Corrado Alvaro

Corrado Alvaro (15. dubna 1895 San Luca11. června 1956 Řím) byl italský spisovatel a novinář.

Corrado Alvaro
Corrado alvaro.jpg
Narození15. dubna 1895
San Luca
Úmrtí11. června 1956 (ve věku 61 let)
Řím
Povoláníspisovatel, novinář, básník, romanopisec, divadelní kritik, scenárista, autor sci-fi, voják a překladatel
Alma materMilánská univerzita
Tématažurnalistika, literatura a povídka
OceněníCena Strega
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pocházel z šesti dětí, jeho otec byl učitel. Studoval na jezuitské škole, kterou vedl lexikograf Lorenzo Rocci, byl však vyloučen za četbu Carducciho Hymnu na Satana. Bojoval v první světové válce a byl raněn, v roce 1919 získal diplom z literatury na Milánské univerzitě. Pracoval pro deníky Il Resto di Carlino, Corriere della Sera a La Stampa, jako literát debutoval prózou L'uomo nel labirinto (Člověk v bludišti). V roce 1925 podepsal Manifest antifašistických intelektuálů, jehož autorem byl Benedetto Croce. Později však provedl jisté úlitby režimu, jako byl oslavný článek o vysoušení Pontinských bažin. V roce 1935 navštívil Sovětský svaz a kriticky zobrazil tamní poměry v románu L’uomo è forte (Člověk je silný).[1] Od roku 1945 byl tajemníkem Národního syndikátu spisovatelů. Majitel neapolského deníku Risorgimento Achille Lauro mu nabídl místo šéfredaktora, Alvaro však pro politické neshody z novin za čtyři měsíce odešel. V roce 1951 mu byla udělena Cena Strega za knihu vzpomínek Quasi una vita (Téměř život).[2]

Byl představitelem verismu a ve svých knihách otevřeně zobrazoval problémy rodné Kalábrie, jako je chudoba a negramotnost venkovanů nebo vliv zločinecké organizace 'Ndrangheta. Jeho nejznámějším dílem je sbírka povídek Lidé v Aspromonte (1930, český překlad 1941), za kterou dostal literární cenu novin La Stampa.[3] Své zážitky z první světové války uplatnil v knize Dvacetiletí (1930, český překlad 1979). Jako scenárista se podílel na filmech Země nikoho (režie Mario Baffico, 1939) a Bezejmenné ženy (režie Géza von Radványi, 1950). Přeložil také do italštiny díla Paula Louise Couriera, Fjodora Sologuba a Roberta Louise Stevensona.

Je pohřben v obci Vallerano, kam jezdil na letní byt, místní škola a knihovna nesou jeho jméno. Je po něm také pojmenována budova Palazzo Corrado Alvaro ve městě Reggio di Calabria.

ReferenceEditovat

  1. The Modern Novel Dostupné online
  2. Italy On This Day Dostupné online
  3. Britannica Dostupné online

Externí odkazyEditovat