Wikipedie

Brtnička

obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina

Brtnička (německy Klein Pirnitz, Klein Pürnitz[5], do roku 1925 Brtničky[6]) je obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Leží jihovýchodně od města Jihlavy. Žije zde 94[1] obyvatel.

Brtnička
hlavní ulice
hlavní ulice
Znak obce BrtničkaVlajka obce Brtnička
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecJihlava
Obec s rozšířenou působnostíJihlava
(správní obvod)
OkresJihlava
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°14′14″ s. š., 15°37′27″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel94 (2024)[1]
Rozloha3,10 km²[2]
Katastrální územíBrtnička
Nadmořská výška597 m n. m.
PSČ675 27
Počet domů54 (2021)[3][4]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduBrtnička 10
675 27 Předín
ou@obecbrtnicka.cz
StarostaMichal Sobotka
Oficiální web: www.obecbrtnicka.cz
Brtnička
Brtnička
Další údaje
Kód obce590371
Kód části obce12971
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Opatov, Dlouhá Brtnice, Brtnice a Stonařov.

Název

editovat

Název se vyvíjel od varianty Byrtnicz (1350), Birtnyczka (1360), Birtnicz (1366), Brtnyczky (1390), Birtnyczky (1447), Male Brtnicžky (1590), Klein Pirnitz (1678, 1720, 1751), Klein Pürnitz (1718), Klein Pirnitz a Mala Brtnička (1846), Klein Pirnitz a Brtnička (1872), Malá Brtnička (1881), Klein Pirnitz, Malá Brtnička a Brtnička (1893) až k podobám Kleinpirnitz a Brtnička v roce 1915. Místní jméno je zdrobnělinou k názvu Brtnice, znamená malou Brtnici. Místní jméno Brtnice je odvozeno od řeky Brtnice (potok tekoucí brťovým lesem – podle včelařů).[7]

Historie

editovat

Vesnici pravděpodobně založili obyvatelé Dlouhé Brtnice.[7]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1349.[8]

Přírodní poměry

editovat

Nachází se 8,5 kilometru jihozápadně od Kněžic, 3,5 kilometru západně od Opatova, 4,5 kilometru severně od Hladova, 1,5 kilometru východně od Dlouhé Brtnice a sedm kilometrů jihovýchodně od Stonařova. Geomorfologicky je oblast součástí Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jehož rámci spadá pod geomorfologický okrsek Puklická pahorkatina.[9] Průměrná nadmořská výška činí 597 metrů.[10] Nejvyšší bod o nadmořské výšce 641 metrů se nachází severozápadně od Brtničky. Východní částí obce protéká Karlínský potok, na němž se jihozápadně od obce rozkládá rybník U Kumštárových.[11]

Obyvatelstvo

editovat

Podle sčítání 1930 zde žilo v 55 domech 264 obyvatel. 264 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 262 římských katolíků.[12]

V roce 1850 žilo v Brtničce 294 obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[13][14]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 302 317 272 275 263 283 264 223 218 177 151 141 119 107 97
Počet domů 50 52 52 54 57 55 55 54 52 47 44 47 50 54 54

Obecní správa a politika

editovat

Obec se rozkládá na katastrálním území Brtnička a nečlení se na místní části či základní sídelní jednotky.

Osadou Opatova byla Brtnička do roku 1875. V roce 1949–1960 patřila k okresu Třešť, v letech 1961–2006 k okresu Třebíč. K 1. lednu 2007 byla obec převedena z okresu Třebíč do okresu Jihlava.[15]

Obecní symboly

editovat

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 21. června 2018.[16]

Zastupitelstvo a starosta

editovat
 
Obecní úřad

Obec má pětičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Michal Sobotka.

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
2010–2011 89 87,64 5 Vladimíra Teichmanová
2011–2014 89 84,27 5 3 SDRUŽENÍ OBČANŮ BRTNIČKY
2 HORA		 Jan Janko
2014–2018 92 80,43 5 Michal Sobotka

Hospodářství a doprava

editovat

V obci sídlí firmy LAMNA s.r.o., VAKALON, s.r.o. a ELDREV, spol. s r.o.[17] Dále pak truhlářství a prodejna potravin. Obcí prochází silnice III. třídy č. 4036.[18] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a TRADO-BUS. Autobusy jezdí ve směrech Třešť, Opatov, Jihlava, Třebíč, Dlouhá Brtnice, Okříšky, Předín, Hrotovice a Moravské Budějovice.[19] Obcí prochází cyklistická trasa č. 5216.

Školství, kultura a sport

editovat

Místní děti dojíždějí do základní školy ve Stonařově. Sídlí zde knihovna.

Pamětihodnosti

editovat
  • Kaple zasvěcená Nejsvětějšímu Vykupiteli
  • Obecní knihovna z roku 1888
  • Škola zřízená roku 1888, od roku 1924 jednotřídní

Galerie

editovat
  •  
    Silnice k Opatovu
  •  
    Kaple Nejsvětějšího Vykupitele
  •  
    Karlínský potok

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27].
  5. ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 50. 
  6. ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-01-21]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 113. 
  8. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 586.  Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.
  9. ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-09-17]. Dostupné online. 
  10. ↑ Brtnička [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-09-21]. Dostupné online. 
  11. ↑ Brtnička [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-09-21]. Dostupné online. 
  12. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 114. 
  13. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  14. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  15. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 41.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  16. ↑ Udělené symboly – Brtnička [online]. 2018-06-21 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  17. ↑ Brtnička [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online. 
  18. ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  19. ↑ Brtnička [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Brtnička&oldid=24122669“