Choceňský tunel
Choceňský tunel byl železniční tunel na katastrálním území Choceň na úseku trati Praha – Česká Třebová mezi stanicemi Choceň a Brandýs nad Orlicí (ve východní části železniční stanice Choceň) v km 270,400–270,656. Byl nejstarším železničním tunelem na území dnešního Česka.[1]
| Choceňský tunel | |
|---|---|
 Tunel u Chocně, portál směrem ku Praze | |
| Základní informace | |
| Stát |  Česko |
| Provozní délka | 255,9 m |
| Lokalizace | |
| Souřadnice | 49°59′46,58″ s. š., 16°13′49,39″ v. d. |
  Choceňský tunel | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Železniční trať c. k. Olomoucko-pražské státní dráhy byla otevřena roku 1845 jako jedna z prvních na českém území.[2] Na jejím úseku byly postaveny tři tunely. Jedním z nich byl tunel, který byl proražen přes skálu před Chocní. Stavba dráhy z České Třebové do Chocně byla zahájena v červenci 1843. V březnu 1843 byly zahájeny práce na tunelu a ražba byla ukončena 4. března 1844. Vyzdění a zaklenutí tunelu bylo započato 23. července 1844 a práce byly ukončeny slavnostním osazením posledního klenáku 17. července 1845.
Po druhé světové válce bylo zjištěno poškození tunelu a bylo rozhodnuto o jeho snesení a nahrazení hlubokým zářezem. Práce na snesení byly zahájeny v roce 1947 a ukončeny v roce 1950.[1]
Popis editovat
Projekt tunelu vypracoval vrchní inženýr Jan Perner, vedením stavby byl pověřen vrchní inženýr Karel Keissler. Na výstavbě se podílely firmy Vojtěcha Lanny staršího a bratří Kleinových. Tunel dlouhý 248 m byl ražen v nadmořské výšce 295 m[3] v křídových sedimentech jizerského souvrství (turon), které je tvořeno opukami a pískovci. Na severní stěně zářezu je možné sledovat úklony jednotlivých vrstev.[4] Z důvodu značného zvětrání opuky byl skalní masív nestabilní, a proto musel být tunel vyzděn a zaklenut kamennými kvádry. Novogotické portály byly ozdobeny přímou římsou s obloukovým vlysem a cimbuřím.[2][1]
Před stavbou zářezu v letech 1947–1950 byl tunel vyztužen železnými skružemi a sloužil jako štola k odsunu odstřelené horniny. Zářez byl v letech 1950–1953 vyzděn betonovými obkladními zdmi s galeriemi vysokými šest metrů s odvodňovacími kanály, které zpevňují opukovou stěnu a chrání trať před vypadávajícími kameny.[2] Svah nad zdí je ještě zajištěn drátěnými sítěmi.[4]
Mezi stanicí a tunelem byl most, který byl při rekonstrukci tratě snesen a nahrazen novým.[2] Nad zářezem byl v roce 1950 postaven železobetonový most o jednom poli. Vede přes něj silnice II/315.[5]
Zajímavosti editovat
- Při ražbě tunelu byly nalezeny v hloubce 34 až 38 metrů pod povrchem úlomky ryzího železa. Po prozkoumání odborníky té doby i současnými (naposledy v roce 1981)[6] se nepodařilo objasnit původ úlomků. Nalezeno bylo šestnáct úlomků, z nichž největší vážil asi sto gramů. Úlomky jsou uloženy v Národním muzeu v Praze.[7][8]
- S tunelem je také spojována smrt Jana Pernera, který byl 9. září 1845 těžce zraněn po výjezdu z tunelu před vjezdem do stanice Choceň. Těžkému zranění druhý den podlehl.[3]
Galerie editovat
-
Pohled do choceňského zářezu -
Portál od Olomouce
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c ZIMEK, Pavel. Příběh tunelů dráhy olomoucko-pražské. ŽELEZNIČÁŘ [online]. [cit. 2020-08-03]. Dostupné online. Dostupné také na: [1].
- ↑ a b c d BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dĕdictví severní státní dráhy. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracovištĕ v Ostravĕ, 2016. 271 s. Dostupné online. ISBN 978-80-85034-91-2, ISBN 80-85034-91-3. OCLC 1010898392 S. 129 a 130.
- ↑ a b Choceňský (tunel). www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2020-08-03]. Dostupné online.
- ↑ a b Geologické lokality - Vyhledávání - Choceň - nádraží. lokality.geology.cz [online]. [cit. 2020-08-03]. Dostupné online.
- ↑ Choceň, oprava mostu ev.č. 315-003 nad železničním koridorem | Mados s.r.o. [online]. [cit. 2020-08-03]. Dostupné online.
- ↑ TURNOVEC, Ivan. Choceňské železo stále záhadou. www.mineral.cz [online]. [cit. 2020-08-04]. Dostupné online.
- ↑ RUSNÁKOVÁ, Šárka. Při ražbě choceňského tunelu se v kameni objevilo ryzí železo. Dodnes je záhadou. Regiony [online]. 2015-11-25 [cit. 2020-08-03]. Dostupné online.
- ↑ BROULÍK, Petr. Záhada choceňského tunelu. www.i60.cz [online]. 27.02.2018 [cit. 2020-08-04]. Dostupné online.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Choceňský tunel na Wikimedia Commons
