Cena Strega

Cena Strega (italsky Premio Strega) je nejprestižnější italská literární cena. Je udělována každoročně od roku 1947 za nejlepší prozaické dílo italského autora, poprvé vydané mezi 1. květnem předchozího roku a 30. dubnem. Mezi držitele ceny patří Cesare Pavese (1950), Alberto Moravia (1952), Giorgio Bassani (1956), Dino Buzzati (1958), Giuseppe Tomasi di Lampedusa (1959), Primo Levi (1979) nebo Umberto Eco (1981).

Historie

Plakát na likér Strega z roku 1902. Cena byla po něm pojmenována v roce 1947, když se jejím spoluzakladatelem stal majitel likérky Guido Alberti.

V roce 1944 začali Maria a Goffredo Bellonci ve svém domě v Římě pořádat literární setkání. Těchto nedělních setkání spisovatelů, umělců a intelektuálů se zúčastňovala řada nejvýznamnějších osobností italského kulturního života. Tato skupina začala být známá jako Amici della Domenica, neboli „Nedělní přátelé“. V roce 1947 se Bellonciovi, společně s Guido Albertim, majitelem společnosti vyrábějící likér Strega, rozhodli založit cenu za beletrii. Její vítěz měl být volen „Nedělními přáteli“.

Činnost kruhu kolem Bellonciových a ustanovení literární ceny byla vnímána jako počátek obnovy italského kulturního života, poznamenaného léty fašistického režimu, války, okupace a osvobození. Prvním vítězem ceny Strega, zvolený „Nedělními přáteli“, byl Ennio Flaiano. Cenu získal za svůj první a jediný román Tempo di uccidere (do češtiny přeložen jako Čas zabíjet), zasazený do Afriky během Habešské války.

Postup výběru

Od smrti Marie Bellonci roku 1986 je cena spravována nadací Fondazione Maria e Goffredo Bellonci. Dnes tvoří porotu více než 400 osobností italského kulturního života, kteří se stále označují jako „Nedělní přátelé“. K nominaci knihy je potřeba doporučení alespoň dvou „přátel“. Tento dlouhý seznam je pak v prvním kole, které se koná v sídle nadace (byt Bellonciových), zúžen na pět finalistů, tzv. „cinquina“. Toto první kolo se koná v červnu. Druhé kolo volby, následované vyhlášením vítěze se koná ve Villa Giulia v Římě během prvního čtvrtku v červenci.

Premio Strega speciale

V roce 2006, šedesátém výročí ceny Strega, bylo uděleno zvláštní ocenění, a to Ústavě Itálie, která byla vytvořena a schválena během roku 1946, v roce založení ceny Strega. Cenu převzal bývalý prezident Italské republiky Oscar Luigi Scalfaro.

Držitelé ceny

Ennio Flaiano, první laureát ceny (1947)

