Otevřít hlavní menu

CASA III

jednomotorový dvoumístný jednoplošník

CASA III byl španělský jednomotorový dvoumístný jednoplošník vzniklý v 20. letech 20. století. Navrhl jej Luis Sousa Peco a výroba probíhala u společnosti Construcciones Aeronáuticas SA v Getafe nedaleko Madridu.[1]

CASA III
Zadní část trupu třetího vyrobeného stroje (imatrikulace M-CMAM)
Zadní část trupu třetího vyrobeného stroje (imatrikulace M-CMAM)
Určení cvičný a víceúčelový letoun
Výrobce CASA
Šéfkonstruktér Luis Sousa Peco
První let 2. července 1929
Charakter vyřazen
Vyrobeno kusů 9
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik a vývojEditovat

Společnost CASA zkonstruovala letoun CASA III v roce 1929 na základě zkušeností s licenční výrobou typů jiných výrobců. Původně měl sloužit jako lehký bombardér u letecké složky námořnictva Aeronáutica Naval, ale vzhledem k nedostatečným výkonům byly vyrobené stroje nejprve užívány jako sportovní a turistické, a posléze skončily jako cvičné v námořní letecké škole v Pollense na Baleárských ostrovech.[2]

CASA III byl vzpěrový hornoplošník (parasol) s trupem z ocelových trubek potaženým plátnem. Tandemově uspořádané kokpity dvoučlenné osádky byly nekryté. Podvozek záďového typu s širokým rozchodem hlavních kol měl na ostruze kluznou patku.[1] Zadní křídelní nosník byl opatřen kloubem umožňujícím sklopení křídla podél trupu, což usnadňovalo hangárování a pozemní transport stroje.[1]

První prototyp poháněný invertním čtyřválcovým řadovým motorem Cirrus III o výkonu 90 hp (67 kW), imatrikulovaný, M-CAGG poprvé vzlétl 2. července 1929.[1] Již za několik týdnů se stroj zúčastnil závodu na trase mezi Madridem a Burgosem a 25. prosince 1929 se stal prvním lehkým letounem který přistál na Kanárských ostrovech.[1] Druhý prototyp byl opatřen motorem Isotta Fraschini Asso 80A o výkonu 100 hp (75 kW), ale nebyl úspěšný. V roce 1930 byly tři CASA III přihlášeny na Challenge International de Tourisme 1930, ale soutěže se zúčastnily jen dva stroje - prototyp, který musel závod přerušit pro poruchu podvozku, a třetí vyrobený stroj, poháněný motorem de Havilland Gipsy I (imatrikulace M-CMAM), který se dostavil s takovým zpožděním, že zmeškal start, ale přesto trasu závodu absolvoval.[1]

Celkem bylo vyrobeno devět kusů, každý s jinou pohonnou jednotkou, zahrnující řadové typy de Havilland Gipsy I,II a III, Blackburn Cirrus III, Isotta Fraschini Asso 80A/R a hvězdicové Elizalde A6 a D V, Lorraine 5P a Walter Venus.[1][3][4]

Poslední vyrobený kus převzalo Španělské námořnictvo.[1]

Operační historieEditovat

Všechny zbývající letouny CASA III se zúčastnily občanské války ve stavu republikánských sil, a žádný z nich konflikt nepřežil.[1]

UživateléEditovat

Specifikace (verze s motorem Gipsy I)Editovat

Údaje podle[3]

Technické údajeEditovat

VýkonyEditovat

  • Maximální rychlost:
    • 200 km/h na úrovni mořské hladiny
    • 170 km/h ve výši 2 000 m
    • 155 km/h ve výši 4 000 m
  • Pádová rychlost: 68 km/h
  • Přeletový dolet: 1 000 km
  • Praktický dostup: 4 500 m
  • Výstup do výše:
    • 1 500 m: 5 min 40 s
    • 2 500 m: 14 min 30 s
    • 3 500 m: 27 min
    • 4 500 m: 48 min
  • Plošné zatížení: 44 kg/m²
  • Poměr výkon/hmotnost: 0,09341 kW/kg

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků CASA III na anglické Wikipedii a CASA III na španělské Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i Air-Britain Archive 2008
  2. Birth, first steps and pre-war planes of the Spanish Military Aviation [online]. WW2Aircraft.net [cit. 2019-02-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Grey 1931
  4. CASA III [online]. Aviation.Corner.net [cit. 2019-02-19]. Dostupné online. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • The Illustrated Encyclopedia of Aircraft (Part Work 1982-1985). London: Orbis Publishing, 1985. (anglicky) 
  • CASA III (Head-on View No. 29). Air-Britain Archive. 2008, čís. 4, s. 153–156. ISSN 0262-4923. (anglicky) 
  • GREY, C.G. Jane's all the World's Aircraft 1931. London: Sampson Low, Marston & company, ltd, 1931. S. 231-232. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat