Ogierów Drogomyśl – Státní hřebčinec Drahomyšl). V roce 2007 se chov koní do obce vrátil v podobě Centra plemenitby koní (Centrum Rozrodu Koni), které je organizačně součástí hřebčína v Ochabech.

Vesnice se vyznačuje náboženskou pestrostí. Kromě evangelického kostela se zde nachází i katolický (moderní chrám z roku 1969) a dvě modlitebny Svědků Jehovových.

Obcí probíhá čtyřproudová státní silnice č. 81 spojující Katovice se Skočovem a Vislou, a také železniční magistrála KrakovBohumínVídeň aneb historická Severní dráha císaře Ferdinanda. Ve stanici Drogomyśl zastavují osobní vlaky do Čechovic-Dědic, Žibřidovic a Těšína.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 881. 
  2. Ottův slovník naučný, 8. Dřevěné stavby-Falšování, s. 913
  3. Podrobná mapa Moravy a Slezska, Praha: V. Neubert a synové, 1922
  4. DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 25. 

LiteraturaEditovat

  • ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Těšín: Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN 978-83-933109-3-7. (polsky) 

Externí odkazyEditovat