Primo Levi, laureát ceny za rok 1979

Paolo Giordano, laureát ceny za rok 2008

Antonio Pennacchi, laureát ceny za rok 2010

1947 – Ennio Flaiano, Tempo di uccidere (Čas zabíjet, Naše vojsko, Praha 1968, přel. Josef Kostohryz)
1948 – Vincenzo Cardarelli, Villa Tarantola
1949 – Giambattista Angioletti, La memoria
1950 – Cesare Pavese, La bella estate
1951 – Corrado Alvaro, Quasi una vita
1952 – Alberto Moravia, I racconti
1953 – Massimo Bontempelli, L'amante fedele
1954 – Mario Soldati, Lettere da Capri
1955 – Giovanni Comisso, Un gatto attraversa la strada
1956 – Giorgio Bassani, Cinque storie ferraresi
1957 – Elsa Morante, L'isola di Arturo
1958 – Dino Buzzati, Sessanta racconti (výbor: Sedm pater:Výbor z povídek, Odeon, Praha 1989, přel. Alena Hartmanová)
1959 – Giuseppe Tomasi di Lampedusa, Il gattopardo (Gepard, SNKLU, Praha 1963, přel. Jaroslav Pokorný)
1960 – Carlo Cassola, La ragazza di Bube
1961 – Raffaele La Capria, Ferito a morte (Smrtel’ne ranený, Smena, Bratislava 1983, přel. František Hruška)
1962 – Mario Tobino, Il clandestino (Ve znamení Medusy, Naše vojsko, Praha 1983, přel. Josef Hajný)
1963 – Natalia Ginzburgová, Lessico famigliare (Rodinná kronika, Práce, Praha 1977, přel. Alena Krejčí)
1964 – Giovanni Arpino, L'ombra delle colline
1965 – Paolo Volponi, La macchina mondiale (Světa stroj, Odeon, Praha 1968, přel. Zdeněk Digrin)
1966 – Michele Prisco, Una spirale di nebbia (Cár mlhy, Práce, Praha 1984, přel. Josef Hajný)
1967 – Anna Maria Ortese, Poveri e semplici
1968 – Alberto Bevilacqua, L'occhio del gatto
1969 – Lalla Romano, Le parole tra noi leggere
1970 – Guido Piovene, Le stelle fredde
1971 – Raffaello Brignetti, La spiaggia d'oro
1972 – Giuseppe Dessì, Paese d'ombre (Ostrov stínů, Odeon, Praha 1975, přel. Eva Zaoralová)
1973 – Manlio Cancogni, Allegri, gioventù
1974 – Guglielmo Petroni, La morte del fiume
1975 – Tommaso Landolfi, A caso
1976 – Fausta Cialente, Le quattro ragazze Wieselberger
1977 – Fulvio Tomizza, La miglior vita
1978 – Ferdinando Camon, Un altare per la madre
1979 – Primo Levi, La chiave a stella
1980 – Vittorio Gorresio, La vita ingenua
1981 – Umberto Eco, Il nome della rosa (Jméno růže, Odeon, Praha 1985, přel. Zdeněk Frýbort)
1982 – Goffredo Parise, Il sillabario n.2
1983 – Mario Pomilio, Il Natale del 1833
1984 – Pietro Citati, Tolstoj
1985 – Carlo Sgorlon, L'armata dei fiumi perduti
1986 – Maria Bellonci, Rinascimento privato
1987 – Stanislao Nievo, Le isole del paradiso
1988 – Gesualdo Bufalino, Le menzogne della notte
1989 – Giuseppe Pontiggia, La grande sera
1990 – Sebastiano Vassalli, La chimera
1991 – Paolo Volponi, La strada per Roma
1992 – Vincenzo Consolo, Nottetempo, casa per casa
1993 – Domenico Rea, Ninfa plebea
1994 – Giorgio Montefoschi, La casa del padre
1995 – Maria Teresa Di Lascia, Passaggio in ombra
1996 – Alessandro Barbero, Bella vita e guerre altrui di Mr. Pyle, 'gentiluomo'
1997 – Claudio Magris, Microcosmi (Mikrokosmy, Mladá fronta, Praha 2000, přel. Kateřina Vinšová)
1998 – Enzo Siciliano, I bei momenti
1999 – Dacia Maraini, Buio
2000 – Ernesto Ferrero, N.
2001 – Domenico Starnone, Via Gemito
2002 – Margaret Mazzantini, Non ti muovere (Nehýbej se, Ikar, Praha 2004, přel. Alena Jíchová)
2003 – Melania G. Mazzucco, Vita
2004 – Ugo Riccarelli, Il dolore perfetto
2005 – Maurizio Maggiani, Il viaggiatore notturno
2006 – Sandro Veronesi, Caos calmo
2007 – Niccolò Ammaniti, Come Dio comanda
2008 – Paolo Giordano, La solitudine dei numeri primi (Osamělost prvočísel, Odeon, Praha 2009, přel. Alice Flemrová)
2009 – Tiziano Scarpa, Stabat mater
2010 – Antonio Pennacchi, Canale Mussolini
2011 – Edoardo Nesi, Storia della mia gente
2012 – Alessandro Piperno, Inseparabili
2013 – Walter Siti, Resistere non serve a niente
2014 – Francesco Piccolo, Il desiderio di essere come tutti
2015 – Nicola Lagioia, La ferocia
2016 – Edoardo Albinati, La scuola cattolica
2017 – Paolo Cognetti, Le otto montagne
2018 – Helena Janeczek, La ragazza con la Leica ^[1]
2019 – Antonio Scurati, M. Il figlio del secolo
2020 – Sandro Veronesi, Il colibrì
2021 – Emanuele Trevi, Due vite
2022 – Mario Desiati, Spatriati

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Strega Prize na anglické Wikipedii.

↑ Francesco Pacifico. First Woman Wins the Strega Prize in Fifteen Years [online]. July 6, 2018 [cit. 2018-07-07]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Cena Strega na Wikimedia Commons
Fondazione Maria e Goffredo Bellonci - Premio Strega (italsky)
Italian Literary Prize Celebrates 50th Anniversary, Library of Congress (anglicky)
Literárna cena Strega (slovensky)

[1] Francesco Pacifico. First Woman Wins the Strega Prize in Fifteen Years [online]. July 6, 2018 [cit. 2018-07-07]. Dostupné online.

[1]