Celestýn I.
Svatý Celestýn I., také Celestin, latinsky Coelestinus znamená "Nebeský" († 27. července 432) byl římskokatolický kněz, v úřadu papeže katolické církve od 10. září 422 do 27. července 432. Bojoval proti náboženské herezi, potíral pelagianismus a nestoriánství. Starého kněze Nestoria, který kritizoval titul Panny Marie Bohorodička, svatý Celestýn exkomunikoval.[1]
Svatý Celestýn I. | |
---|---|
43. papež | |
Církev | římskokatolická |
Pontifikát začal | 10. září 422 |
Pontifikát skončil | 27. července 432 |
Předchůdce | Bonifác I. |
Nástupce | Sixtus III. |
Osobní údaje | |
Datum narození | ??? |
Místo narození | ??? |
Datum úmrtí | 27. července 432 |
Místo úmrtí | Řím, Itálie |
Místo pohřbení | Priscilliny katakomby |
Svatořečení | |
Svátek | 27. července (římskokatolická církev) 8. dubna (pravoslavná církev) |
Uctíván církvemi | římskokatolická církev, řeckokatolická církev a další církve ve společenství se Svatým stolcem, pravoslavná církev, anglikánská církev, luteráni |
Seznam papežů nosících jméno Celestýn multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život před zvolením
editovatO jeho mládí nejsou téměř žádné zprávy. Podle Liber pontificalis byl jeho otec Říman a jmenoval se Priscus.[2]
Určitou dobu prý žil v Miláně se sv. Ambrožem. Nejstarší zmínka o něm pochází z dokumentu o Inocencovi I., kde se o něm mluví jako o jáhnovi (diakon) (416). Z roku 418 pochází uctivý dopis od svatého Augustina.
Pontifikát
editovatCelestýn nastoupil na papežský stolec v roce 422, podle Tillemonta 10. září, podle bollandistů se tak stalo 3. listopadu.
Navzdory tehdejším nepokojným časům byl zvolen bez opozice (podle listu od sv. Augustina, v němž je žádán o pomoc ve sporu Antoninem, biskupem z Fessuly). Zdá se, že Augustin a Celestýn byli velmi blízcí přátelé. Po Augustinově smrti (430) napsal Celestýn dlouhý list biskupům v Galii, v němž zakázal útoky na jeho památku.
Celestýn během svého pontifikátu vysvětil v Římě baziliku svaté Sabiny na Aventinu, z níž se dosud zachovalo několik cedrových prken.
Tvrdě potlačoval pelagiánství a v pozdějších letech i nestoriánství, jehož hlavního představitele Nestoria při jednání římského synodu roku 431 exkomunikoval[3]. Posledními známými úředními činy Celestýna bylo vysílání misionářů na britské ostrovy, svatého Patrika do tehdy ještě pohanského Irska a Británie. Biskup Palladius byl vyslán o rok dříve, z Irska brzy uprchl a zemřel v roce 432 v Británii.
Hrob a ostatky
editovatZemřel jako svatý vyznavač přirozenou smrtí. Podle Liber pontificalis byl 6. dubna 432 pohřben v Římě v Priscilliných katakombách ve vlastním mauzoleu (sarkofágu), které bylo po roce 449 vyzdobeno malbami s motivy z dogmatu o monofyzitismu podle závěrů koncilu v Efesu[4]. Po jeho smrti zůstal římský stolec 21 dnů prázdný.[2][5] Jeho ostatky byly později přeneseny do římské baziliky sv. Praxedy, další do baziliky svatého Pavla za hradbami a do kostela sv. Štěpána (San Stefano) v Bologni.
Ikonografie
editovatOdkazy
editovatReference
editovat- ↑ RENDINA, Claudio. Příběhy papežů : Dějiny a tajemství : Životopisy 265 římských papežů. Praha: Volvox Globator, 2005. ISBN 80-7207-574-8. S. 78. [dále jen Rendina. Příběhy papežů.].
- ↑ a b The book of the popes (Liber pontificalis) [online]. [cit. 2013-07-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rendina. Příběhy papežů, str. 78 - 79.
- ↑ Lexikon der christlichen Ikonographie 5, s. 515-516
- ↑ GELMI, Josef. Papežové : Od svatého Petra po Jana Pavla II.. Praha: Mladá fronta, 1994. ISBN 80-204-0457-0. S. 116.
Literatura
editovat- Lexikon der christlichen Ikonographie, ed. Wolfgang Braunfels, svazek 5: Ikonographie der Heiligen Aa-Cr, Herder: Freiburg-Rom-Basel-Wien 1993, s. 515 - 516.
- SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.
- GELMI, Josef. Papežové : Od svatého Petra po Jana Pavla II.. Praha: Mladá fronta, 1994. 328 s. ISBN 80-204-0457-0.
- MAXWELL-STUART, P.G. Papežové, život a vláda. Od sv. Petra k Janu Pavlu II.. Praha: Svoboda (servis) 240 s. ISBN 80-902300-3-2.
- RENDINA, Claudio. Příběhy papežů : dějiny a tajemství : životopisy 265 římských papežů. Praha: Volvox Globator, 2005. 714 s. ISBN 80-7207-574-8.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Celestýn I. na Wikimedia Commons
- (anglicky) Liber pontificalis online, heslo Celestine I
- (německy) Biografický a bibliografický církevní slovník
- (německy) Lexikon svatých
- (anglicky) Catholic encyclopedia