Otevřít hlavní menu

Chabičov (Háj ve Slezsku)

část obce Háj ve Slezsku v okrese Opava

Chabičov (německy Chabitschau)[1] je vesnice, část obce Háj ve Slezsku, ležící ve středu Moravskoslezského kraje, v okrese Opava. Je územně identický se stejnojmennou základní sídelní jednotkou.

Chabičov
Chabičov, okraj vesnice
Chabičov, okraj vesnice
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Domů 352
Lokalita
PSČ 747 92
Obec Háj ve Slezsku
Okres Opava
Katastrální území Chabičov ve Slezsku (5,5 km²)
Zeměpisné souřadnice
Chabičov
Chabičov
Další údaje
Kód části obce 36498
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

CharakteristikaEditovat

Zástavbu Chabičova lze po urbanistické stránce rozdělit na dvě části: původní Chabičov a Nový Chabičov, jež jsou od sebe odděleny asi 43 metry širokou prolukou. Původní Chabičov je historicky starší, menší, východní část Chabičova s relativně nepravidelnými ulicemi. Nový Chabičov je větší západní částí Chabičova, v níž se celá řada ulic spolu kříží v pravém úhlu. Tato část svojí zástavbou urbanisticky splývá se zástavbou mnohem menšího Háje ve Slezsku, jakož i se zástavbou východní části Smolkova - tzv. Novým Smolkovem (odpovídá základní sídelní jednotce „Háj ve Slezsku - Smolkov“) od něhož je oddělen katastrální hranicí, převážně kopírující koryto zdejšího potoka Hrabyňky. V Novém Chabičově se nachází zdejší kostel sv. Valentina, jakož i obecní úřad obce Háj ve Slezsku.

HistorieEditovat

Nejstarší písemnou zmínku uchovává Státní okresní archiv v Uherském Hradišti. Záznam je z let 1366–1377. V zachovaných dokumentech je název vesnice od počátku psán česky, od roku 1464 již jako Chabičov. Vlivem germanizace zvláště v době po Bílé hoře dochází při jeho užívání k častým zkomoleninám. Od nepaměti byl v Chabičově vodní mlýn na náhonu u řeky Opavy. Obyvatelstvo bylo od počátku slovanského původu, o čemž svědčí slovanská jména i místní názvy. Vznikl pravděpodobně z přirozené potřeby velkopolomského panství hlídat zboží proti dolnobenešovským.

Na nedalekém návrší Ostrá hůrka se v letech 1869, 1898, 1918, 1929, 1938, 1945, 1969 a 1990 konaly tábory lidu jakožto součást slezského obrození.[2]

PamátkyEditovat

  • pomník padlým v první světové válce
  • pomník Rudé armády
  • pomník obětem druhé světové války v Háji ve Slezsku
  • kostel sv. Valentina
  • vodní mlýn

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat