Cehnice (tvrz)

tvrz v Česku

Cehnice je tvrz ve stejnojmenné obciokrese Strakonice. Od čtrnáctého do počátku sedmnáctého století sloužila jako panské sídlo a v pozdějších dobách ji využívala jen správa statku. Nepřístupný areál tvrze je chráněn jako kulturní památka.[1]

Cehnice
Základní informace
Slohrenesanční
Výstavba14. století
Přestavba16. století
17. století
Poloha
AdresaCehnice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Cehnice
Cehnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky31738/3-4053 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Cehnická tvrz existovala už roku 1342, kdy patřila Rudolfovi z Cehnice. Podle Karla Třísky po něm následoval syn Vilém připomínaný roku 1358 a v letech 1374–1393 Bohuslav z Cehnice.[2] August Sedláček uvádí složitější posloupnost majitelů: První známý držitel Rudolf měl čtyři syny Oldřicha, Svojšeho, Jana a Bohuslava Sestřínka, kteří si mezi sebe rozdělili Cehnici a Paračov. Konce čtrnáctého století se dožili Jan s Bohuslavem, ale kromě nich díl vesnice vlastnil také jakýsi Mikuláš, který zemřel roku 1396. Všechny části vesnice zdědili Bohuslavovi synové Karel a Bušek uvádění od roku 1401. Bušek se stal děkanem vltavotýnské kapituly. Posledními potomky rodu, kterým vesnice s tvrzí patřily, byli bratři Karel mladší a Jan z Cehnice. Nejpozději roku 1475 od nich statek získal jejich strýc Zachariáš z Říčan se svým synem Mikulášem, kterým patřila Štěkeň.[3]

Na žádost Heralta Kavky z Říčan povýšil král Ferdinand I. roku 1540 Cehnici na městečko. Když se Heraltovi synové dělili o dědictví, získal Cehnici s dvorem, tvrzí a dalšími deseti vesnicemi roku 1563 (1562[2]) Jan Kavka z Říčan. Zemřel roku 1577 a za nezletilého syna Jana majetek spravovala vdova Kateřina. Jan dospěl z roku 1593 a roku 1602[2] se vyrovnal s nároky své matky. Dne 17. prosince 1602 od něj statek koupili poručníci Zdeňka Jana Říčanského z Říčan a opět jej připojili ke Štěkni.[3] O osm let později Zdeněk Jan Říčanský Cehnici přenechal své matce a ta ji roku 1612 prodala Anně Malovcové z Újezda. Její manžel se zúčastnil stavovského povstání v letech 1618–1620 a po bitvě na Bílé hoře mu byl zkonfiskován majetek. Během třicetileté války byla tvrz vypálena a pro potřeby správy statku obnovena.[2]

Od roku 1621 Cehnice patřila městu České Budějovice a v krátkém období se vystřídalo několik dalších majitelů: Ferdinand Rudolf Lažanský (1622), Jiří Mitrovský z Nemyšle (1623), hrabě Jakub Kisl z Gotsche (1625). Roku 1637 městečko koupil kníže Jan Antonín z Eggenberku a roku 1647 jej převedl na císaře Ferdinanda II., aby uhradil hrabství Gradiška. Posledním kupcem se o rok později stal Jan Antonín Losy, který Cehnici natrvalo připojil ke Štěkni.[2]

Stavební podoba editovat

Původní tvrz byla přestavěna v šestnáctém a sedmnáctém století. Přímo ke tvrzi přiléhá dům čp. 111 a k památkově chráněným objektům patří také hospodářská budova v západní části areálu.[4] Vlastní jednopatrová tvrz má obdélníkový půdorys a sedlovou střechu. Ze severní strany vystupuje malý rizalit označovaný Karlem Třískou jako arkýř. Na jižní straně se nachází chodba s půlkruhovými arkádovými okny. Na východním a bočním průčelí se dochovaly vysoké štíty a fragmenty renesanční psaníčkových sgrafit.[2][4]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-01-28]. Identifikátor záznamu 143275 : Tvrz. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e f Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Cehnice – tvrz, s. 33. 
  3. a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XI. Prácheňsko. Praha: František Šimáček, 1897. 326 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze na Štěkensku, s. 242. 
  4. a b Tvrz [online]. Národní památkový ústav [cit. 0202-01-28]. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat